Chicago

První muzikál z tohoto tisíciletí, co každého znalce napadne je Moulin Rouge. Druhým je právě Chicago. Ne, že by to nemělo mnoho působivých scén a dokonce několik velmi působivých. O rok starší Moulin Rouge ale tenhle kousek přebíjí naprosto vším. Ty oscary jsem nechápal (možná tak za krásnou výpravu), ale pak jsem viděl logo Miramaxu a bylo mi vše jasné. Naštěstí mě druhá půlka bavila mnohem více, to tu čtvrtou hvězdu nakonec zachránilo...jinak by mi to bylo líto, muzikály mám velmi rád. (07.03.2018)

Výtečná inteligentní zábava se skvělou hudbou a spoustou energie. Vyčítat nedostatek emocí je nesmysl, protože o to tvůrcům zjevně nešlo. Jediná láska, jakou tu hrdinové prožívají, je totiž láska k sobě samému, takže skutečně nelze očekávat romanci typu Moulin Rouge (a to nic proti MR, ten mám ještě o chlup radši). A Zellwegerová je prostě úžasná. Zašel jsem na Chicago do kina i podruhé a asi půjdu ještě jednou, protože se mi to začíná líbit čím dál víc. BRAVO! (15.05.2003)

Nečekal jsem od Chicaga skoro nic a možná právě proto jsem se nakonec bavil velice obstojně. Mé srdce sice patří tomu druhému velkému muzikálu ze začátku 21. století (doba vzniku je btw jediné, co mají Chicago a Moulin Rouge společného), ale i tak musím dát uznale palec nahoru. Rozhodně ne tak nezasloužený oscarový vítěz, jak se traduje. (18.02.2011)

Takže jednoduchá krimi/soudní drama se dá vyprávět i tak, že na příběh naroubujete úplně jiný žánr, jejichž kombinace jinak vyvolává žaludeční křeče (muzikál), ozdobíte okvětními lístky (vězení, soud atd.), přidáte dvě tyčinky (Catherine + Renée) a jednoho pestíka (Richard). Já vím, že ta pohlaví jsou opačně, ale češtinářsky mi toto přirovnání sedí více. A tyto pohlavní orgány slouží k produkci pylu (hudby a tanečních čísel). Co na tom, že morálně jsou snad všichni "čistí" jako kanalizační přípojka pod Chicagem? Co na tom, že jediná kladná postava je vylíčena jako kastrovaný samec kozy nádavkem obohacený o mozek, v němž je tlak plynu mnohem nižší než při běžném atmosférickém tlaku (vakuum)? Co na tom, že svět je vylíčen jako podium absurdní komedie? Co na tom, že k pozlátku slávy i bohatství se dá dospět díky provinění v souladu s § 140 trestního zákoníku? Co na tom, že téměř nulová schopnost sebereflexe hlavní hrdinky vede k potlačení svědomí a lítosti a že jiné city krom nenávisti jsou tabu? Co na tom, že se produkty limbických center (žádostivost) zaměřují jen na "úspěch"? Co na tom, že se z vražedkyně dělá obětní celebrita? Co na tom, že celý film je vlastně rub morálních kvalit bez líce? Co na tom? Nic, protože tahle věc má šmrnc, díky němuž vše výše uvedené (pro tento případ a jen pro něj) odpouštím. (12.10.2012)

Chicago má propracovaný a komplexní děj (narozdíl od MR), taneční čísla jsou perfektní, nejen choreografií, ale i zasazením (opět bod oproti MR), herecké/taneční/pěvecké výkony jsou vynikající (stejně jako v MR), písničký vás chytnou (pokud vám nevadí jazz), třešničkou je vlastně zvrhlá podstata toho příběhu. Precizní, brilantní, SKOROperfektní. Moulin Rouge byl možná jednoduší, ale měl SRDCE a byl nabitý emocemi. Tohle Chicago postrádá. 90% (30.04.2003)