Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Osudy básníka Karla Hynka Máchy byly rozeklané, ani jeho básnická skladba Máj nebyla přijímána jednoznačně - ostatně právě k ní, pásmo v dobové transkripci jako Mág, název filmu odkazuje. Režisér František Vláčil se snažil pásmo životopisných událostí ozvláštnit poetickým nazíráním, avšak výsledek přesto svírá těžkopádnost, obraz vnitřně rozervaného umělce zůstává plochý. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (53)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Domýšlivý a pyšný jako ďábel" Nejsem si jistý, zda byl Mácha opravdu takový, jak jej ztvárnil Jiří Schwarz v tomto posledním filmu Františka Vláčila. Přiznám se, že mi v některých scénách přišel Mácha hodně protivný, zejména pak v těch, v nichž vystupuje společně se svou snoubenkou Lori. Žárlivý, domýšlivý, ba skoro by se dalo říct nadutý... Ale k velkému rozevlátému umělci asi takovýto charakter i trošku patří. Co se mi na filmu naopak poměrně líbilo, byla typická Vláčilova poetičnost s řadou hezkých záběrů na Máchou milovanou českou krajinu se siluetami hradů a zřícenin. Byť v tomto ohledu autoři snímku moc fantazie neměli. Spojovat Máchu jen s Bezdězem, Hamburkem případně s pražským Vyšehradem mi přijde trošku málo. Co mě ovšem asi nejvíce zaujalo, byly umně do filmu zakomponované Máchovy verše v krásném přednesu Rudolfa Hrušínského. Vždyť co to bylo za film o Máchovi bez jeho poezie. Třeba té, co zazní v okamžiku, kdy k němu přichází kněz, aby mu udělil poslední pomazání: "Tam na své pouti pozdravujte zemi. Ach zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj. Matku mou, vlast jedinou i v dědictví mi danou. Šírou tu zemi, zemi jedinou". ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

O to , jaký byl Mácha, si můžeme už jen nechat zdát. Jedním z takových snů je "poslední Vláčil" (a zřejmě i "poslední Schwarz" - a možná i "poslední Mácha"). "Mágem" byla okouzlena jedna část české kulturní vrstvy, "Máchou" sotva kdo. Proto i Vláčilův pohled je přijatelný a platný. Mám (bohužel jsen pocit), že jeho vyobrazení básnického mistra se převážně zakládá na textu dopisů, které psal Lori Šonkové, ale co na tom - Mácha je nevyzpytatelnost sama. - Na jednom z kopců kolem Adamova byl sto let po jeho smrti postaven "Máchův památník" s citacemi z Máje. (Dodnes je častým cílem turistických vycházek, je to ostatně velmi příjemné a pěkné místo). Přišedší si je většinou přečtou, připomenou si, že se o Máchovi učili ve škole, a zas jdou dál. - Vláčil to dotáhl mnohem dál a svým posledním dílem si určitě neudělal ostudu. ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Poslední film velkého českého režiséra Františka Vláčila, ze kterého už je cítit únava a nedostatek tvůrčí energie, přičemž biografický film o Karlu Hynku Máchovi by si zasloužil přesně pravý opak. Mácha byl za svého života buřičem, Mág je ale spíše mdlý a trochu rozpačitý. Možná by mu prospělo černobílé provedení obrazu, rozhodně pak charismatičtější představitel titulní role a hudební podkres osvědčeného Vláčilova spolupracovníka a vpravdě mága filmové hudby Zdeňka Lišky, který byl ovšem v době natáčení již 4 roky mrtev, nejvíce tu ale chybí ona příslovečná vláčilovská invence a kontemplace neobyčejné osobnosti. Mág není vysloveně špatný film, v kontextu režijní filmografie Františka Vláčila je to ale zřejmě nejslabší filmový projekt, byť jeho téma a vnitřní umělecká propojenost mezi dvěma velkými českými génii dávala šanci na vznik čehosi mimořádného. Nestalo se tak, ze zpětného pohledu můžeme hovořit o velmi smutné a tiché labutí písni velkého režiséra... ()

Venkovan 

všechny recenze uživatele

Vláčil se nechal slyšet, že když toto dotočil a spatřil uceleně, vůbec se mu to nelíbilo. Prý poznal, že už to v sobě nemá, že už to vyprchalo a je nejvyšší čas ukončit filmařskou kariéru. Pokud něco takového prohlásil o takovém filmu, pak by se asi všichni současní čeští tvůrci měli za výsledky své práce třeba zabít nebo tak něco. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Pozdní Vláčil není vysloveně ideálem, leč v dobovém kontextu se sluší připodobnit Mág. například k Jirešovu Lvu s bílou hřívou. Úhrnem jsou oba tyto životopisy materiálem, se kterým je vhodno trávit čas. Dále je možno vzíti v potaz i Nesmrtelného milence Zet Molas a být cele spokojen s koláže, která nám tímto vznikne. Jiří Schwarz podpořil realističnost role úbytkem kilogramů, Veronika Žilková studiem stavů zmučené duše režiséra na place a Vančurová a Hrušínský nikdy nerecitovali lépe. Též scenario vyprávěné retrospektivně vysloveně potěšilo. Nemohu tedy souhlasit s názorem, že tato poslední položka z režijního díla Vláčilova díla je slabá, naopak Mág. si cením nad všechny Stíny horkého léta či Stíny kapradiny. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (7)

  • K. H. Mácha (Jiří Schwarz) píše své verše u lesních soch Václava Malého na Mělnicku. Mácha zesnul v roce 1836, v té době bylo sochaři Levému 16 let. Se svým dílem začal až 5 let po Máchově smrti. (klukluka)
  • Klíčem k výkladu filmu může být už jeho dvojsmyslný název: Mág lze číst samozřejmě jako "mág", ale zároveň se takto v obrozeneckém pravopisu zapisovalo slovo "máj". [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)
  • V dokumentu Genus (od r. 1995), epilog Františka Vláčila, natočil a ptal se Karel Smyczek. O posledním svém filmu, mluví Vláčil následovně: "Tady v určitým historickým období, u nás, žil jeden z největších básníků, i když krátce, Karel Hynek Mácha, o němž jsem natočil film. A ten je špatnej. V tu ránu jsem nechal kinematografie. Jsem věděl, že přestávám na to stačit. Když vidíš, že celý život běháš stovku za 10 a najednou tak s plazeným  jazykem doběhneš za 11, tak jaké je důvod toho?" (GANOUSEK)

Reklama

Reklama