Muž na útěku

Karl Kraus se skrýval před spravedlností 20 let. Za to, že byl v gestapu nakonec dostal 8 let a je s tím smířený. Do Československa však přijíždí partička francouzů, kteří se tváří jako zarytí turisti, ale pomohou Karlovi utéct z vězení. To však není jeho záchranou, ale právě naopak... Na konci je trošku neuměle zmíněna zřejmě hlavní myšlenka filmu, a to, že spravedlnost je slepá. Nicméně film i jeho zpracování je zajímavé a to i bez velkých herců. Nakonec bych upozornil, že film má cca 85 minut (pro ty, co by si ho chtěli, tak jako já, nahrát). (06.09.2006)

Depresivní 60. léta "Nové české vlny", kde skoro nikdy a nikde v čb. filmech nezasvítilo sluníčko...i když se režisér V.Sklenář zrovna k předním představitelům/ tvůrcům tady toho období zrovna počítat nedá. Prší na umakartové stoly (popř. jsou polity desítkou)...u stropu se houpají nahé žárovky a tak podobně. Všechno jak má být..."amatérsky natočený film"..."naturščikové" (neherci), dlouhé statické záběry propojeny s handkou, skoro nikdo nehraje, nezvýší hlas. Všechno plyne v jedné rovině, žádné vrcholy a pády...a právě toto filmu uškodilo nejvíc. Pointa filmu, tedy jak to opravdu s tím zabíjením bylo, bratr hlavní postavy...válečný zločinec... nic nespěje ke "zdárnému" konci, žádná nakloněná rovina, která by končila propastí, vyvrcholením, šokem...zatřesením diváka ve smyslu mrazení v zádech z nacistických krutostí. A proto jenom za 3. (20.01.2015)

I v 60. letech minulého století byli váleční zločinci středem zájmů, což také bylo promítnuto v československé kinematografii. Tento snímek je v mnohém velice netradiční. Válečný zločinec je ve vězení, ale odtud ho dostanou zahraniční agenti s úmyslem se mu pomstít za veškeré, tedy i neobjasněné válečné zločiny. Jenomže nic neprobíhá tak, jak měli naplánované. Nejde o kriminálku jen tak ledajakou. Tvůrci se rozhodli pro dokumentární pohled třetí osoby pro větší autentičnost, čímž si dopomohli i použitím reálný filmových záběrů a fotografií. A jak jinak, bez neherců by to tak dobře ani nevypadalo. Z počátku se jim to dokonce i daří, ale od druhé poloviny už začali překračovat lajnu mezi dokumentem a hraným filmem. Jakmile do hry vstoupí Státní bezpečnost, vyznění scén už vypadá zcela jinak. Nápad takového stylu nebyl zase až tak špatný. Dalo by se říci, že by tomu i mnozí diváci uvěřili. Škoda těch přesahů, protože to jinak velice dobře, mimo jiné, i poukazuje na dobu temna a nesvobody. Černobílí obraz tomu jenom pomáhá. (13.03.2015)

Zdánlivá "amatérština" mi nevadila. Dokumentární ladění celého příběhu včetně dosazení neherců a málo známých mi v tomto případě sedlo do noty. Podle mě je to devizou celého filmu. Příběh sám je zajímavý, nejen tím, že jméno Karla Krause je spojováno spíš s židovským spisovatelem a žurnalistou, ale především otázkou spravedlnosti a stíhní viny. Unikátní jsou i záběry Anežského kláštera před jeho rekonstrukcí. Novou vlnu nezastupovala pouze Chytilová, Forman, Schorm, Juráček, ale i řada méně známých autorů. Ovšem vliv nové vlny je více než partný. Příběh je podkreslený jemnou instrumentální hudbou, objevují se originální pohledy kamerou i záběr z ruky. Přirozený projev neherce Otakara Váni je perlou celého filmu. Za odvahu a originalitu dávám za pět! (11.11.2014)

Film vystihuje atmosféru, ktorá u nás v tom čase bola. Lajdáctvo , bordel na každom kroku, neschopnosť poriadnej remeselnej práce , jedine perfektné fízlovanie. Šikovní konštruktéri motoriek , jemní foto optici etc. ,to nemohli vyvážiť. Bojazliví študenti seminára pod dozorom polície a zdevastované historické pamiatky, budovy, cesty, hotely a najmä ľudia. Otrasná doba a ešte dnes tu vládnu pohrobkovia týchto lotrov a ľud im spieva chvály... (09.11.2015)