Poslední pokušení Krista

Keď budete pozerať tento film, zabudnite na to, že existujú evanjeliá. Tento film sa ich (ako budete upozornení už v úvodných titulkoch) drží len okrajovo. Paradoxne však asi najkrajším spôsobom predstavuje kresťanské ideály a zobrazuje Krista ako pochybujúcu nešťastnú bytosť, snažiacu sa ujsť svojmu osudu aj na kríži. Výborne zobrazuje aj motivácie vedľajších postáv (Judáš, Maria Magdaléna). William Dafoe zahral svojho Ježiša s bravúrou ,akú mu môže hviezda Gibsonovho Umučenia Caviezel potácajúca sa pol filmu po krížovej ceste len závidieť. Všetko čo vraví mu žeriete a budete schopní sa sním stotožniť. Výborný je tiež Harvey Keitel ako Judáš, ktorý zradiť nechce, ale musí tak proti svojej vôli urobiť. Čerešňou na torte je potom David Bowie ako Pilát, ktorý úžasne okomentuje dôvod Kristovho trestu ako "nie si nebezpečný tým čo robíš, ale tým že chceš zmeniť myslenie ľudí" . Nedá nespomenúť perfektný soundtrack Petera Gabriela. Podtrženo sečteno jasných 100% pre klasiku, ktorej Gibsonov vypatlaný krvák nesiaha ani po členky a ktorá je hodna mojej TOP 20. (14.11.2004)

Myšlenkově bohatý film, jehož největší předností je, že se nesnaží Ježíše glorifikovat, a tím si získal moje srdce. Já se mu dlouho vyhýbala, protože jsem si nejdříve chtěla přečíst předlohu, ale chybělo mi opravdové odhodlání a přiznám se, že hloupé předsudky vyhrály. Vůbec nelituji těch 164 minut, kterých jsem filmem zabila. Naopak. "Lhaním nemůžeš zachránit svět." Zapomeňte na náboženství, prostě se jen milujte... Poslední obraz usmívajícího se Ježíše na kříži je jedním z nejkrásnějších a nejlepších zakončení. (16.01.2007)

Poslední pokušení Krista je nejlepší Scorseseho nemafiánský snímek. Je skutečně třeba psát více? Je potřeba vyzdvihovat životní výkony Dafoea a Keitela? Zmiňovat se o atmosférické hudební složce? Opravdu se musí zmiňovat teologická rovina tohoto snímku a filosofická stránka, která vám bude v hlavě "strašit" ještě dlouho? Vypisovat vlnu nevole veřejnosti (na toto téma doporučuji knihu Zakázané filmy)? Ne, myslím, že by to nemělo valný smysl a bylo by to nošení dříví do lesa... A mimochodem, jde o jeden ze vzácných důkazů, kdy je filmová adaptace lepší již i tak zdařilé literární předlohy. (09.08.2007)

Kazantzakisova kniha je spíše než klasickým románem filozoficko-teologickou sumou o podstatě lidské víry v Boha, ale i náboženství jako takového. Scorsesemu muselo být jasné, že pokud nechce diváka utahat pětihodinovým kolosem, musí vyloupnout pouze přímou dějovou kostru a bude pouze na něm samotném, kolik motivu Mesiáš jako prostý člověk do filmu nacpe. Nechci být za prudiče, ale zajímalo by mě, kolik lidí, jež zde tomuto dílu pálí plnou taxu, také četlo samotnou předlohu. Na počátku každého dialogu, v každé následující scéně jsem čekal, kdy Scorsese konečně rozpoutá onu (dle tehdejších reakcí) rouhačsky-heretickou zpověď, a ono nic a přišel konec. Rozhodně za celou umírněností nevidím přehnané pámbíčkářství režisérovo, provokatér byl vždy nadčasový, ale spíše omezený prostředek filmového média, které prostě a jednoduše nedokáže zachytit myšlenku, byť snaha je velká. Proto všem, kteří nad tímto dílem jásají, to ze srdce přeju, dokonce smekám klobouk před velkým Martym za odvahu se takového projektu chopit, ale pro mě bude Kazantzakisovo dílo (jenž zabírá čestné místo v mé knihovničce) natolik zásadní, že prostě s hodnocením filmu chtě nechtě nemůžu jinak, i když je to filmařsky naprosto dokonalé! (23.05.2007)

Uff...Neviem, kto robil namet, ale pravda je taka, ze ma dostal.Teraz, ked som videl Passion of the Christ, mozem porovnat dojem, aky vo mne obe filmy nechali....Lutost...to je ten pocit, ktory u mna "obaja Jezisovia" zanechali.V "Utrpeni" je to lutost na fyzickou bolestou, pri tomto snimku lutujem Jezisa, za to cim musel prejst vo svojej hlave... (03.04.2004)