The Way of the Cross
Režie:
Jiří SlavíčekKamera:
Josef StřechaHudba:
Jiří Julius FialaHrají:
Hana Vítová, František Kreuzmann st., Zdeněk Štěpánek, Jaroslav Průcha, Hermína Vojtová, Vladimír Šmeral, Jaroslav Marvan, Eman Fiala, Jiří Steimar (více)Obsahy(1)
V malé chodské vsi žijí lidé s každodenní starostí o živobytí. Mnozí jsou odkázáni na práci na velkostatku. Proti zdejším nedůstojným poměrům se dokáže vzepřít pouze farář Jiří, ale stejně se nedočká vděku, protože šafář štve vesničany proti němu. Na panském pracuje také strojník Staněk, jehož syn Ondřej studuje na gymnáziu. Chlapec by rád pokračoval v Praze ve studiu práv a je velmi zaskočen matčiným přáním, aby se stal knězem. Matka spoléhá na faráře, že Ondřejovi domluví. Jiří byl však kdysi ve stejné situaci, a tak ví, jak těžké je dobře vykonávat poslání, které si člověk sám nezvolí. Navíc Ondřej má rád Hanči Vachudovou a rád by ji jednou viděl po svém boku. Mladík na chvíli uvěří zlým pomluvám a na Hanči zanevře. Ta zjistí, že bude matkou, otce však neprozradí... (ČSFD)
(více)Recenze (11)
Film jsem si pustil "jen tak", bez přípravy. A tak se zpočátku neomluvitelně domníval, že se dívám na filmový přepis knihy K.V. Raise "Západ". Omyl jsem samozřejmě zjistil velmi brzy; Kdepak by měl Raisův zestárlý vysočinský (Kameničky) farář Kalous na Baarova českého kazatele Jiřího v nejlepším věku. Kromě vesnicko-náboženského prostředí, víry ve své poslání, a roku knižního vydání obou příběhů (1899) si jdou oba "protagonisté" svou vlastní cestou, Kalous dostředivou a Jiří odstředivou. Literárnímu Kalousovi musím dát přednost před charakterní filmovou rolí Jiřího, kterému sekundovali (ne)charakterní role Hančí a Ondřeje, s poměrně menším hereckým talentem. ()
Toto vesnické drama s náboženským podtextem natočené podle románu J.Š.Baara jsem viděla prvně. Zaujaly mne skvělé herecké výkony. Že byl Zdeněk Štěpánek ve své roli venkovského faráře brilantní a přesvědčivý, to je samozřejmé. On totiž být jiný ani neumí. Velmi příjemně mne překvapila Hana Vítová, která si střihla venkovskou děvčicu s nasazením a přirozeným temperamentem. Takto hrát jsem ji ještě neviděla. Nepřehrávala, jak se ji to občas stává v rolích slečen z vyšších kruhů. Také herci malých rolí se snažili. Trošku mne mrzela horší technická kvalita snímku. V nedostatečném nasvícení utrpěla převážně studiová výprava, vesnický folklor a bohaté kroje. Samotný příběh není nijak originální, ale zajímavé je zobrazení sociálních problémů té doby, jako je nedostatek peněz na vzdělání a špatné životní podmínky osiřelých dětí, které místo školní docházky musely pracovat na statku. Vrcholem byla obecní dražba sirotka ve prospěch toho, kdo se ho ujme nejlevněji. Přece jen se v sociální oblasti udělal od té doby velký pokrok. ()
V roce 1938 natočil režisér Slavíček hned dva výborné filmy - "Soud boží" a tento. Slavíček se většího uznání už nedočká - filmy s křesťanským vyzněním se dnes nenosí, také jeho asi nejlepší dílo "Podobizna" už zůstane jen lahůdkou pro pár zasvěcených. P. S. od Baara jsem toho přečetl dost, ale tento román vůbec neznám ()
Docela slušný dramatický příběh z kulisové vesnice naráží na přehnaně tlačené emoce, Šmeral vyloženě zklamal, a na ukvapený závěr, který dříve neřešitelné situace dokázal během několika málo minut vyřešit. Morální souboj služebníka božího s rozmařilou vesnickou buržoazií a bezohlednými praktikami fabrikantů má sice silné vyznění, ale celkově je pro mne snímek spíše průměrný. ()
"Neměl by jste tolik kouřit, pane řediteli, jste nebezpečne klidný." Dedinka v údolí, ľud už síce nemusí robotovať na panskom, zato hrdlačí na veľkostatku, kde je pracovné tempo značné a pracovné úrazy časté. Po jednom smrteľnom sa musí obec vysporiadať s problémom, čo s osirelým potomkom zosnulej slobodnej matky a miestni to pojmú veľmi svojsky. Okrem toho sa vo veľkom venujú klebetám, alkoholizmu a prepočítavaniu všetkého na peniaze. Ešte že je tu spravodlivý medzi buranmi, rázny farár Štěpánek, ktorý brojí proti nespravodlivosti a hriechu bez ohľadu na následky. Popri tom sledujeme osudy na lokálne pomery príliš veselej dievčiny Vítovej a problematiku pomaturitného smerovania riešiaceho študáka z nemajetnej rodiny Šmerala. Zaujímavý príbeh, poňatie mi pripomína budovateľské opusy ktoré sa začali točiť o dekádu neskôr, rozdiel je v tom, že kladným hrdinom je ľudský a chápavý katolícky kňaz stojaci proti kolektívnemu zlu v podobe hlúposti a hamižnosti. Herecky je skvelý Zdeněk Štěpánek v pre neho netypickej roli kňaza, rovnako Hana Vítová sa solídne zhostila dedinskej dievky, z ostatných ma zaujal napríklad holič Eman Fiala alebo vynikajúci záporácky riaditeľ statku Jaroslav Marvan. Veľmi dobré. "Hančo, pojď se houpat!" ()
Galerie (6)
Zajímavosti (2)
- Premiéra proběhla 15. dubna 1938 v kinech Máj a Světozor. (Cucina_Rc)
Reklama