Nadějná mladá žena

#MeToo sfilmované ako light verzia Death Wish. Čo by nemusela byť úplná tragédia ako pred rokmi ukázal film Hard Candy. Lenže v tomto mizernom prevedení sú všetky postavy nevierohodné absurdné karikatúry (hlavný zloduch mi po jeho psychickom zrútení pripomenul plakajúceho Matthewa Lillarda vo filme Scream) a pritom sa to celý čas tvári seriózne a tvorcovia sa snažia hrať na divákove city. Lenže vo mne to vyvolávalo len smiech. Smiech nad bezradnosťou tvorcov a zároveň smútok, že takto vážnu tému tak kolosálne dojebali. Tento film donúti divákov konečne sa zamyslieť nad tým problémom. To určite. Snáď len podobné karikatúry, aké sú v tom filme. Normálni ľudia na to majú názor už dávno urobený. Ale podľa hodnotenia vidím, že je ich tu dosť. (11.03.2021)

Nadějnou mladou ženu jsem zhlédl, aniž bych se předtím podíval na trailer, či si o filmu něco bližšího zjišťoval, a byl jsem rozhodně překvapen výsledným produktem. Samotná krimi-zápletka s promlčeným zločinem není nic, co bychom již dříve neviděli jinde, a divákovi dojde celkem brzo, co se vlastně tehdy odehrálo - poutavým prvkem filmu je však nejednoznačná postava Cassie a její (lehounce) sociopatická hra na kočku a myš, jež má ale ospravedlnitelný důvod. I když je ve snímku cítit okaté pomrkávání po #metoo-kampani, přišel mi svým zpracováním nenásilný a nevtíravý. Na necelé dvě hodiny jsem se tak nechal za zvuků (místy hravě upravených) známých hitů unášet na cestě za pomstou, jejíž konzluze mě do jisté míry rozezlila, ale ve výsledku uspokojila. P.S. V závěru mi na mysli vytanul Život Davida Galea. (18.04.2021)

Solidní Krimi Thriller o skvěle hrající a dobře vypadající Carey Mulligan, která ve svých 36 letech vypadá víc než dobře. Hlavní hrdinka je traumatizovaná tragickou událostí z minulosti a tak se mstí všem chlapům, kteří zneužívají ženy pod vlivem alkoholu. Námět je super a je trochu škoda, že se film vyhýbá násilí, jelikož v pár scénách si o to film vyloženě říkal, ale tady se míří na akademické ceny, tak nejspíš proto. Film plyne dobrým tempem, v jistých scénách dokáže být vtipný, občas vytvoří slušnou psycho atmosféru a finále je rozhodně nečekané, ikdyž né úplně satisfakční. Slušný film, který zaujme spíš příběhem, herci a atmosférou a kdyby se nevyhýbal brutalitě, tak by to byla ještě větší pecka. Příběh****, Akce>Ne, Humor***, Násilí>Ne, Zábavnost****, Hudba***, Vizuál****, Atmosféra****, Napětí***. 7.5/10. (09.01.2021)

Nemrdaná stará pizda je na vulvu postaveným tupým manifestem zoufale netknuté feministické vagíny, jehož jediným účelem je na vlně hnutí #metoocunt hystericky černobíle vykřičet do světa, jací jsou chlapi sexistická a šovinistická hovada. Já, erudovaná kapacita v oboru, se ovšem s kolegyněmi velkobritskými psychovložkami u tohoto tématu nepatrně rozcházím v odborné terminologii. Tam, kde ony angažovaně žonglují s termity jako „primitivním maskulinním chtíčem fyzicky i emocionálně brutálně viktimizovaná ubohá žena“, já neváhám použít, dle mého objektivního názoru daleko výstižnější, „vypatlaná až nesvéprávná labilní kráva, co si konečně poprvé a patrně naposled zašukala“. No řekněte sami, jak jinak byste determinovali pypku, která dobrovolně vleze na obvyklý školní zpitý qartýr plný nadržených, ožralých fotbalistů, o nichž všude kolují prznící legendy, tam se zduní jako prase do bezvědomí a čeká, že se odtamtud ráno vypotácí neposqrněna jogurtem a s romantickou plísní bratrů Nedvědů na rtech? To je něco, jako by podepsala smlouvu na natáčení porna a na plac naběhla neochvějně přesvědčena, že ji tam vyprcají jen počítačovými efekty. Labilní a výhradně účelové jsou zde i pohnutky od přirození kafilerně odporné Kery Chuligán, které na tom qartýru nikdo karburátor nesešteloval, protože i rumem totálně komatizovaný nadrženec má své hranice a důstojnost. Kluci vykropili hrobku jen její BíeFeFce, která tu strašlivou újmu, ač u toho byla na sračky a o ničem nevěděla, prostě nerozchodila, a z toho příšerného posttraumatického stresu kopla do kalendáře. Načež si milá vyrachtaná Kery stanovila jako životní poslání mstít se všem těm odporným šovinistickým sviním tím, že jim vždycky v nejlepším uteče z pod čuráka a dělá si pak čárky do deníčku. Prostě řídký a přiblblý poševní šlem ala #jajsemtakykrava. Ale má to alespoň šťastný konec, a na světě je stále převaha samic, které po troše té vulvoskopie u psychiatra neskončí, a naopak chtějí nášup, tudíž budu nebývale milosrdný. Epilog: Celou dobu mi to připomínalo onen sice kapku košilatý, ovšem pravdivý příběh s poučením o blondýně, která vlezla do baru, kde sedělo asi třicet horníků, a poručila si vodku. Pak hned druhou, třetí, čtvrtou ... Když už po desátém frťanovi kapku vrávorala, začalo ji osazenstvo povzbuzovat a kupovat ji další, a jakmile byla na hadry, celý bar ji pečlivě altruisticky omrdal. Druhý den se objevila znovu a situace se opakovala jako přes kopírák - vodky, ještě více vodek, povzbuzování, koma, grupáč … Třetí den naběhla k baru a povídá: „Dneska bych si dala fernet.“ A barman na to: „Ale copak, copak, slečno, naše vodka už vám nechutná?“ „Ale kdeže, chutná, chutná, je vynikající! Akorát mě po ní vždycky děsně pálí kunda.“ (03.05.2021)

