Marťanské lodě

[KVIFF 2021] Češi moc nezklamávají. Už z principu, že nemají potřebu zacházet do nějakých symbolů a lyričnosti. Stačí jim, když budou reflektovat nějaké osudy a příběhy. Tento je ještě ke všemu ze skutečného života. V hlavní roli člověk, který si to vše sám prožil to vyznívá lehce egotripově, ale skoro se nabízí otázka, kdo jiný by to měl zahrát? Hudební podkres je silně barvitý a rozmanitý, což ale napomáhá tomu,že film má svého ducha a osobnost, která se zaryje slušně do paměti. Občas to trochu může působit jako bezduchá love story, ale čím dál více, co se v tom nimráme, tak je tam daný nějaký konflikt a náznaky plynutí děje. Film nakonec i dost rychle uteče. Že za tím asi bude něco víc, ale nakonec není, což beru spíše jako poznámku teď až po nějaké době a rozhodně to neberu jako výtku. Ano, asi pro někoho bezduché a nijaké. Za mě přínosné, příjemné a úderné. Člověk si to pamatovat bude. Což si myslím je i jedna z point. (30.08.2021)

Martin Evžen Kyšperský je můj nejoblíbenější český (žijící) muzikant, Eliška Křenková je moje nejoblíbenější česká (žijící) herečka, Ondřej Ježek je můj nejoblíbenější český zvukař a Ondřej Lipenský je můj nejoblíbenější filmový fanoušek :-).  A přesto všichni dohromady udělali docela dost špatný film, který je sice sympaticky obyčejný, ale natočený není moc dobře a především jeho obsahová stránka je obhajitelná jen a pouze díky tomu, že je to podle skutečné události, jinak ta látka prostě na film nemá. O těžkém životním osudu Martina Kyšperského vím už od roku 2006 a i tehdy jsem ho nejvíc prožíval, zejména v písni Okna do zahrady z kultovní desky Kocourek a horečka. Jenomže jako film je to hrozná prázdnota. Nejprve zažíváme jakože milostný trojúhelník, který je ale strašně špatně natočený. Neznáme vůbec motivaci hlavního hrdiny k vystřídání partnerky, dialogy a vůbec komunikace obou protagonistů je poněkud zvláštní a zůstává prakticky všechno nevyřčeno. Zásadní věci jsou přeskočeny a jsou tam naopak scény, které jsou úplně zbytečné a na další průběh filmu nemají žádný vliv, i když by ten vliv být měl (například naštvání Elišky v kině). 40 minut filmu (tedy více jak polovina) se v podstatě vůbec nic neděje, jenom koukáme na naprosto a zcela obyčejný vztah, kterých jsou miliony. Nevidím žádný důvod, proč něco takového točit a už vůbec nevidím důvod tohle nic zaobalovat krásnými slůvky typu "křehká a lyrická romance", protože to není nic jiného než z nouze ctnost. Po těch 40 minutách začne být snímek na deset minut trochu zajímavý, to ve chvíli, kdy nastupují psychické problémy. Myslel jsem si, že se to bude stupňovat, že se z toho stane třeba i více transcedentální záležitost, jenomže ono to pak zničehonic spadne zase do naprosté prázdnoty, ve které opadne všechno napětí, očekávání i zájem, a na konci to probere až nepřekvapivý konec, který, nebýt to podle skutečné události, odsoudím jako nebetyčné a ostudné klišé. Vůbec tím nezpochybňuju utrpení, které musel Martin prožít, kritizuji čistě film, kterému navíc nebylo vůbec rozumět. Musel jsem asi pětkrát film vracet (a to i opakovaně to stejné místo), protože jsem tomu prostě nerozuměl a v jednom případě i dát anglické titulky (jedná se zrovna o nejvíc klíčovou scénu celého filmu), protože to bylo bez šance. Oceňuji, že herci hrají maximálně civilně (což je Elišky trademark) a Martin to zvládl se ctí, ačkoliv u lidí, které mám tolik nakoukané naživo, je hodně těžké uvěřit jejich hraní a některé Martinovy pohledy mě poněkud rozesmávaly (myslím, že by mu hodně slušela role v nějakém vyloženě ujetém filmu, než v takhle civilním), ale nazvučit to měli zkrátka lépe. 1 hvězdička za parádní muziku Květů (jak jinak) a 1 hvězda za Elišku, která ty nesnesitelné dámy umí zahrát opravdu dobře. Jen pak úplně nefunguje ten závěr, protože jsem s ní moc nedokázal sympatizovat. Největší záhada na filmu tak je, zda Martinova přítelkyně byla skutečně taková a jestli by se jí výsledek líbil, ale to už asi nezjistíme. (08.07.2022)

Moc nechápu, že film, který všechno podřizuje síle pocitových fragmentů, mezi nimi těká tak zběsile, jako by mu byla nějaká atmosféra celé té koláže úplně putna. Je to škoda, protože naléhavost to v sobě má, a je v tom také cítit život, na rozdíl od jiných současných českých "sond" do reality mileniálů. (20.09.2021)

České romantické drama se sebestředným pocitem intelektuální nálože, kdy on je hrozně hubený dlouhý kytarista a ona má furt nějaké bolesti. Věřím, že herci si šáhli na své nitro při svých hereckých výkonech, ale já jsem tomu, co jsem viděl moc nevěřil. Pocitově osmihodinový film, kde jsem od poloviny filmu pojal podezření, že celá to omáčka vznikla jenom proto, aby režisér Foukal pod rouškou tvorby něčeho umělecky hodnotného svlíknul Elišku Křenkovou do naha. (22.04.2022)

Na Marťanské Lodě jsem se opravdu hodně těšil, protože Albert Romanutti z kapely Bert & Friends je pro mne jeden z nejvýraznějších hudebníků na tuzemské scéně, a byl jsem zvědavý jak se s OST popere. K tomu si přidejte jako vždy čarokrásnou Elišku Křenkovou a příběh s nímž se lze ztotožnit. Jednoznačnou slabinou zůstává hlavně Martin Kyšperský, jehož oteklý, odulý vysoký pán s hrůzostrašnou postavou nevzbuzoval žádné emoce, navíc jeho hudba mi zněla jako hodně špatní chinaski. Když jej srovnám s písničkářkou Nikolou Muchou, která se objeví na plátně hned dvakrát, je to jako vedle sebe postavit Čaputovou a Zemana. Fanoušci města, které neexistuje, aka zatáčkou u Vídně, budou filmem určitě bezpodmínečně nadšeni, pro ty ostatní by snímek mohl zůstat zajímavým komorním počinem s nepřestřelenou stopáží. (22.09.2021)