Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Notář Karas je nesmělý starý mládenec, který úspěšně uniká vdavekchtivým ženám a večery občas tráví ve společnosti doktora Pacovského a Ing. Čádka. Netuší, že právě oni dva ho chtějí vlákat do podivné hry, která by ho ochránila před nástrahami žen, jež by se rády staly paní Karasovou. Například před veselou vdovou Růženkou Smutnou, která si dokonce našla pro svůj záměr spojence v panu Houžvičkovi. Karas má však oči jen pro svůj idol ženské krásy - pro obraz Dívky v modrém. Jednou večer se nechá tak unést, že vtiskne dívce na obraze polibek, a ta k jeho překvapení z obrazu vystoupí. Tím se však ubohý notář ocitne v poněkud prekérní situaci a rozhodne se vydávat ji za svou neteř, komtesu Blanku z Blankenburgu. Den ode dne pak ve stále zamilovanějším doktorovi roste žárlivost na Blančiny ctitele, kteří si v jeho domě podávají dveře. A pak se jednoho dne dívka v modrém vrátí do obrazu, i když ne nadlouho. Vyjde totiž najevo, že Blanka se ve skutečnosti jmenuje Vlasta, není komtesa, ale studentka filozofie, a komedii sehrála na přání Karasových kamarádů Čádka a Pacovského. Znamená to konec lásky? (TV Nova)

(více)

Recenze (160)

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Půvabná BAAROVÁ, báječný Oldřich NOVÝ. Roztomilá veselohra z roku 1939. Je vidět, že už tehdy tíhnul režisér Otakar VÁVRA k pohádkovým námětům. Vždyť dějově je to pohádka pro dospělé. Povídá se, že v tomto snímku byla Baarová nejkrásnější a zamotala hlavu nejen Oldřichu Novému. Dnes už se kult krásy v českém filmu moc nepěstuje, že? Nebo že by u nás krásná děvčata nechtěla k filmu ? To je samá Miss a modelka a za 10 let po nich neštěkne pes. Ale krasavice ze stříbrného plátna jsou stálice a těší naše oko už 70 let. ()

domirovec 

všechny recenze uživatele

Nejlepší, anebo alespoň nejlépe hodnocený film Lídy Baarové? Přesně tak, a není divu, že tomu tak je! Otakar Vávra natočil doopravdy originální protektorátní veselohru, plnou skvělých herců a hereček se skvělými hláškami. Je to super. Nejsem sice největší fanda Baarové, ale zmatenou komtesu z ''jiné doby'' :) zde zahrála bravurně. Bravurně však nehrála jen ona, nýbrž i Nataška Gollová si po boku úžasného a nesmělého starého mládence Oldřicha Nového zahrála skvělou milou roličku. Za mne pětihvězdičková komedie s excelentním námětem a vynikajícími tvářemi stříbrného plátna. 5/5 ()

Reklama

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Uvažte, taková mladá dívka, no tak, řekněme 318 let stará mladá dívka, nemůže se mnou bydlet. Co by tomu řekli lidé? Co by tomu řekl Památkový úřad?" Tak co by tomu řekli lidé, mě nikdy nezajímalo a památkovej úřad si může kdákat, co chce. Mne komtesa Blanka z Blankenbergu zkrátka okouzlila a pokud by to bylo vzájemný, tak bych si do toho nenechal mluvit ani Ústavem pro studium totalitních režimů. Jenže než tohle dojde tápajícímu Dr. Karasovi, tak vznikne spousta zábavnejch scén, při kterejch se vždycky skvěle pobavím a nechám se příjemně hýčkat dokonalou krásou feudální staročeštiny. ()

Véronique 

všechny recenze uživatele

Milá prvorepubliková komedia s tajemným podtextem... Moc se mi líbí celková atmosféra filmů, která chvílemi nahání až strach. Známé, ale kvalitní herecké obsazení spolu s neobvyklou dějovou zápletkou dělá z tohoto filmu nezapomenutelný kousek. Mně osobně moc nesedí postava Blanky a její ztvárnění Lídou Baarovou, i tak řadím tento film mezi ty velmi dobré. ()

Campbell 

všechny recenze uživatele

Prakticky výborný Český film, s výborným Novým a dobrou Baarovou. Moc se mi líbila myšlenka a hlavně první půlka filmu než se ukáže ona dívka. Strach který zahrál Nový to jsem mu úplně žral. A film mě děsně bavil, bohužel mi přišlo že druhá část byla taková až moc přilehlá, moc se tam nedělo a plno scén mi přišlo poměrně zbytečných. Ale i tak dávám 4*, za první půlku která mě opravdu bavila. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (7)

  • Autor námětu Felix de la Cámara přepracoval svůj text do knižní podoby, která vyšla v roce 1942 s podtitulem satyrický román. Knižní Dívka v modrém zároveň zahájila jako první svazek edici Knihovna Vlna. (NinadeL)
  • Hospodyně Otylka (Antonie Nedošinská) ke konci filmu, kdy se nabyvatel zámku přišel podívat se na obraz a oživlou dívku, říká Janu Karasovi (Oldřich Nový): „...šel nahoru", myšleno do knihovny. Dopustila se tím faux paux, protože svému zaměstnavateli tzv. onkala, co je v tomto vztahu nanejvýš nevhodné (oslovení leda pro služku či obecně podřízeného). Jedině správné bylo užít uctivějšího tvaru totiž „...šli nahoru". Nyní bychom to chápali jako rozdíl mezi tykáním a vykáním. (Brtniik)

Reklama

Reklama