Tohle mi nečekaně sedlo. Je fakt, že se film zpočátku tváří dost jinak, než nakonec vypálí, a tím myslím hodně jinak, ale zaujalo mě to, jako už dávno máloco a ačkoli si na tvrdě feministické pohádky až tak nepotrpím, tady se mi Emerald zase jednou trefila do vkusu. Carey Mulligan se mi jako mladé naivní, unylé tele příliš nelíbila, ovšem s věkem přichází její charisma, které mě po čertech baví. Tady to táhla od A-Z a řekla bych, že levou zadní. Nebudu odhalovat zápletku, která navíc byla i docela předvídatelná, ovšem elegantně natočená, že nemám problém ani s dějem, ani s finále, však krom tohoto psycho příběhu se mi vybavil i psycho příběh jiný, který reálně znechutil nejednu duši ostravskou. V tomto se věc měla obráceně. Půl druhé dekády tomu "úřadovala" na Stodolní jedna zamindrákovaná pizda, která se tvářila, že neumí do pěti napočítat, andělsky pomrkávala na všechny kolem, tichá voda břehy mele, protože potřebovala nějakému ňoumovi na krk pověsit haranty. A tak číhala u baru, až pánové nad ránem přeberou, nádherně zafintila, že je sama na moll, že ji nohy nenesou a vinný nevinný, už se chlapík vezl na lopatě v tágu k ní domů. Tam se vynasnažila, no jako po třech vineách, činila tak zcela cíleně, chlapi nad ránem prchali (dost jich bylo i zděšených a provinilých, ale pal to čert, jejich přešlap), ovšem jako bonus je čekal regulérní stalking, vyvolávání, nekonečné SMS, nahánění po barech, nebo různé pičaté výmysly ubrečené, zlomené chuderky, která bez jeho přítomnosti rázem neumí pustit ani mikrovlnku, taky hlášení známek ze žákajdy jednoho nebo druhého dítka, které chlap kolikrát ani neviděl, pozvánky na školní besídky, naháněčky, výčitky a protože byla zjevu sice relativně příjemného, ale blbá jak houpací vraník, zarúbala zcela nekriticky i docela vysoko a oni ti chlapi nejsou úplní blbečci. Fakt že ne. Naštěstí ne. Narazila solidně a jakmile vyrukovala s esem nejvyšším, se znásilněním, napálila do zdi, jako málokterá. Ona už i tehdy existovala záznamová technika, kdy si gentlas, který jí přitáhnul do vchodu ke schránkám prozřetelně vše nahrál a jakmile na druhý den začala se svou znásilněnou písní, přičemž maník ani nepokračoval nahoru, chlapík ji s výsměchem že: "S ožralýma mrtvolama zásadně nechrápu." a nahrávkou poslal, kam slunce nesvítí a tam ta ludra tleje dodnes. Svět je malý, pánové si to řekli, ostuda se rozkřikla, dobře to dopadlo, ale několika z nich připravila skutečně velmi nepříjemné chvíle, přičemž ani v posteli se kolikrát neskončilo. Pointa? Neřekl by to do ní nikdo. Jak se u jednoho stolu sešlo několik lidí, kteří hodili do placu SMS, nahrávky hovorů, rukou psané dopisy na adresy, bylo to jako z hororu. Ve filmu šlo o něco úplně jiného, ale pokládám za fér, vzpomenout i toto. Činím tak ráda. Dodnes se neví, kolik chlapů takhle prohnala. (04.04.2021)