Arvéd

Naprosto promarněný potenciál. Mysteriózní atmosférický horor? Psychologická studie? Dobová výpověď? Všechno z toho a nic zároveň. Arvéd se rozpadl pod mizernou režií a divným scénářem, přitom nápad a občasné scény napovídají, že teze byla skvělá. Třeba první scény vyznívají nápaditě a plnokrevně, ale celý počin se postupně rozpadá a rozpadá. Kern nehraje špatně a v rukách lepšího režiséra by podal ještě lepší výkon. Za mě to úplně na Lva nebylo, ale budiž. Rašilov a Pechlát byli vlastně zajímavější. (09.04.2023)

U Arvéda by se dalo použít německé slovo "kafkaesk", tedy "kafkovský", jelikož při projekci na diváka sálala všudypřítomná absurdita a člověk si nebyl vůbec jistý tím, co je skutečnost a co přelud. Jako by se na plátně promítala nejednoznačná, rozporuplná a vrstevnatá podstata Jiřího Arvéda Smíchovského. Maškův film se jistě neubrání porovnání s o dva roky starším Šarlatánem, který též vyprávěl příběh o kontroverzním gayovi z (po)válečného období. U filmu byla cítit jeho ambicióznost a snaha o inovativní vyprávění, zároveň ale i jistá nabubřelost. Arvéd je určitě zhlédnutíhodný film, u něhož mě mj. velmi zaujala výprava a práce se světlem, nicméně je divácky poněkud nevděčný a místy odtažitý až chladný (a příliš (pseudo)intelektuální?). (12.09.2022)

Co jsem Arvéda před nějakými třemi týdny viděl, v něm pořád nemám jasno. Taky jednou film, na kterej jeho trailer vyvolal moc velký očekávání. Během celého sledování jsem nevěděl, co po mě ten film chce, a když jsem myslel, že to vím, ten film udělal nějakou zatáčku. Člověk se asi musí rozhodnout, jestli mu to tak vyhovuje, nebo ne. Jaké dát hodnocení, nevím, ale v tuhle chvíli bych to považoval za příjemné tápání. (04.08.2022)

Arvéd skvěle vypadá, Kern a Rašilov parádní, moc se mi líbil zvuk a atmosféry tu je taky na rozdávání. Co chybí, je drama. Vám to vadit nemusí, ale já nějak prostě věřím, že film je zobrazení vývoje dramatického konfliktu, kdy nějaká postava něco chce, my s ní jdeme a vidíme, jak její snaha postupuje, jak se postava vyvíjí a přitom víc a víc rozumíme tématu filmu nebo jeho sdělení. A scény, které nejsou součástí vývoje toho dramatického konfliktu, by ve filmu neměly být. Tady bv Arvédovi ale není žádný konflikt, žádné drama, žádný příběh. Arvéd v halucinogenních smyčkách přeskakuje mezi kanceláří StB, celou a svým bytem, ale nic nechce, nikam nesměřuje a my se o něm nic nedozvídáme. Po deseti minutách filmu víte, že to byl okultista co práskal lidi, a na konci filmu víte to stejné. Všechny scény jsou jakási intelektuální vata, kdy Arvéd uvažuje o homosexualitě DaVinciho, satanismu Kostky Neumanna, přesvědčuje někoho aby si přečetl Kafku... ale nikam to neposouvá příběh, jen to dokladuje sečtělost Arvéda a autorů filmu. Pak Michal Kern zaleze do skříně a jede se další kolo. Pro mě to bylo místy k neukoukání. Já nevím, kamarádi, artový přece nemusí znamenat nedramatický! (24.08.2022)

Možná nejlepší atmosféra v českém filmu posledních let... Minimalismus, pomalé tempo a komorní charakter. Scénáristicky trochu manýra, absence dynamické životopisné šablony i celková náročnost mohou běžného diváka zklamat. Herci zaslouží pochvalu, zejména Michal Kern, který snímek velmi táhne vzhůru. 70 % (28.08.2022)