Shōgun
Šógun
Série(2) / Epizody(11)
Obsahy(2)
Seriál Šógun produkční společnosti FX je originální adaptací románu Jamese Clavella a odehrává se v Japonsku v roce 1600 na prahu občanské války, která rozhoduje o osudu celého století. Lord Joši Toranaga bojuje o život, protože se proti němu spojili jeho nepřátelé v Radě regentů. Když je v nedaleké rybářské vesnici nalezena záhadná opuštěná evropská loď, připlouvá její anglický lodivod John Blackthorne s tajemstvím, které by mohlo Toranagovi pomoct vychýlit misky mocenských vah a zničit obrovský vliv Blackthornových vlastních nepřátel – jezuitských kněží a portugalských obchodníků. Toranagovy a Blackthornovy osudy jsou neoddělitelně spjaty s jejich překladatelkou Todou Mariko, tajemnou křesťankou a poslední šlechtičnou ze zneuctěného rodu. Zatímco Mariko slouží svému pánovi v této napjaté politické situaci, musí skloubit své nové přátelství s Blackthornem, oddanost víře, která ji zachránila, a povinnost vůči zesnulému otci. (Disney+)
(více)Recenze (171)
Veľkolepé, no zároveň intímne, drsné a bez príkras, no zároveň krásne. Dialógy sú ostré ako čepeľ katany, no zároveň pohľady a výrazy tvárí vedia rezať do ešte hlbších miest. Historická mňamka, ktorá ma okamžite uhranula a s ľahkosťou preniesla do vtedajšieho Japonska, no dať tomuto seriálu zbohom je pre mňa naopak veľmi ťažké. ()
Naprosto fantastické. A nadmíru zajímavé. Cosmo Jarvis, pro mě neznámá tvář, mě absolutně dostal. A Hirojuki Sanada předvedl to, co umí. Charakterní herec, kterému to prostě věříte. No a pak Tadanobu Asano... Tak ten byl podle mě úplně boží. ()
Dobrý a nadějný rozjezd, ale konec celý série je velmi vlažný, víc intrik než skutečný akce. ()
Dokoukáno, dobojováno. No, těch bojů mohlo být více, ale co...bylo to komorní, detailní a precizní. Sanada, můj letitý oblíbenec, výborný. Stačil trochu jiný pohled, nepatrný pohyb koutku úst, bylo to dokonalé. Precizní Japonsko své doby a těžký život v něm, předložený do posledního, bravurního detailu. Krásná Mariko a těžký život žen. Na Cosma Jarvise jsem si zvykala , pořád mi připomínal těžkopádného medvěda troch cinklého mírnou retardací, leč v posledním díle si to napravil. Celkově skvělý zážitek. ()
Tak tak dokoukána první sezóna, víc toho asi nepotřebuju. Zdarec! ()
Stane se vám někdy, že maximální hodnocení zdá se vám málo? Poetické, podmanivé, dechberoucí, vizuálně dokonalé a v mnoha aspektech kruté a přesto nádherné historické drama kde některé aspekty konání obyvatel japonských ostrovů jsou nejenom mě záhadou. ()
Úchvatné! Jsem nadšen, že "se to nerozjelo", jak tu spousta akčních diváků doufala. ()
Neprve jsem v dětství viděl v kině Zajatec japonských ostrovů, což byl vlastně hodně sestříhaný seriál Šógun. Pak jsem četl rozsáhlou knihu, na kterou jsem po dočtení myslel ještě 2 roky. Knize se prostě žádné filmové zpracovaní nevyrovná, přesto nový seriál je svojí výpravou velkolepý, na příběhu se mě nejvíc líbí střet rozdílných kultur což je nejlépe vystiženo v knize. ()
Clavellovu knížku sem nečetl (zatím a až v červnu znova vyjde tak do ní okamžitě jdu) a původní sérii sem viděl jako dítě, pravděpodobně sem z ní nebyl úplně moudrý a nepamatuju si jí. Nemám tak srovnání, nicméně i tak můžu s klidem říct, že nové zpracování je zkrátka famózní, místy dechberoucí a bude dost těžké ho letos na seriálovém poli překonat. Všechno tady šlape jako hodinky, skvělou výpravou počínaje (laik nepozná že se netočilo v Japonsku), přes kostýmy, parádní hudbu a samozřejmě skvělé herce. Měl sem sice trochu problém si zkraje zvyknout na neokoukaného Cosma Jarvise, ale to mi od samého začátku plně vynahrazoval Hiroyuki Sanada, kterému Toranaga sednul jak ulitý a Anna Sawai v životní roli. Srovnání s Hrou o trůny je na místě jen do té míry že se tady dost intrikaří a když dojde na nějakou akci tak umí být patřičně brutální, ale Šógunova síla je především v těch pomalejších scénách a dialozích, které nejednou přinesou zdrcující emoce. Vím, že Clavellova kniha je fikce lehce opřená o skutečné události a postavy, ale já mu to sežral i s navijákem…100% ()
