Double Dragon
Režie:
James YukichKamera:
Gary B. KibbeHudba:
Jay FergusonHrají:
Robert Patrick, Mark Dacascos, Scott Wolf, Julia Nickson, Alyssa Milano, John Asher, Michael Berryman, Andy Dick, Mark Brazill, Vincent Klyn, Roger Yuan (více)Obsahy(1)
Billy Lee a jeho bratr Jimmy jsou experti na bojové umění, kteří se starali o děvče jménem Satori, když ji umřeli rodiče. Satori jim za to daruje půlku starého čínského talismanu, který má mimořádnou sílu. Druhou půlku vlastní šéf podsvětí Koga Shuko, bojový mistr a velkomagnát, který udělá vše proto, aby získal jejich půlku - a s ní taky absolutní moc a sílu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Chvilku sem váhal nad jednou hvězdičkou, ale při hlubším rozboru tohoto děla, tedy opravuji díla (no to dělo je přesnější neb taky nadělá víc škody než užitku) jsem musel ustoupit. Údajná komiksová předloha asi byla o něčem, což se ovšem nepovedlo přenést do filmu. Třeba u Roberta Patricka bych čekal, že si po Terminátorovi 2 bude pečlivěji vybírat své role. Celý film je opředen do hávu jednoduchosti, speciální efekty jsou primitivní a i na televizní zpracování dost chudé. Příběh sám o sobě není nikterak originální, tedy až na pár slabých záchvěvů, kdy se záporák mění ve stín, to mě i celkem zaujalo. A nevytrhnul to ani přesteroidovaný gauner jenž se dá v závěru na stranu dobra. Takže Mortal Kombat je milionkrál lepší volba než tento pokus o průměrnou sci-fi. ()
Tento film mě bavil před 10 lety, bavil mě i teď a myslím, že mě možná bude bavit i za 10 let! Je to béčko? Béčko nevím, možná je na tom film i hůř. Jenže i přesto já to považuji za vynikající zábavu. Příběh je zajímavý. Akčních scén je docela dost. Dočkal jsem se jak honiček po zemi, tak na vodě a hlavně bitky. K tomu sem tam nějaká vtipná hláška a já skáču metr dvacet. Nesmyslů je tam také dost! Bratři Leeové. Jméno jak nějakých kung-fu bojovníci a přitom oba Američané. Hlavní padouch původním jménem Guisman? A pak se nechal přejmenovat na Kogo SHuko? Frajer, co má sílu deseti můžu? No tak proč mu jí nezvýšit na dvojnásobek a udělat z něj obludu. Na to já ale kašlu. Příjemně strávená hodina a půl. Velmi podceňovaný film, který by si zasloužil 60%. ()
Za mě vlastně dost dobrý (guilty pleasure). Excentrické "devadesátkové" akční postapo béčko (volně podle videohry) se nebere vůbec vážně, dvojice kung fu bratrů se neustále špičkuje, Alyssa Milano v kratičkých šortkách vystrkuje pozadí a démonický záporák Roberta Patricka konstantně hlásí. Výprava je velice slušná, "osmibitové" počítačové efekty… no, neskutečné a bitky sice ne moc propracované, spíš dětinské, ale rozverně zábavné. ()
Od těchhle nízkorozpočtových céčkových rádoby sci-fi akčáren člověk moc nečeká. Ale tohle... tohle je přece jen síla. Jak je to hloupé, nezajímavé, nudné, a ty souboje jak jsou tak okatě kašírované. Že podobné filmy občas postrádají logiku, s tím se taky dá smířit, ale tady logika nefunguje nikdy a nikde. Navíc je to chvíli akčňák, chvilku se to snaží být komedií, ale s takovým tím podivně blbým a trapným puberťáckým humorem. Některé postavy a efekty skutečně bolely. Navíc to není blbé tak, až by to bylo zábavné. Taky jsem čekal, že po získání dvou půlek draka bude mít hlavní padouch nějakou super sílu. A ono nic, běhal v kolečku a sem tam přepůlil monitor nebo sloup. Fakt blbé, až je to jen blbé, nic víc. (I když celosvětová síť s názvem Shukonet pobavila určitě, byť nechtěně.) ()
