Království koček

Hezké, nekomplikované, pohodové, vhodné pro děti. A ty kočičky, jak tam všude chodily po dvou... Tak ty mi kapku lezly na nervy. Příběh zábavný spíš průměrně, atmosféra vyhovující — normálně bych se přiklonil nejspíš k trojce, ale vzhledem nenatahované délce filmu jen něco přes hodinu zaokrouhlím nahoru. (18.05.2011)

Příběh o dívce Haru, studentce střední školy, která jednoho dne zachrání kocourka (princ Lune) od přejetí nákladním automobilem a zjišťuje, že rozumí řeči koček. Dostane se jí poděkování od kočičího krále a mnoho dárků, ale zároveň na ní ještě jeden nechtěný v podobě svatby s kočičím princem čeká . . . (21.09.2011)

Sedmého dne pak Miyazaki spočinul a řekl svým učedníkům: "Tak, chlapci a děvčata, já teď odjedu na dovolenou a vy mezitím ukažte, co jste se naučili. Morito, ručíš mi za to, že tu z toho nezbude kůlnička na dříví." Poté, co se Mistr navrátil ze svého kráčejícího hradu, se k němu učedníci seběhli a nadšeně mu ukazovali, co vytvořili. Byl to příběh pěkný, vcelku poučný, i když trochu zbytečně, a byl zabydlený sympatickými postavičkami, které jako by Mistrovým vlastním z oka vypadly. Měl i nápady prodchnuté originalitou a fantazií, a hudbu, která ucho těšila. Ale scházela mu lehkost, samozřejmost toho jeho zvláštního světa, a Miyazaki viděl, že se tentokrát dospělí nebudou moci vydat na výpravu spolu s chytrými hrdiny, jejichž osud bude pro ně překvapením... zabolelo jej z toho u srdce, ale radost v očích "jeho dětí", všech těch, kteří se tak snažili, mu zabránila změnit se opět v Mistra a ukazovat učedníkům nedostatky jejich výtvoru. I řekl Miyazaki: "Pracovali jste usilovně, moji milí, a děti budou vaším dílem potěšeny." A oddaná srdce učedníků naplnila se radostí, neboť laskavá Mistrova slova jim dala nevnímat to, že nebylo řečeno ani slovo o rodičích a jejich čase, který je v Království koček stěží víc nežli ztracený. Však takový je Mistr Pohádkář, ten, jehož by si všichni přáli mít v dětství večer co večer vedle své postele, aby jim vyprávěl... Tak a to stačí, šup spát. Jinými slovy - ano, je to Studio Ghibli, a v jeho parametrech jsme skutečně dost daleko od špičky, ale na druhou stranu - zkuste oponovat tomu, že bychom si mohli gratulovat, kdyby všechny animované filmy byly alespoň takovéhle. Sedmdesátku si to zkrátka zaslouží, zvlášť proto, že bych se klidně podíval ještě jednou... i když určitý osten vzpomínky na Miyazakiho vlastní práce mě při tom určitě bodat bude. Rozpory, rozpory, ale takové už sedmdesátkové filmy jsou;) (31.07.2011)

Film perfektně vystihuje povahu koček, jak si ji představuji, ačkoli jsem nikdy žádnou kočku neměl. Zejména jejich namyšlenost a sebestřednost - myslí si, že když oni mají rádi myši, i všichni ostatní tvorové se po nich mohou utlouct. Nebo že největší dívčino přání je vzít si za manžela kočičího prince. Narozdíl od některých uživatelů si nemyslím, že by se jednalo o film pro děti, neboť Mutovo nazvání havrana "brkošukem" a komentování dílčího neúspěchu v honičce slovy "teď jsem se nasral" mi nepřijde moc vhodná mluva pro dětská ouška. Možná to bylo českým překladem, možná Japonci nejsou tak slušní jak vypadají. Konec mě kapku překvapil, čekal jsem, že dívka zůstane kočkou, když jí Baron nebyl evidentně lhostejný. (13.08.2012)

Je zaujímavé, že; podobá sa to milión animákov z tuctovej americko-hocijako európsej produkcie, ale predsa prináša niečo viac a to nie len japonkou kresbou, ale (stále však japonskou anime) originalitou a (v tomto prípade dosť nepatrnou) prepletenosťou. Dávam zaslúžených 7 s tým, že sa niekedy oplatí hľadať anime len tak naslepo :). (10.03.2007)