Romance pro křídlovku

Jak asi může dopadnout filmová adaptace naprosto blbé knížky? Nabízí se napsat, že jedině blbě. Tady to však není úplně pravda, neboť tato adaptace dopadla pouze zle. Rozhodně mi dívání se na film přiadalo méně bolestivé než četba kniha, ačkoliv skoro vždy to bývá naopak. Na každý pád bych se obešel bez toho, abych znal detailní popis Hrubínova života. Z toho vyplývá, že film stojí na naprosto nezajímavém a debilním příběhu. V kolonce režie by tedy mohlo stát jméno klidně PÁN BŮH, v kolonce herci potom Ježíš a já, ale nic by to na výsledné kvalitě tohoto snímku nezměnilo. A ocenění film získal pouze proto, že naprosto nikoho tehdy nepohoršoval a ani nikdy pohoršovat nebude. (Jedná se o čistou romantiku, a ta nikdy nikoho nepohoršovala. Maximálně vás může unudit k smrti jako se to přihodilo mně.) Rozhodně ocenění nezískal proto, že by snad čirou náhodou někoho přivedl až k orgasmu. Nevidím důvod jít s davem a nalhávat si, že se mi tenhle film tak strašně líbil. Jak to mnoho uživatelů očividně činí. Za sebe čistý odpad! (24.04.2012)

Jeden z mých vrcholných zážitků co se týče naší kinematografie. Neopakovatelně působivý a dojímavý příběh, který navíc uchvacuje svou jednoduchostí a spontánností. Vávra dosahuje svého vrcholu v dokonalé symbióze s Hrubínovou básní a vytváří z ní tak čisté filmové dílo, až zůstává rozum stát. Křehká romance zasazená do letní přírody a vděčného prostředí pouti je však jen jednou devizou. Tou druhou je naprosto sugestivní a v našem filmu ojedinělá linie dědečka, u kterého příroda získává jiný, mrazivější dojem. A v závěru jsou tyto dvě naprosto kontrastní pohledy na život spojeny rukou génia. Hanzlík a Cigánová jsou dokonale přirození, ale i tak je mírně zastiňuje výborně vybraný Strachocki ve své "fyzickíé roli" člověka, kterého se již dotýká smrt. (17.05.2008)

Poetická rozsáhlejší báseň Františka Hrubína se stala režiséru Otakaru Vávrovi podkladem pro podobně poetický film, ke hraje hlavní roli obraz (za kamerou stál Andrej Barla) a hudba (Jiří Srnka). Ostatně František Hrubín se podílel na scénáři. Po letech se u vchodu na hřbitov scházejí dva muži, kteří kdysi milovali dívku od kolotočů. Ve vzpomínkách se do té doby soupeření i jemné, romantické lásky vrací ten, jemuž to léto věnovala dívka větší náklonnost, a s níž by muž i odešel, kdyby nedošlo k tragické události. Poetika léta, koupání v potoce, probouzejícího se uvědomování si vlastní sexuality, kolotoče, příroda, to vše hraje svoji roli v tomto snímku, kde více než o rozvíjení děje jde o zachycení jednoho prchavého okamžiku lásky a dospívání. V hlavních rolích uvidíme Jaromíra Hanzlíka, Zuzanu Cigánovou, Štefana Kvietika, Miriam Kantorkovou, Janusze Strachockého (jehož namluvil Bohuš Záhorský) a další. Disk nenabízí nic obzvláštního, prostě to, nač jsme u bontonu zvyklí. Nemastný neslaný přepis obrazu, černobílého, ve formátu 1,33:1 (4:3), kde díky jisté nevyváženosti kontrastu určité scény zanikají. Český zvuk v Dolby Digital 2.0. A české a anglické titulky. A pak bonusy. Ty tvoří nijak podrobné filmografie, fotogalerie a nakonec rozhovory. Jaromír Hanzlík, Miriam Kantorková i Otakar Vávra dostali každý zhruba pět minut na vzpomínání, ale nějaké podstatnější informace, než kde se natáčelo a jak tam bylo hezky se nedozvíme, možná je ještě zajímavá vzpomínka na Zuzanu Cigánovou. (19.08.2015)

Asi skutečně nejlepší film, jaký kdy Otakar Vávra natočil. Řemeslně jde o dokonale zvládnuté dílo, natočené navíc nezvykle syrovým způsobem. Svými výrazovými prostředky se blíží české nové vlně, což je (zdánlivě) o to paradoxnější, že Vávra užil na FAMU prakticky všechny její protagonisty. Velmi výrazným kladem filmu je vynalézavá a netradiční kamera. Syrovosti filmu prospívá i jeho černobílost. Herecké výkony nejsou na první pohled nijak výrazné, ale rozhodně velmi přesvědčivé a uvěřitelné. Přesto filmu něco chybí. Možná je to tím, že celý příběh je v podstatě banální (samozřejmě jako tolik jiných příběhů o nezralé lásce), ale možná je to i proto, že nám zde režisér vyzradí pointu prakticky během prvních deseti minut. Ne, že by byl další děj vysloveně odhadnutelný, příběh se nečekaně zauzlí, ale přesto se místy poněkud vleče... A to píšu jako milovník pomalých filmů... Zajímavé komentáře: Pohrobek , sinp, wosho (06.11.2008)

Romanci pro křídlovku jsem nejprve viděla v divadelním zpracování a byla jsem zvědava, jaký bude oproti tomu film. Krásný poetický snímek o mladé, čisté, dětinské a přesto tolik osudové lásce. Jaromír Hanzlík je tu ještě mladé ucho, ale je krásný, co říkáte, děvčata?:) Nádherná ústřední melodie. Já si jen říkám, kam se takové příběhy a filmy poděly... Natočit něco tak upřímného, opravdového a silného a přitom s takovou lehkostí v dnešní době? Ale jděte... (09.12.2012)