Na západní frontě klid

Výtečně zpracovaný protiválečný román E. M. Remarquea. Studenti vyburcováni učitelem se dobrovolně přihlásí do války, aby záhy zjistili, že válka není o hrdinství, ale o nesmyslně promrhaných životech. Ve filmu jsou skvělé realistické bojové scény v zákopech, kdy se režisér nezdráhá ukázat krutost válečného běsnění. Jestli film zestárl těžko říci, ale kdybych se podíval na o 30 let mladší Stezky slávy, tak bych si neodvážil říct, že je tu nějaký rozdíl. (08.05.2009)

Říci, že za tři čtvrtě století film nezestárne je lež, byť krásná. Stárne úplně všechno, a jednotlivé věci (koneckonců i lidé) se liší pouze expirační lhůtou. Jestli si dodnes snímek Na západní frontě klid z roku 1930 udržel alespoň část ze své původní působivosti, je to fenomenální úspěch - a věřte mi, že on to dokázal. Jistě, střih byl v plenkách a tak jednotlivé záběry na sebe moc nenavazují, jistě, řada herců přehrává, protože toto byl dost možná jejich první zvukový film vůbec, a jistě - i kameraman byl v těch v dávných dobách nucen pracovat doslova na koleně, a tak řada záběrů z bojiště musela být z technických důvodů pořízena starou, ale mobilní "groteskovou" kamerou, na které vypadá vše díky nízkému počtu snímků za minutu zrychleně. Jenomže to jsou všechno detaily, dobový kolorit, podle kterého se filmy soudit nedají. Podstatné je následující: je to rozhodně zdařilá adaptace krásného románu, který byl symbolem celé "ztracené generace." Chcete-li však v dnešních dnech působivější (či lépe řečeno: stravitelnější) zážitek, podívejte se na novější zpracování ze 70. let, které je rovněž vynikající. Ale originál je jenom jeden. (18.04.2005)

(1001) Okej, tak já to řeknu: tomuhle filmu k Olověné vestě (můj osobní piedestal) chybí jenom Surfin' Bird a Vincent D'Onofrio. (A padesát sedm let filmařského vývoje, ale to považuji za detail.) Zákopová válka je tady tak reálná a hmatatelná, až z toho mrazí. A jak je v mých očích často problémem (zvlášť starších) literárních adaptací, že autoři neumí funkčně převést literární dějový oblouk do filmového, tak tady ta uhýbavá epizodičnost se slepými rameny a zacentrovaná na postavy funguje brilantně. Boty jako jeden příklad za všechny, ale jinak jsem stoprocentní fanda. (13.03.2019)

Úžasný film.Strhujúce vo veľkolepých pasážach ( akčné scény sú nielen na svoju dobu fantastické), maximálne pôsobivé v komorných ( topánky, škola, zákop... ). Trošku so mal na začiatku bordel v postavách a možno je to miestami trochu roťahané ( daň za rok vzniku) ale okrem Paths of Glory je to asi najlepší film z 1. svetovej vojny. Záver je geniálny (29.03.2015)

[Oscar za nejlepší film č. 3.] * Silná filmařina, skvělá kamera, extrémně přesvědčivá výprava. Jeden z prvních opravdových exteriérových a zvukových velkofilmů, ne-li úplně první -- a nedělá ostudu ani po tolika letech. Drží se hodně důsledně románu E. M. Remarqua -- až moc doslovně, nejspíš by nějaké to zkrácení prospělo kompaktnosti. Smekám nicméně před tím, že takřka nesklouzl do patosu ani prvoplánového pacifismu: Prostě ukázal. A i tam, kde kniha víc meditativně mentoruje, se držel na uzdě a jen ukazoval a nechal diváka domyslet se. (18.05.2018)