O princezně Jasněnce a létajícím ševci

Bez pochyby nejlepší pohádka Zdeňka Trošky. Tahle pohádka je skutečně pohádková a není to pohopouhý výcuc z několika pohádek ("Z pekla štěstí"), nebo výcuc z výcucu ("Z pekla štěstí II") a ani bláznivý pelmel ("Princezna ze mlejna II"). Filmu vévodí sympatické herecké obsazení v čele s Michaelou Kuklovou a Janem Potměšilem. Trochu drsnější pohádka, kterou bych doporučil spíše starším dětem. (25.12.2005)

Tato pohádka se mi nějakým záhadným způsobem vždycky vyhýbala, a tak namlsán ucházejícím hodnocením a některým příznivými komentáři jsem ji zkusil. A dostavilo se docela zklamání. Celý film je totiž plný trapné infantilnosti, a to bohužel nejenom v případě čarodějnice a její dcery (Blanarovičová už zřejmě cvičila na budoucího čerta a „vrcholem“ je scéna radování se), ale i drtivé většiny dalších postav. Humoru zde bylo minimum (tedy až na tu jednu dnes už nekorektní narážku na naše spoluobčany). Až od zmizení Jasněnky z tržiště to na chvíli chytlo pořádnou šťávu, jenže od konfrontace s královským vojákem se to zase navrátilo do starých kolejí. O logických kiksech (a že jich bylo) radši pomlčím, avšak potěšila mě zdařilá technická stránka filmu (a třeba ten kohout byl hodně fajn). Hodnotím ještě průměrem, ale opravdu žádná sláva. „Třebas holka špitala ze spaní.“ – „Ale dvojhlasně?“ (29.12.2013)

Vybavuju si, když tahle pohádka byla nová (už toho taky hodně pamatuju, ale to je spíš tou cvičenou pamětí než věkem, zatím), že se v nevím jakém časopise, který odebíral jeden rodinný známý, objevil článek v rubrice "nemusíte se mnou souhlasit", který Jasněnku totálně rozebral a udupal. Bylo to hodnocené jako násilné, křečovité a příliš brutální dílo, které by děti vůbec vidět neměly. Mně se to líbilo už tenkrát (přiznávám, že svou roli v tom sehrálo i to, že od dětství znám Sluneční paní a říkám jí teto). Drdovy pohádky jsou skvělé, však taky jejich vydání v mé knihovničce je pěkný salát, jak to bylo (a je) často čtené. A vůbec, může být film, kde se létá, špatný? (05.09.2010)

Poměrně příjemná pohádka, která ničím neurazí, ani nenadchne, ale která poslouží přesně k tomu, k čemu byla stvořena. Pohádka, kde obyčejný bezstarostný švec a skromná princezna ke vzájemnému štěstí přijdou. Samozřejmě po překonání všech nástrah a zla. A jsou zde k vidění půvabný hrad Bouzov, tajemný hrad Frýdštejn, elegantní zámek Průhonice, ušmudlaný zámek Vítkovec, starobylé Loretánské náměstí v Praze a romantické Suché skály. Dobro bojující se zlem, láska, která musí překonávat těžké překážky, aby potvrdila svou velikost, důvtip nadšeného prostého občana a pomoc nadpřirozených sil. Princezna Jasněnka (půvabná tvářička Michaela Kuklová) je skromná a lehce naivní dívka, která se bezhlavě zamiluje do věčně šťastného a lehkomyslného ševce Jíry (Jan Potměšil), kterému bylo umožněno vyplnit si sen a zhotovit si létající křídla. Z dalších rolí: bojácný král (dobrý Lubor Tokoš), chránící princeznu před prokletím, přísná puritánská chůva (Antonie Hegerlíková), neustále usínající, oddaný králův komoří (Jaroslav Čejka), zlomyslná čarodějnice (dobrá Helena Růžičková), stojící za veškerým trápením dvojice, neposedná a škodolibá Černava (zajímavá Yvetta Blanarovičová), dcera čarodějnice, záludný Řimbuch (Oto Ševčík), sloužící čarodějnici, šarmantní vládkyně dne Sluneční paní (půvabná Venuše Humhey s hlasem Jany Preissové), pomáhající zničit zlo, a Černý princ (Zdeněk Podhůrský), toužící po Jasněnce. A děti se snad velmi dobře zabaví a nadchnou. (14.09.2012)

Troška se v těch pohádkách vysloveně našel. Škoda ale, že od něj jsou všechny na jedno brdo. Nicméně je potřeba uznat, že tahle byla první. Každopádně u mě měla smůlu, že ke mně první nepřišla, ale byla až v sérii za daleko lepšími. A jelikož si švec taky mohl odpustit to tílko na styl pohádkový středověk a stejně Troška si mohl odpustit některé záběry, ve kterých nebylo vidět nic jiného, než záblesky slunce, nemůžu jít víc, než na tři hvězdy. (25.12.2015)