Johanka z Arku

Historicky hodně sporný a kontroverzní film (jak bychom třeba my Češi dnes natočili film o Janu Žižkovi? Jako adoraci či kritický pohled?!), filmařsky docela povedený a velmi, velmi vizuální (to už ale je charakteristika filmů Luca Bessona), nad průměr ho tahá hlavně scéna vězeňského rozhovoru (vnitřního monologu?) uvězněné Johanky s Ďáblem? Bohem? Svědomím? Vnitřním hlasem?... Velmi silný okamžik i jeden z vrcholů filmu a především sugestivní Dustin Hoffman... Hodně povedený, byť historicky kontroverzní film... (10.07.2007)

Johanka z Arku - dobrý námět na zpracování filmu, kterého se chopila Francouzská produkce, která si povolala Milu Jovovich a další hvězdy, aby předvedli, co v sobě mají. Bohužel musím konstatovat, že to nejhorší na celým snímku je délka. 160 minut je hrozně moc. Pak tam bylo hodně hluchých míst a já jsem měl chuť to několikrát během filmu ukončit. Tohle by se prostě nemělo stávat. Jinak vizuální a hudební stránka je solidní. Herci taky fajn, jen to zpracování nic moc. Jsem trochu zklamaný. (11.09.2009)

Hodnocení tohoto filmu místy více vypovídají o svých autorech než o tématu, ke kterému se vztahují. Mluvit o historickém filmu znamená vědět alespoň něco o době, tématu a postavě či postavách, které jsou předmětem jeho obsahu. Bessonova vůle držet jednotu reality i tradice a jejího francouzského osvojení je pozoruhodná. Mila (Milla) Jovovich, toto slovanské ztvárnění mýtické francouzské národní hrdinky srovnatelné snad jen se stejně legendárním Vercingetorixem, odvádí vynikající herecký výkon přesně odpovídající exaltovanosti středověkého mysticismu (odkazuji na MARTINA LUTHERA a Finniesovy srovnatelné stavy během jeho tápání a bloudění). Že to budí dojem buď přibližování, nebo i přesahování mezí normální psychiky, je zřejmé. Méně zřejmé je se tomu divit, případně to zpochybňovat nebo dokonce podle toho usuzovat na kvalitu hereckého výkonu. V této rovině Bessonovy interpretace je pochopitelné i "černobílé" vidění anglických okupantů (srovnejme to s naším vztahem k Němcům). Za zvlášť zdařilé považuji psychologické scény prvních projevů Janiny-Johančiny rodící se "svatosti", jejích pověstných rozhovorů s "hlasy" podobně jako krajinné záběry kamery. Nepřerývaný, slabiny i stíny neskrývající obraz Johančiny osobnosti i zbabělost, projevená při jejím zajetí a následném křivém obvinění z kacířství, čarodějnictví ve stylu prvních KLADIV NA ČARODĚJNICE, politický proces se stejným zneužitím práva jako nedlouho předtím v Husově případě jsou jen epilogem jejího krátkého, zralého ženství se nedočkavšího života (úplná Johančina rehabilitace proběhla v katolické církvi podle dostupných informací relativně nedávno; jisté je, že z někdejší kacířky se stala v katolické věrouce dneška mučednice a Vatikánem svatořečená světice). Díla, která vyžadují delší zamyšlení, jsou jako plody, které nepřinesou výnos bez náležité péče. Užitek je oboustranný: divák je obohacen nejen myšlenkově, ale i citově, dílo se šíří tam, kde by mohlo - a mělo - být. Čas prověří nejlépe, nakolik se jedná o nadčasový počin nebo naopak dočasný úspěch, jehož případné slabiny budou více patrny našim potomkům než divákům naší současnosti. (01.03.2008)

"PŘIŠLA NÁS NAVŠTÍVIT TA FRANCOUZSKÁ ČUBKA." Odvážné pojetí Johanky jako otravné hysterky, které mě kupodivu neznechutilo, snad i proto, že ve finále Johanku její bludy působivě doženou. Výprava, kamera, casting, akce, dialogy, vše skvělé. Místy záměrně karikaturní (smrt Johančiny sestry). Při scéně dobytí mostu, kdy je Johanka po triumfu šokována způsobeným masakrem, ze mě ten parchant Besson vždycky vyždímá slzy. (19.09.2011)

Bohužel druhé Statečné srdce se nekoná. Besson si uřízl pořádný krajíc, který se mu nepodařilo ukočírovat. Práce s postavami a jako drama to docela drhne a Milla mu moc nepomáhá. Vůbec mi nesedly prostřihy vizí Johanky, které neustále trhaly plynulost děje. První dvě třetiny nejsou tak špatné, když si odmyslím, jak tupým způsobem je postava Johanky po celou dobu prezentována. Nicméně Milla moc nemluví a roli mladé dívky v bitevních vřavách zvládá uvěřitelně. Středověké bitvy jsou výpravné, bavily mě i přes to, že od Bessona člověk čeká větší nápaditost. Pro mě nepochopitelně přijde posledních čtyřicet minut zdlouhavé pasáže, během kterých se marně Milla snaží hrát psychicky zlomenou ženu kolem samotného procesu, než dojde k upálení. Mít to v merku Mel, mohla to být pecka.......6/10 (28.03.2017)