Reklama

Reklama

Temné slunce

  • angličtina Dark Sun
Československo, 1980, 133 min

Režie:

Otakar Vávra

Předloha:

Karel Čapek (kniha)

Hrají:

Radoslav Brzobohatý, Rudolf Hrušínský, Magda Vášáryová, Jerzy Kamas, Luděk Munzar, Nóra Németh, Jozef Adamovič, Vladimír Šmeral, Günter Naumann (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Román Karla Čapka "Krakatit" zfilmoval Otakar Vávra již záhy po druhé světové válce a tehdy jej pojal jako horečnatě expresivní varování před jadernou zkázou. V roce 1980 se k tomuto dílu vrátil znovu, tentokrát však zdůraznil násilnou aktualizaci výchozího textu ve smyslu zákeřných imperialistických piklů. Hlavní hrdina se ocitá ve smrtelném ohrožení, když chce zabránit zneužití svého epochálního vynálezu...

Rádoby akční výjevy občas vyznívají jako nezamýšlená parodie, ani toporný Radek Brzobohatý v hlavní roli nepřesvědčí o životnosti svého hrdiny. Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku. Po těžkém zranění kameramana Miroslava Ondříčka, který se při natáčení popálil, dokončil film kameraman Josef Illík. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (93)

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Vávrův Krakatit 1948 je vizionářský počin. Temné slunce 1980 už jen dokument o tom, že Krakatit se stal skutečností. Ve filmu je možno vidět zajímavé světonázory, jako třeba tehdejší představy o účincích marihuany, vize imperialismu jako válečné mašinerie uznávající jen peníze, úspěch a moc. Je jasné, že téma je těžce zpolitizované a dnes působí velmi nerealisticky. Tehdy byl strach z atomové bomby přeci jen reálnější. Možná nám to dnes přijde až moc hysterické, tehdy se ale děti bály. 70% ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Zoufalý pokus o akční politický thriller. 1) Režíruje Otakar Vávra, za kamerou stojí Miroslav Ondříček, hudbu píše Martin Kratochvíl, hraje tu Radek Brzobohatý, Rudolf Hrušínský, Luděk Munzar či Magda Vašáryová...to musí být bomba. A taky že je. 2) Zaujaly mě mimořádně hloupé dialogy, československé hasičské vozy a digitální hodinky jako symbol vyspělého prohnilého kapitalismu. ()

Reklama

majo25 

všechny recenze uživatele

Videl som najprv originál z roku 1948, ale tento remake sa mi zdal lepší. Prevedenie síce kolíše, ale napr. spracovanie zahraničného/kapitalistického/bohatého štátu stojí za pozornosť - zahraničné autá, honosné budovy, luxusné interiéry, demonštráciu hipisáckej mládeže, vyhratie sa s drobnosťami a honosnosťou - cítiť, že financiami sa nešetrilo. Pokazili to až požiarnícke 'tatrovky' na letisku :-) Herci skôr priemerní, sklamal hlavne Brzobohatý, M. Vašaryová sa nám ale vyzliekla do naha. Príbeh sa drží predlohy, aj keď niekedy je to mierne kostrbaté - skoky medzi jednotlivými scénami. Vidieť to za socíku, určite by som to hodnotil vyššie. Hodnotenie: 60% ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,Všechno je třaskavina, když se to vezme pořádně do ruky."                                                                                           . . . V rámci početné tvorby Otakara Vávry z dob 70.-80.let jde o jediný moderní film popři snímcích s historickými náměty. Také žánrový kousek akčního sci-fi thrilleru není nic obvyklého v našich končinách. Nehledě na to, že už vůbec nebývá zvykem, aby jeden režisér sáhl během své kariéry dvakrát po stejném námětu. Karel Höger v Krakatitu z roku 1948 vytvořil mnohem hutnější výkon plný psychologie, než zde Brzobohatý, který se více předvedl v akčních scénách, jsou tu ale ve vedlejších rolích vynikající Rudolf Hrušínský, Luděk Munzar i polský herec Jerzy Kamas. Místy to připomíná typickou socialistickou krimi s politickým pozadím, někdy polskou filmovou psychologii, jindy americké akční blockbustery. Vávra nezapomíná na osobité odkazy: scéna s demonstrací evokují hippiesácky muzikál Vlasy a hned následní únos letadla (brzy po odzpívaném protestsongu) dává vzpomenout na čerstvě kultovní díl Majora Zemana Mimikry. Vzhledem k aktualizaci Čapkovy povídky do posledního desetiletí studené války to moc nevadí, spíš mi film přišel ve své délce trochu rozvláčný. Těch unikátních prvků v různých kontextech by se našla celá řada, co mě ale vedle vší té exotiky a modernosti opět nejvíc uvedlo do transu, je poselství.                             . . .    Původní Krakatit (kniha i film, byť ten vznikl až tři roky po válce) zobrazil varování před pokrokem vědy do nebezpečných rozměrů, Temné slunce přichází s obrazem této zkázy v době, kdy se z této hrozby stává realita. Fenomény fanatismu v politice a propagandy v médiích totiž nevymizli ani s rokem 1945... ani s rokem 1989 a námět zůstává silně nadčasový. S přibývajícími minuty hutná paranoidní atmosféra neskutečně graduje až do hrůzostrašného závěru. Jako vrcholné scény vnímám, když dr. Tomeš (Munzar) mluví o výhodách vynálezu nové výbušniny, která zničí jen životy lidí, ale prostředí zůstane nepoškozeno, i křehký šálek zůstane po výbuchu na svém místě... a pak dlouhá ponurá pasáž, kde chodí ing. Prokop (Brzobohatý) městem sám mezi mrtvými, ale velkovýroba strojů běží dál a následuje pohled na onen nepoškozený šálek na svém místě. Síla...! Mazec! Po dojemném epilogu s návratem do rodné zemi a rozhovorem s holčičkou (,,kde ses tak ušpinil? jsi celý od bláta! něco hledáš? ...a byl jsi pro tu pravdu daleko?") nakonec přes všechny výhrady sahám po plném počtu. Pro mě osobě jde tady stejně jako v případě původního snímku o nezapomenutelný a jedinečný snímek. 85% ()

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Tak pozor..., ja teda co chvili valil oci, protoze takovyhle styl filmu jsem teda vubec necekal. Vavra je borec, nektere zabery by se daly doslova zaramovat, a zcela zodpovedne prohlasuju, ze je to jeden z nejlepsich ceskejch fimu, kterej jsem kdy videl. ...A kdyby nic jineho, tak uz jen ultranadherna teroristka Magda Vasaryova (akce v letadle, porsche, "siluety")... Proste no comment - 4 hvezdy jak vysite. :-) ()

Galerie (1)

Zajímavosti (6)

  • Část filmu se točila ve městě Most. Pro ten účel bylo tehdy socialistické město na čas přeměněno umístěním západních reklam v doupě kapitalismu. (sator)
  • Kameraman Miroslav Ondříček se musel filmem vykoupit, aby po 3letém zákazu mohl vůbec pracovat ve svém oboru. Paradoxně nakonec film nedokončil z důvodů zranění při špatně vedeném výbuchu. (sator)
  • Kameraman Miroslav Ondříček mal pri natáčaní filmu vážny pracovný uraz. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama