Dívka na koštěti

Kraus Rousek, to je kousek! Na svou dobu určitě nápaditá fantasy, ale nemohu říct, že bych z ní byl osobně nějak dvakrát odvázaný. Nicméně, zjevná inspirace pro paní Rowlingovou, která sice v době vzniku Vorlíčkova filmu ještě ani neuměla držet tužku, či šekovou knížku, ale třeba jí ten nápad s čarodějnickou školou už tehdy utkvěl v hlavě a i kdyby ne, tak po scéně z psychiatrie určitě začala osnovat svůj budoucí protest proti stavu českých léčeben (klecová lůžka). Ve srovnání se Saxanou je však nepopíratelným faktem, že Hrnčířovic Harry nemá tak hezké nohy a dlouhé… předloktí. (03.01.2011)

Správná pohádková komedie, vtipné scény s Bujnochem, Adámkem a posledním z té jejich party..... jen mi nesedí, když se nakonec Saxana stane opravdovým člověkem, tak si ti tři kluci řeknou, že už nemůže kouzlit, takže jim neodčaruje ty uši. Jenže oni nikdy nebyli kouzelníci a přitom dokázali měnit ty auta a převleky, nebo třeba na začátku řekl Honza to zaklínadlo a Saxana se tak proměnila ze sovy v holku. Takže kouzlit mohou i normální lidé. ??? (01.02.2007)

V svojej dobe mimoriadne populárny, divácky vďačný film s výbornou ústrednou pesničkou, množstvom nápadov a známych hercov. Tiež som mu podľa spomienok pridelil štyri hviezdičky. Lenže po štyridsiatich rokoch dokážu vyprchať nielen filmové kúzla, ale aj kúzlo tohto filmu. Naďalej síce vyčnieva medzi svojimi žánrovými i dobovými rovesníkmi, ale tri silné hviezdičky budú preň spravodlivejším ohodnotením. (24.12.2010)

Jediné, čo na tomto filme mne nesedela bola Saxana. Tá herečka s baranicou. Ale inak všetko super, vrátane starých, očividne technicky nedokonalých trikov, ktoré sa v tej záplave zábavy ľahko tolerujú. A keď si človek porovná túto pôvodnú verziu s novodobou, tak si len smutne povzdychne, že kedysi sa tie filmy dokázali robiť kvalitne. Zaujímavé tiež bolo, že Saxanin otec bol netopier, no aj tak nepreniesol covid. Čiže určite nebol z Číny. (01.11.2022)

DÍVKA NA KOŠTĚTI znamená v české škole pohádkové tvorby oproti TŘEM OŘÍŠKŮM PRO POPELKU cosi jako náznak civilizačního posunu, rysu, který bude tento směr žánru charakterizovat i po celá osmdesátá léta. Prolnutí pohádkového a skutečného světa - vůbec poprvé - v této souvislosti rozšířilo tvůrcům nebývalým způsobem možnosti a poskytlo příležitost k nevídaným replikám a postřehům, z nichž mnohé zlidověly. Pohádka zcivilněla a zesoučasněla. Přiblížila se a stala se jakoby hmatatelnější. Propracovaný scénář (doslova hvězdné trio Miloš Macourek, Hermína Franková, Václav Vorlíček) obohatil základní pohádkový tvar syžetu i scénáře o současné humorné prvky typického národního rázu a propůjčil tak dílu další rozměr. Oproti pohádkové tvorbě padesátých let se tak vykrystalizovala vývojově nová forma, z níž se naše kinematografie postupně vzpínala k dalším a dalším vrcholům. DÍVKA objevila nové tváře (Jan Hrušínský, Jan Kraus), jiným poskytla zcela nové příležitosti (Menšík, Bláha, Jedlička). Překvapivě dobře svou úlohu zvládla i Petra Černocká. Pokud se dříve za nejpopulárnější pohádky považovala díla vzniklá v padesátých letech, prosazením nové, civilní pohádkové tvorby přestala být tato orientace jednoznačnou. Nejen českému divákovi to určitě neublížilo. (12.09.2007)