Navzdory populárnímu předsudku nebyly osmdesátky nejhorší érou co se týče módy, stylu, vkusu a popkultury. Veškeré zlo 80s totiž kulminovalo v první polovině následující dekády a "Dvojitý drak" patří mezi výstavní kousky této doby charakterizované hypertrofovanou campovostí. Rané devadesátky současně představovaly první kapitolu v pokusech Hollywoodu soustavně adaptovat popkulturní značky jako komiksy a videohry. Jenže narozdíl od současného úzkostlivě pietního podkuřování fanboyům poučenou sofistikovaností a patetickou vážností byly tehdejší adaptace koncipované zcela volně a namísto zohledňování předloh sázely na dobový styl filmů pro mládež. Ten zjevně vycházel z osmdesátkových televizních animovaných seriálů pro starší děti jako "Želvy ninja", "BraveStarr", "COPS", "Bionic Six", "MASK" a spousty dalších, potažmo pak z jejich raně devadesátkových mocnin typu "Street Sharks" či "Biker Mice from Mars". Z nich devadesátkové hrané franšízové filmy jako trilogie "Želvy ninja" a krátká série videoherních adaptací sestávající ze "Super Mario Bros", "Dvojitý drak" a "Street Fighter" převzaly jednak pestrobarevnou paletu, přepjatě znakovité vyjadřování postav i mix komiksové fantastičnosti s dětinskou nevážností i pastišovou provázaností s dobovými módními a popkulturními trendy. "Dvojitý drak", stejně jako oba další jmenované videoherní filmy, fascinuje především jako adaptace se zcela původním vyprávěním. S předobrazem má totiž společný pouze název a hrstku okrajových prvků, jako jsou punkáči, pouliční gangy a dva bratři coby hlavní postavy. Na druhou stranu původní videohra sama žádný příběh neměla. Právě o to šílenější je pak finální podoba světa, postav a příběhu filmu, které jsou cele dílem scenáristů. Navíc, když uvážíme, že tvůrci prostě jen potřebovali natočit něco, co ponese stejný název jako úspěšná dobová videohra, o to více překvapí snaha vytvořit rozsáhlý fikční svět s vlastní mytologií a různorodými kastami. Výsledek tak představuje fantasmagorický galimatyáš, kde každá sekvence na jedné straně hýří barvičkami a afektovanou teatrálností, ale současně disponuje opulentní výpravou a nespočtem bláznivých detailů utvářejících kolorit zdejšího postapokalypticky futuristického světa. A to nemluvě o skvostném hereckém obsazení, které už snad ani nemohlo být více 90s. Lze se domnívat, že tvůrci projekt iniciovali ve světle oznámení podobně koncipovaného prvního videoherního filmu "Super Mario Bros.", který sliboval být hitem nové generace, jenž načne zlatou žílu videoherních adaptací. Ten se ovšem stal kolosálním propadákem a stejný osud potkal i "Double Dragon". Z kreativně rozjívených videoherních filmů nejlépe dopadl "Street Fighter", který nicméně za podstatnou část zisků vděčil obsazení Jeana Clauda Van Damma. Naopak horentní tržby zoufale nenápaditého "Mortal Kombatu", který pastiš, nadsázku a dětinskost prvních třech videoherních filmů nahrazoval patetičností a vážností, předurčil směr Hollywoodu. Jak by asi vypadala dnešní popkultura, kdyby se fanboyové nestali arbitry vkusu a rozjívená kreativita ve stylu "Super Mario Bros." a "Double Dragon" mohla pokračovat, posléze oproštěná od anti-estetického balastu 90s? () (méně) (více)