Můžem i s mužem

Takhle nějak vypadá filmové dno horší český film v kinech snad ani neuvidíte proti tomuhle je i kritizovaná Cool Girl oskarová a každý kdo jí dal odpad by se měl podívat na tohle jak pravý odpad vypadá.  Všichni se zde chovají jak mentálně postižení (možná i jsou) scénář a děj to ani nemá a skončí to nijak. S názvem to má společného jen to, že tam zazní název seznamky co se jmenuje jak název filmu zhruba minutu. Zhruba celý popis filmu Tak, že ženská 55+ slaví narozeniny organizují jí to další 3 ženské jedna je ezoterička (mystično a takové ty sračky okolo) jedna se tam pořád směje jak pi.. a třetí tam má pořád jen blbé poznámky pozvou tam nějaké dva chlapy jeden se bojí ženských a v celém filmu má tak 3 slova a druhý nepromluví pro změnu vůbec pak jednu babku a zbytek náhodnou skupinu lidí (chlápek co se tam dostane jen tak, prsatice a její milenec, nějaké 3 blbé blondýny a dál už si nikoho nevybavuji oni ty postavy jsou stejně k ničemu tak je to jedno). Oslavenkyně tam přijde oni jí zazpívají písničku  ona začne vykládat jak si našla na seznamce chlapa pak ta co má připomínky ji nasere tak ta ezoterička udělá nějaký  rituál s její vaginou ta oslavenkyně se nasere a jde brečet na záchod ostatní si jdou zapálit cigarety dojde tam ta ezoterička a zavře jich tam tak se oni tam dusí zůstane tam jen ta babka,  ta co měla pořád ty blbé kecy ,ta co se pořád směje  , ti dva chlápci a ta oslavenkyně ta co má ty kecy se zavře do nějakého tubusu a nemůže ven tak ta co se pořád směje jde za ní mezitím si dá masku Brada Pitta  , kterého tam všichni žerou vyleze a začne tam tančit. Během toho se všeci udělají (někteří asi i sexuálně podle těch záběrů) ta co se pořád směje zazpívá písničku  pak se rozjedou a máme konec . Do toho tam máme záběry jak chlap jakoby tančí s obrazem, psa na záchodovém prkénku,  chlapa jak se líčí rtěnkou,  nějaká ženská asi z prdele vytáhne hudební nástroj a hraje na něj nebo ženskou jak na záchodě jí dort smysl to žádný nemá. 0 procent P.s. v kině to jeden chlap zhruba v půlce vzdal a hrál si radši na mobilu a při odchodu padaly komentáře jako nejlepší byl ten pes a nejlepší byl ten song v titulcích což je česká překopávka Glorii Gaynor I Will Survive (14.07.2023)

Pro české filmy mám všeobecně pořád slabost, přestože se mi dost často, nebo spíše většinou stává, že se spálím, že výsledek stojí úplně za pendrek a ve finále lituji každé zbytečně promarněné minuty, pokud se ještě k tomu všemu nepřidá léčení těžké psychické újmy. Můžem i s mužem do této kategorie bohužel přesně zapadá. Od samého začátku je to neskutečná nuda, celý film je strašně, ale strašně nezáživný, žádný humor jsem nezaznamenal, trapnost střídala trapnost, postavy jsou extrémně otravné, herecky je to rovněž katastrofa, nefunguje zde zkrátka nic. Jsem zvyklý na ledasco, obzvláště u českých rádoby komedií, ale tohle je vážně síla. Brr, strašný zážitek. 0/10. (11.11.2023)

Čekal jsem něco úplně jiného. Letmý pohled na propagační materiály evokuje další z řady českých romantických komedií pro ženy a evokuje to i místní hodnocení. Nejsem si úplně jistý, do jaké míry jde o záměr tvůrců a do jaké míry je to tak špatné, až je to svým způsobem dobré, ale nemůžu říct, že se mi to nelíbilo. Divadelní adaptace přenesené na filmové plátno ne vždy fungují a zrovna zde se tvůrcům tu iluzi filmu nedaří vybudovat vůbec, nějakým zvrhlým způsobem se jim ale cíleně či nedopatřením podařilo vybudovat tak divnou atmosféru, že jde místy o regulérně dobrý psychologický horor. (03.11.2023)

Skrabatělé poštěváky sobě. Absurdně groteskní divadelní férie, čpící zatuchlou rybí kafilérií a dechem špatného trávení, o mindrácích z nemrdání špatně holených popřechodových samic za zenitem. Ty dle současných trendů zapomněly po zahnití kundy stárnout s grácií a proměňují se tak vesměs ve dva základní typy. Odporné, rezignovaně žluklé prasnice, které, místo aby hnuly povislou prdelí, se raději odevzdávají do pohodlného náručí gastroporna a pečlivě si pěstují nepřirozeně hnusné a řádně oštětinované laloky a převisy, a odporné, nesoudné plastické trhaviny které, místo aby hnuly povislou prdelí, se raději odevzdávají do pohodlného náručí botoxu a invazivní chirurgie a pečlivě si pěstují nepřirozeně hnusné balóny vepředu i vzadu, bestiálně neladící s povislými krky a kýtovou celulitidou, chemicky svraštělou kůži a liposukcemi zkrabatělá břicha. A všechny pak svorně skučí, že se na ně ten jejich bývalý seladónek zvysoka vysral, když už se na to nemohl bez dávení dívat, dal přednost nějakému flexibilnímu, sportovně založenému matroši, byť i stejné předraqové kategorie, a kromě deviantů, škaredých zoufalců nebo upoceně odevzdaných pivních mozolů už o ně nikdo nechce opřít ani hajzlovou štětku. Tudíž se slzami stékajícími po masitých či klobásovým jedem deformovaných obličejích si truchlivě mnou vykuchané netopýry nad fotkami neméně toxiny napajcovaného dědy Bredpitky, lkají nad chlapským zmrdstvím, a spolu s nimi zjevně i řádná kohorta obdobně postižených líných qočen a pudlíkovských zženštilců. No, je vidět, že to má základ ve slepičím divadle, a pokud by se jeden povznesl nad ztřeštěné mimicko – groteskní prvky či rádoby umělecké pseudoabsurdity, mohl to být vcelku solidně průměrný a zatuchle roztomilý debut pohledem přes prsty stále skoro šmrncovní 3D Vandy. To by to ale nesmělo obsahovat množství větší než malé opravdu žinantních trapáren, zejména v podobě veškerých kreací evidentně vyšinuté, odpudivě prkenné a zoufale formaldehyd chlastající báby Káhiry či té naprosto děsivé „vpohoděpizdy“. Ty se opravdu bez projímavého studu nedaly, tudíž musím se svým soudem, byť i jako jindy zarytý feminista, emancipant a bobromil, jít pod hranici dobrého vkusu. (20.11.2023)

Miluju divadlo. Jenže mnohdy převést divadelní hru na filmové plátno znamená průser. Hru jsem neviděl, ale film se absolutně nepovedl, zatím největší letošní propadák. Jedna hvězdička za tango, originální text I will survive s textem Vandy Hybnerové a Michala Kerna - po Arvédovi ho vidím velmi nerad v něčem takovém, z toho mě až bolí u srdce filmového a divadelního fanouška. (26.10.2023)