Třicet jedna ve stínu

Třicet jedna ve stínu se chce tvářit jako velký evropský film, ale díky scénáři je to jen prachobyčejná česká dobová kriminálka ambiciózního režiséra, což by ještě vůbec nemuselo být na škodu, pokud by ovšem nestála na tak banálním příběhu, jakým jen ,,rozkrádačka" socialistického majetku může být, ještě že to zachraňuje ten konec a trocha té psychologie. Rudolf Hrušínský coby oživlé svědomí byl skutečně silný moment. Kolik se toho může skrývat v jednom pohledu a výrazu tváře...Snímek (jistě schopného a progresivního) Jiřího Weisse dobře ilustruje civilizační posun, který kinematografie i společnost (a to nejen česká) za to zhruba půlstoletí urazila... (01.12.2011)

Spravedlnost bývá nejenom slepá, ale v mnoha případech i hluchá a chromá ... a podle toho náš svět vypadá. Kriminální zápletka pomáhá rozehrát komorní psychologický příběh nešťastné, naivní a především jednostranné lásky, která je ochotná přinést i tu nejvyšší oběť. P.S.: 1) Milé dámy, ne aby vás napadlo se jím inspirovat - žádný chlap za to nestojí ... ;-) ... 2) Z dnešního pohledu se celá kauza může zdát nicotná, neboť ohledně nejrůznějších kriminálních deliktů není žhavá současnost ani zdaleka tak úzkoprsá. (02.12.2011)

Kdo by snad očekával podobnou inspekci a kupu srandy jako u Holek z porcelánu, ten by se šeredně mýlil. Tato československo-britská spolupráce je totiž o dost vážnější, dramatická a psychologická stránka příběhu je docela na slušné úrovni. Jen škoda, že to má místy takové unylé tempo. Po stránce hereckých výkonů si však nemůžu stěžovat. Britské duo James Booth a Anne Heywood předvedlo velmi dobrou práci, stejně tak i náš Rudolf Hrušínský. Byl jsem velmi mile překvapen, jak jim to klapalo. Myslím si, že v tomto případě jde o lehce nadprůměrnou záležitost. 60% (14.08.2021)

Ojedinělý projekt, protože kolik znáte česko-britských koprodukcí vzniklých v šedesátých letech? Počáteční atmosféra by se dala krájet, přestože prvních šest minut filmu nepadne jediné slovo, později úskokem k psychologii a v Aleniných reminiscencích se dost vytrácí. Výborné obsazení, nad nímž o hlavu vyniká výtečný Rudolf Hrušinský, herec každým gestem. Způsob, jakým ten člověk vejde do skladu za obchodem, nemusí mluvit a přesto se vyjadřuje jasně... Mladičký Ladislav Potměšil si tu zahrál filmového syna Rudolfa Hrušinského, aby o dvě desetiletí později ztvárnil filmového otce vnuka stejného herce. Za zmínku stojí i neuvěřitelný Vladimír Menšík, který na minimu prostoru předvádí maximální výkon. (05.05.2012)

Rudolf Hrušínský prakticky nesundavá nehybnou masku úřednického suchara a když promluví, jeho hlas zní monotónně, ale přesto všechny ostatní přehrává o parník. Není to tím, že by zbytek osazenstva zahrál špatně. Naopak. Jenže Hrušínský byl jedinečný. Co se týče britské koprodukce, tak souhlasím s tím, že ta tady byla prakticky zbytečná a co se herců týče, vystačili by jsme si z vlastních zdrojů, ačkoliv Anne Heywood obstála ve všech ohledech. Na druhou stranu chápu, že točit se západními filmaři muselo být tehdy lákavé a navíc měl film větší šanci prosadit se i za zdánlivě se rozpadající železnou oponou. 85% (16.03.2019)