Slasti Otce vlasti

Kdysi, dávno tomu, jsem to viděla, tedy bylo na čase repete. Dospívání a mládí Karla IV. je tu servírováno poměrně dost netradičním způsobem, občas se mi kroutil palec u nohy, přiznávám dobrovolně. Na druhou stranu musím jedním dechem dodat, že jsem se bavila, Hanzlíkovo ucho působí přirozeně, Kolářová půvabná kočena a Kopecký v roli podivného tatí i krále famózní. Tedy ano, na konec u mě dobrý, dost dobrý. (27.06.2019)

Česká história z dávnej doby trochu inak, trochu osobnejšie a s humorom. Nie je to ale také zábavné, ako sa mi na začiatku zdalo. Pár vtipných momentov a dobrých myšlienok to vytiahlo na priemer, ale vyššie ani náhodou. Výborný bol Kopecký a tiež ústrednej dvojici to sadlo viac, ako keď sa hrali na kovbojov. –––– Kolikrát tě mám žádat, synu, aby ses přestal stýkat s doktory a všelijakými rozumáŕi. O tom, co bylo, rozhoduje cirkev svatá. (03.05.2015)

Ten středověk je tady jen v kostýmech, jinak psychologie a jednání postav je zcela moderní, ale zde je to právě jeden z pramenů komiky. Miloš Kopecký ale v rámci žánru vdechl svému králi Janovi i docela dost majestátu ( a samozřejmě i vtipu a sarkasmu). Několik pěkných hlášek - "Jak máme zvítězit, když nám házejí klacky pod nohy ". Je zde patrný i vlastenecký podtón, jako v jiných posrpnových filmech. Opravdu nechápu jak mohl režisér poté natočit jednu z nejhnusnějších normalizačních sraček-Hrocha. No, možná jedna hvězdička je z nostalgie. (12.12.2010)

Romantická komedie o mládí Karla IV. způsobila, že z Hanzlíka a Kolářové se stala nerozlučná dvojice typu Laurel-Hardy nebo Frýdek-Místek. Zvláštní spojení "problémového" scénáristy Jana Procházky a "poslušného" režiséra Karla Steklého nedopadlo tak dobře jako v následujících Svatbách pana Voka, i když podle kritiky je to naopak. Ale jednu kvalitu mají oba filmy společnou: mimořádný výkon Miloše Kopeckého. Jeho Jan Lucemburský se nepodobá ničemu, co kdy ve filmu hrál. Tentokrát žádný noblesní švihák, ale zarostlý a rozježený "hrana chlap" á la Žižka. 60% (19.09.2006)

Ona ta parodie místy působí i jako nechtěná parodie díky směšným reáliím (komický souboje, patetický gesta aj.), ale kupodivu na českej historickej film, což bývá obvykle utrpení, se na to dalo dívat. Hanzlika jsem nikdy moc nemusel, ale tady mě ani moc nesral a hlavně to spravil Kopecký, který předvádí životní formu. (21.09.2012)