Moulin Rouge

Typicky hollywoodsky nabubřelá postmoderní ,,slátanina" s geniálními místy, její synkretismus ale narušuje integritu filmového tvaru. Nevadí mi ani tak spojení dekadentní stylizace přelomu 19. a 20. století s hudebními trendy konce století dvacátého, šantán s Nirvanou, Madonnou či Davidem Bowiem, ale spíš povyšování kýče na umění a hledání úhlů pohledu, který by v kýčovitosti našel umělecké kvality. Navíc čistě americký přístup povrchního přístupu k mimoamerickým reáliím a překroucení historického kontextu, který se z celé dekadentní Paříže zaměří jen na pár všeobecně zažitých ikon. Jistě - je tu celá paleta skvělých pěveckých a choreografických výkonů, scény vypočítané na efekt doslova přetékají z plátna či obrazovky, zaujme velice módní bravurní střihová ,,klipovost", práce s kamerou je takřka na samé hranici maxima profesionality, film je nádherně vizuální, ale jaký má tenhle spektákl vlastně smysl? (01.02.2007)

Třetí díl a zároveň vrchol Luhrmannovy vizuálně-akusticko požitkářské Red Carpet trilogie, jehož téma bylo převzato až kdesi ze starých řeckých pověstí, konkrétně se nechalo inspirovat Orfeovým mýtem. Jako muzikál je to doslova drtivě působivé, ale dle mého názoru by rozhodně pečlivější výběr a trocha kultivovanější provázanosti neškodily, neboť takto je sic atmosféra zábavního podniku z nejluxusnějších navozena znamenitě, avšak nosná funkce hudební linie filmu ztrácí možnost svého uplatnění. (29.04.2005)

Asi po patnácti minutách od začátku projekce jsem měl na jazyku slova jako nesnesitelná přestylizovanost, nevkus, kravina... a nebyl jsem daleko od vypnutí. Ale pak, a ani jsem si nestačil všimnout, kdy přesně se to stalo, jsem si uvědomil, jak moc se mi to začalo líbit. Takovýhle totální názorový obrat během sledování filmu jsem u sebe snad ještě nikdy nezpozoroval. Sice si nedovedu dost dobře rozumově vysvětlit, proč dávám takovému kýči pět hvězd, ale prostě - jinak to nejde. (21.08.2009)

"Moulin Rouge" jsem chtěl poměrně dlouho vidět, ačkoliv jsem tušil, že si mě tento příběh o svobodě, kráse, pravdě a především lásce asi moc nezíská. Pak, jednoho dne, proběhnou úvodní titulky a kratinká scéna stylizovaná do sépiové hnědi starých fotografií a já si říkám "Že by nakonec umění?"...Ale kdepak - kýč jako bič! Vekolepé, dráždivé a až útočné zpracování hýřící barvami, pohybem a střihem stojí osamoceně a není schopné zastřít naprostou průměrnost scénáře a hereckých výkonů. Ano, Ewan a Nicole se naučili zpívat, ale k čemu to je, když nedokážou svým postavám vdechnout život a ony tak zůstávají jen načrtnutými figurkami (a to své osobní antipatie vůči Nicole Kidman tentokrát nechávám stranou - i když, k postavě Satine velká dávka afektovanosti a tetrálnosti patří, ale co je moc, to je moc)...Nejhorší na "Moulin Rouge" ovšem je, že mě film přes veškerou snahu nedokázal vtáhnout do sebe, a tak mi bylo naprosto jedno, co se s jeho hrdiny bude dít. Což by se u příběhu velké a opravdové lásky (navíc v hávu postmoderního, výtvarně promyšleného muzikálu) nemělo stát, nemyslíte? Ale abych úplně nelhal - dvě scény se mě skutečně dotkly - "Roxanne tango" svojí perfektní choreografií a dravostí, a pak scéna "Show must go on". Jenže tam to byla zásluha samotné písně, která je sama o sobě milionkrát silnější a emotivnější než celých 127 minut "Moulin Rouge". Jinými slovy - tenhle film jsou jen pěkné(ě) rozpohybované obrázky...Ale pamatujte si - Baz Luhrmann je Pan režisér. Jen škoda, že mrhá svým talentem. (03.01.2007)

Zpočátku jsem nevěřila vlastním očím, na jaký že nechutný kýč to vlastně koukám - vcelku pěkné, většinou notoricky známé hity, předělané do moderní podoby a nastrčené do těch nejabsurdnějších scén (nejvíc mě dostal kus Smells Like Teen Spirit, zpívaný úchyláky, kteří se chtějí v Moulin Rouge "pobavit") - avšak po chvíli mě napadlo, že je to vlastně docela originální a koneckonců i celkem sympatické - a právě tu originalitu nemohu neocenit, jelikož jsem na originální věci dosti vysazená. Naproti tomu románek dvou hlavních postav mě nechával docela v klidu - chlapec mi byl snad až trochu nepříjemný. No celkově bych řekla, že za to, že jsem se asi téměř celou dobu nenudila a za zmiňovanou sympatickou originalitu, bych ty ušmudlané 4* mohla dát - ruka mi z toho snad neupadne...(doufám) (10.01.2007)