Dívka v modrém

Předválečné filmy, to je kapitola sama o sobě. Nemůžu si pomoc, ale ta brilantnost, lehkost a nonšalance mi nikdy neseděla, neboť vždy šla ruku v ruce s povrchností. Čpí to neupřimností, tuctovitostí a naprostým odtržením od reality, již paradoxně všechny filmy "jakože" představovaly. Proč si veškerá produkce brala za vzor tehdy na kolovrátku natáčené americké plečky nevím - všechny postavy v ději jsou jako ze šablony. I přesto lze snadno konstatovat, jaké to byly u nás herecké individuality, no koukněte na to dnes. (14.05.2006)

Je mi celkem jedno, jestli Baarová sympatizovala s nacisty, dělali to bohužel i další. Její herecké představení v téhle romantické komedii je prostě skvělé a s Oldřichem novým mají skvělé momenty, tedy dokument je ona skutečně komtesou. Výborné, vtipné momenty se na sebe vrší jeden za druhým a ta konfrontace starého s moderním je místy až neuvěřitelně nápaditá. (07.01.2015)

Půvabná BAAROVÁ, báječný Oldřich NOVÝ. Roztomilá veselohra z roku 1939. Je vidět, že už tehdy tíhnul režisér Otakar VÁVRA k pohádkovým námětům. Vždyť dějově je to pohádka pro dospělé. Povídá se, že v tomto snímku byla Baarová nejkrásnější a zamotala hlavu nejen Oldřichu Novému. Dnes už se kult krásy v českém filmu moc nepěstuje, že? Nebo že by u nás krásná děvčata nechtěla k filmu ? To je samá Miss a modelka a za 10 let po nich neštěkne pes. Ale krasavice ze stříbrného plátna jsou stálice a těší naše oko už 70 let. (12.10.2007)

Film jsem si pustil na návštěvě z DVD, když v TV nebylo nic ke koukání a frčí ta Baarománie. Po jeho shlédnutí jsem se začal shánět po popelu, který bych si nasypal na hlávku. Film jsem zcela jistě musel vidět (kdybych byl fanda, mohl bych třeba i 55krát), ale hanba mne fackuje, že jsem ho hanebně nedocenil. Prozřel jsem až nyní. Překvapilo mne s jak nepatrnými prostředky (z dobového reálu vybočoval jen kostým LB – beztak z fundusu) natočili vlastně scifík s roztomilou milostnou zápletkou a předvedením tehdejších filmových hvězd. Všichni hráli adekvátně svému věhlasu, mělo to šmrnc bez pathosu, který nám nyní připadá směšný. Vznikl naprosto moderní film, který je možné sledovat i dnes bez shovívavého úsměvu se kterým někteří shlíží na činnost „primitivních“ předků. Prostě stal jsem se fandou tohoto filmu. Přidám zajímavost (než mi ji schválí či zamítnou): Hospodyně paní Nedošinská, ke konci filmu, kdy se nabyvatel zámku přišel podívat se na obraz a oživlou dívku, říká panu Novému: „...šel nahoru“, myšleno do knihovny. Dopustila se tím faux paux, protože svému zaměstnavateli tzv. „onkala“, co je v tomto vztahu nanejvýš nevhodné (oslovení leda pro služku či obecně podřízeného). Jedině správné bylo užít uctivějšího tvaru totiž „...šli nahoru“. Nyní bychom to chápali jako rozdíl mezi tykáním a vykáním. Zdroj: Fandovství oné doby, jinak PhDr.Jiří Stanislav Guth-Jarkovský - Společenský katechismus (25.01.2016)

Komédia, ako sa na Nového patrí, s výborným spádom a prekvapením. Baarová ako dievča z obrazu je so svojou staročeštinou úžasná, chvíľami som musel napnúť celú svoju pozornosť, aby som zachytil a porozumel všetkému. –––– My se stydíme. – K čemu stud, když hříšný úmysl v něm? –––– Kterak takové kalihoty nositi můžeš? Vadu jakousi nohou svých podivných trubkách skrýváš snad? (06.07.2013)