Lízin let do nebe

Melodrama a cervena knihovna jak se patri. Wonka a Zita, to je dvojka jak ma byt. K tomu pubertaci Kemr a Hrusinsky. Pekne...Libi se mi jak krasna a usmevava Zita basti s radosti asi 15 svestkovych knedliku k obedu. To by se v dnesni bulimicke dobe asi moc nechytala... :-) P.S.: Vzorny vztah spolecnosti k ucitelum. Z dnesniho pohledu jak sci-fi...jeste ze nejsem ucitel, to bych asi slzel nonstop. (24.03.2014)

Snímek ‘Lízin let do nebe’ byl natočen na základě laterálního příběhu autorky Růženy Utěšilové a jedná se o první díl nazvaného 'Obecní Líza’ z celkově třídílného románu a pojednává nelehký osud osiřelé dívenky. Hlavní role byla svěřena Zdence Sulanové, která se honosila i svým vynikajícím pěveckým talentem a jednalo se o její první filmovou zkušenost. Málokdo však ví, že poprvé před kamerou se tu ukázali i Rudolf Hrušínský a Josef Kemr, ze kterých se rázem stali doživotní přátelé. Jedná se o nádherný příběh pojednávající o době, kdy to osiřelé děti neměli pranic jednoduché. Jen zloba, nenávist a křivda. A že nějaké dítě mělo v něčem talent? Koho to zajímalo, když to bylo chudé a z chudobince. Ale není všem dnům konec a i mezi lidmi se občas najde nějaká ta dobrá duše. Snímek má romantický nádech, citový a humorný náhled a v jistém smyslu i určité dobové napětí. Již přes osmdesát let starý snímek a stále svojí výpovědí má co říct. (06.04.2020)

Lízin let do nebe je filmem od prvorepublikových tvůrců (Václav Binovec, Václav Wasserman, Míla Vích) ale zároveň předzvěstí nové herecké gardy (Josef Kemr, Rudolf Hrušínský, Zdenka Sulanová). Svým námětem i zpracováním plně odpovídá prvorepublikové tvorbě, ale má v sobě zajímavé pěkné dobové prvky, které dokreslují atmosféru celého filmu. Ukázka lidské malosti a vesnické pseudomorálky nakukující každému pod pokličku je ovšem nadčasová. (21.06.2015)

Dojemný příběh z listů pro paní a dívky. Chudý sirotek je utlačován hrubými vesničany, ale najde se několik dobrých lidí, kteří se o něj postarají. Tvůrci si s filmem příliš velkou práci nedali, rychle spíchli levnou konfekci podle sezónního střihu. Film dnes obstojí pouze před milovníky pamětnických filmů a i ti jsou nuceni občas přimhouřit oči. Zdenka Sulanová byla mně osobně sympatičtější coby Madla zpívající Evropě. Z historického hlediska je zajímavé sledovat start Rudolfa Hrušínského v příšerné roli Jarky Rejlka. O něco lépe dopadl jiný debutant Josef Kemr. Zita Kabátová vytváří jednu ze svých kladných rolí a je i mnohem sympatičtější nežli hlavní představitelka. (22.07.2003)

Jak chudá holka ke štěstí přišla. Dvoudílný román Růženy Utěšilové o příkořích a nelítostných ranách osudu, které těžce dopadají na hlavu ustrašeného sirotka se zlatem v hrdle patříval svého času k tomu, čemu dnes říkáme bestseller. A protože filmaři tehdy vcelku ochotně vycházeli vstříc nenáročnému publiku, v tomto případě početnému zástupu dychtivých čtenářek romantických harlekýnek i jejich časopiseckých protějšků, bylo takřka nevyhnutelné, aby Líza spatřila světlo světa také na plátně. Že se film nemohl a nesměl minout účinkem je zřejmé, zvlášť byl-li vybaven všemi potřebnými ingrediencemi a – to především – populárním milovníkem Rolfem Wankou. Režisér Binovec, již tehdy proslulý svou vyhraněnou konfliktní povahou, si přes veškerá očekávání do titulní role prosadil sedmnáctiletou Zdenku Sulanovou, tehdy neznámou posluchačku pražské konzervatoře, která se dík této šťastné náhodě načas stala opravdovou filmovou hvězdou a jakýmsi českým alter egem hollywoodské Deanny Durbin. Společně se Sulanovou ve filmu také poprvé účinkovali dva budoucí velikáni české Thálie, sedmnáctiletý Rudolf Hrušínský a patnáctiletý Josef Kemr. Předpokládaná divácká odezva, která rozhodně nebyla malá, si přirozeně vynutila pokračování pod názvem Lízino štěstí. Přestože jsou oba filmy do značné míry poznamenány dobou, v níž vznikaly, staly se pro určitý okruh vděčných diváků silným nadčasovým fenoménem i jedním z kultovních erbů prvorepublikové popkultury. (04.10.2008)