Kdo čeká akcí "natřískanou" podívanou, bude zklamán. Kdo doufá v herecký koncert s výtečnými dialogy, intenzivní atmosférou a propracovaným příběhem, bude nadšen. Je vidět, že za projektem stojí hlavně japonský tým a ten rozhodně věděl, co dělá. Kromě toho bych se chtěl vyjádřit ke kritice Cosmo Jarvise, který byl podle některých "unylý", což byl ale podle mého záměr, aby na rozdíl od knihy a původní série dostaly více pozornosti japonské postavy, kromě toho, ve finální epizodě Cosmo ukázal, že hrát rozhodně umí. ()
Najlepšia miniséria od The Offer (2022). Maximálne pútavé, napínavé, atmosférické. Najlepší herecký výkon: Anna Sawai. Najlepšia epizóda: jednoznačne Crimson Sky. Shogun môžem len a len odporúčiť. Podrobnejšie som sa rozpísala k niektorým epizódam. 90%. ()
Hned první scéna je absolutní špička, celé první dva díly taky a pak se to dost zpomalí a až zase poslední dva díly jsou bezkonkurenční. Mít to tak 6 nebo 7 dílů a vystříhat nějakou tu vatu, byla by to plná palba, takhle "pouze" velmi dobrý seriál. 85% ()
Osobně mi přišlo finále celé serie v předposledním díle. Ten poslední už byl jen takovým dozvukem s náznakem a možností dalšího pokračování. Doufejme, že se tak nestane a nezačne se vařit z vody. Člověk se tak nějak pořád těšil na nějakou tu bitvu a oni to všechno tak šikovně obešli. Za to klobouk dolů bylo to plusem i mínusem. Než zpackaná bitva kvůli budgetu, to to raději takhle obtančit. Seriál je hodně komorní a je hlavně o taktikách, politických kličkách a pastech. Nicméně zajímavé a hezky vykreslené Japonsko té doby. Navíc Marika byla překrásná. ()
Úctyhodné dílo, reálie, vizuál, herectví. Pro mnohé, včetně mě, zůstává jediným trochu-problémem poněkud rozvážné tempo - ačkoliv právě díky tomu je tento seriál tak jiný, nový a neamerický. ()
Po první polovině bych napsal něco ve stylu, že se jedná o těžce nařáchlý seriál. Šógunu se totiž povedlo si mě až nevídaně zaháčkovat, aniž by na to měl vlastně nejmenší právo. Nejsem totiž znalý předlohy a vlastně ani japonské kultury, nastudované mám snad jenom japonsko-čínské války a druhou světovou, tudíž jsou mé znalosti dost omezené. Jediné co znám je Hirojuki Sanada. Takřka okamžitě jsem se tedy ztotožnil s postavou Andžina, který na každý wtf moment vyplozený kulturním rozdílem reagoval stejně zděšeně a nevěřícně jako já. Pátá epizoda pak končí asi nejlépe a nejvíc reálně zfilmovanou scénou zemětřesení jakou jsem kdy viděl. Bohužel, BOHUŽEL v druhé půlce Šogun extrémně zpomalí už tak pomalejší tempo, Andžin sleze z obrazovky a co člověk divák? Začne se nudit. Dokonce až tak moc, že když si některé díly (6. a 8.) pustí k večeru tak u nich i dočista usne. Trošku se to ve mně teď po dokoukání poslední epizody láme. Na jednu stranu tady tak kvalitně, profesionálně a poctivě udělané seriály chybí jako sůl, na stranu druhou se cítím trochu okraden. Po deseti hodinách investování a snažení se pochopit celý ten politický systém mi vyústění sice přijde tak krásně melancholické jak to mám rád, ale zároveň jsem doufal že to bude konec trochu víc ambiciózní a že mi usekne hlavu z krku jak sekundant seppukářovi. Po prvních pěti dílech tedy 10/10, v druhé půlce i přes pár kvalitních plot twistů 7/10 (nedokážu tomu odpustit že jsem reálně vytuhnul, to by seriál dělat neměl). btw. krom Andžina je nejlepší postava určitě Jabušige, je to doslova jediný japonec v celém příběhu, který se nechová jako suchar a NPC, je až komické jak mezi všemi vyčnívá. ()
