O princezně Jasněnce a létajícím ševci

Vybavuju si, když tahle pohádka byla nová (už toho taky hodně pamatuju, ale to je spíš tou cvičenou pamětí než věkem, zatím), že se v nevím jakém časopise, který odebíral jeden rodinný známý, objevil článek v rubrice "nemusíte se mnou souhlasit", který Jasněnku totálně rozebral a udupal. Bylo to hodnocené jako násilné, křečovité a příliš brutální dílo, které by děti vůbec vidět neměly. Mně se to líbilo už tenkrát (přiznávám, že svou roli v tom sehrálo i to, že od dětství znám Sluneční paní a říkám jí teto). Drdovy pohádky jsou skvělé, však taky jejich vydání v mé knihovničce je pěkný salát, jak to bylo (a je) často čtené. A vůbec, může být film, kde se létá, špatný? (05.09.2010)

To jsem z toho jelen (a parohy mi ne a ne narůst, zřejmě nedostatek vápníku). Čím to, že režisér Kameňáků a filmů s princeznami, ať už cukrují s drakem nebo jsou ze mlejna, byl schopný natočit půvabnou a chvílemi docela temnou pohádku, navíc nepostrádající originalitu? Nebo bych se spíš měla zeptat, co se to stalo s režisérem, který nám kdysi dal pohádku s mladou a krásnou Míšou Kuklovou, okřídleným ševcem, dvěma neodolatelnými čarodějnicemi a vpravdě oslňující Sluneční paní, a poskytl zábavnou dětskou podívanou prostřednictvím Boty jménem Melichar, abychom pak od něj dostávali spíš facky než slunce a seno, případně jeho zásluhou zjišťovali, že kamenný vtip tíží na krku víc než kámen? Zřejmě nějaká kletba poražených čarodějnic. (03.08.2007)

Já pořád nechápu logiku té pohádky. Čarodějnice vrhne na Jasněnku kletbu, že se vdá za usmolenýho ševce. Král pochopilně něco takového nepřipustí, proč by to dělal, takže z jeho strany v pořádku. Princezna nemá důvod se vdávat za ševce, leda, že by se do něj zamilovala, což se stalo. Proč se teda pak čarodějnice hrozně diví, že je Jasněnka se ševcem šťastná? Kletba jak poleno. To je jako kdyby jste někomu za trest darovali lyže a když by se dotyčný naučil lyžovat, tak byste se hrozně divili, že ho lyžování baví. Jinak vizuálně i obsahově vcelku odporná pohádka. (31.12.2022)

Tahle pohádka mě vždycky neskutečně děsila. Růžičková a Blanarovičová jsou tu tak příšerné, že jsem jako malý capart prostě zavíral oči, protože jsem to nemohl vidět. Teď už se na to můžu dívat a pohádka mě pořád hodně baví. Zdeněk Troška měl dar pro hezké příběhy, ale postupně se z toho stala spíše rutina. (25.12.2015)

Troškův ojedinělý kvalitativní příspěvek, akční pohádka jak má být se sympaťákem Potměšilem v roli ševce prťavce. Exteriéry okolo Malé Skály a interiéry zříceniny Frýdštejna byly zvoleny stejně dobře, jako herci do všech hlavních a vedlejších postav. Na svou dobu hodnotím kladně i triky. Dal bych více hvězd, kdyby Blanarovičová pořád neječela a Kuklová furt nebulila. (25.12.2007)