Vizuálně je to vyňuňané do posledního detailu, to nemohu říct. Rovněž herci (až na tu dubovou fošnu v ústřední roli Černéhotrna) jsou výborní, zejména Asano se Sanadou opět naprostá klasa. Nicméně, ač bych to sám od sebe nečekal, dále si již musím trochu zachcat proti zdejšímu většinovému větru, neboť jakkoliv je cca první polovina opravdu vkusné hraní o trůn, následně se to celé bez varování přepne do mýdlově telenovelního módu užvaněného tak, že i seriálová podoba páně Mártenova opusu magnum vedle toho působí pomalu jako němý film, přičemž celé to rádobyrafinované spřádání plánů v plánech jiných plánů je tak krutě nudné a nezáživné, že zejména u předposledního dílu jsem po tom dranžíráku v odkapávači pošilhával opravdu zálibně. Samozřejmě pokud někdo notoricky rád popíjí čaj z prázdného šálku pod bezlistou sakurovou větví v zimní zahradě, či v sosnovém hájku přednáší oblakům svá haiku, pak u toho zřejmě i tak mnohokrát přeleští tantó, nicméně já, ač Žaponii a Žaponce rád poměrně velmi, mám po zhlédnutí na patře tak leda pachuť rýžového hajlzpapíru s inkoustem. ()
Pomalý, hĺbavý a nekompromisný výlet do minulosti. Prekrásna ukážka stretu Európskeho myslenia s Japonskou kultúrou, nádherne natočená, plná vizuálne bohatých scenérií aj intímnych posedeniach pri saké. Trochu sa aj čudujem všeobecne kladným recenziám (úprimne sa im ale teším) keďže tu nemôžeme hovoriť o štandarde historických filmov/seriálov kde minimálne počet stretov armád a celkovo súbojových scén býva výrazne viac. Miesto toho sledujeme príbeh postavený na dialógoch a dlhých záberoch bez strihu. Prvé označenie čo mi napadlo po dopozeraní bolo že Šogun je kruté, drsné ale podmanivé spojenie poézie a filmového média. Niektoré scény boli nepríjemné jak sviňa, iné melancholicky kľudné. Niečo čo vám musí sadnúť od začiatku, treba si zvyknúť na tempo a ajkeď sa to hovorí pri množstve seriálov, tu to platí dvojnásobne. Aj mne to občas vadilo. 10 dielov postavených len na intrigách, prípravách na vojnu, vysvetľovaní pozadia konfliktu a kultúrnych zvykov ako takých by sa dalo kľudne osekať aj na 6 časti. Najväčší osobný problém som mal ale s postavou Johna Blackthorna ajkeď asi budem v menšine. Herecky mi Cosmo Jarvis nesadol vôbec a niektoré jeho pasáže ma až iritovali. Celý seriál v mojich očiach ťahali hlavne postavy Mariko a Toranagu. Vedel by som písať ešte o mnoho konkrétnych momentoch čo si budem dlho pamätať ale už teraz je komentár dosť dlhý. Keď sa hneď pred vzhliadnutím pripravíte že vás čaká netradičné spracovanie bez hollywoodskej romantizácie, som si istý že budete spokojný. 8/10 ()
Na skvělý vypravěčský um Jamese Clavella rovnou zapomeňte (seriál je skutečně jen "na motivy"). Jenže i když to uděláte a budete o Šógunovi uvažovat jako o samostatném dílku, dostane se vám především scénáristického přešlapování stále na jednom místě přitom na ohromné stopáži. Bezradnost je nejlépe viditelná v tom smyslu, že většina postav pouze pasivně "civí do prázdna", zatímco intriky se dějí jaksi samovolně, jednání postav není jejich iniciátorem. Scénáristé poté, co vyplýtvali dlouhé hodiny, nakonec "vyřeší" budoucnost Japonska v posledním dílu krátkým flashforwardem s vysvětlením, že vše bylo předvídáno Toranagovou geniální myslí. Škoda. Přitom casting je velice povedený. Na herce (největší devízu seriálu) se dobře dívá, i když často netuší, co mají hrát. Škoda podruhé. ()
Nejepičtější seriál letoška přiletěl hned takhle z kraje a všechny VOD i klasické televize budou muset tahat z nejbohatšího rukávu, aby tohle dokázaly překonat. Mnou vyhledávané a stále neokoukané prostředí, vždycky stoprocentni Hirojuki Sanada a nekompromisnost spletitého novověku, co intrikami a občasnou surovostí připomíná rané časy Hry o trůny, ale třeba i Vikingů. A takové shows já zbožňuju. [viděno na Disney+] ()
Špičková filmová poezie, která trpí bohužel absencí soudného dramaturga a tak křivka zbytečného a vynikajícího skáče mezi díly nahoru a dolů. Což je škoda. Mohlo to být dokonalé. I tak jsem si moc pošmáknul. ()
Související novinky
Minisérie Shōgun našla obsazení
Očekávaná minisérie Shōgun od stanice FX (Takoví normální Američané, Atlanta) konečně našla hlavní představitele. Minisérie, která bude podobně jako předchozí televizní adaptace vycházet ze… (více)