Beau Geste

Kdyby byl celý film jako úvodní scéna, která je - přestože se odehrává v poušti - mrazivě horrorová, tak by to bylo za plný počet bodů. Známe výsledek, záhadný a šílený, a pak film odvíjí příběh, jak k tomu výsledku dospěl. Je to příběh především o bratrské lásce a pomalu to z fantastického úvodu spadá do průměru. Napětí v cizinecké legii mezi vojáky a jejich sadistickým velitelem není dobře vygradováno. Přesto ale i přes stáří filmu, stojí za to se na něj aspoň jednou podívat. (07.07.2018)

Na můj vkus příliš velká selanka, i když podmíněná dobou. Především ten výcvik z toho zcela zmizel, holt tvář pravé armády v předvečer pravé války by asi nebyl ten nejvhodnější nápad. Příběh není zlý, výprava a bojové scény klasické na žánruvku té doby. Raději mám chudší, ale syrovější a drsnější verzi z roku 1966. (14.05.2015)

Percival Christopher Wren byl anglický spisovatel většinou dobrodružné beletrie, z nichž je nejznámější román 'Beau geste' (Krásné gesto) z roku 1924, který byl i nejvíce zfilmován (tři filmové verze a jeden televizní seriál), tématicky pojednávající o francouzské cizinecké legii v severní Africe. V podstatě se dá říct, že moc dobře věděl o čem píše, neboť sám v Africe sloužil jako rezervní důstojník spojený s indickým pěším plukem. Tento snímek je zpracováním románu druhý, který se dá považovat za věrný zvukový remake snímku prvního z roku 1928, tedy ještě němého. Dokonce se natáčelo i na stejném místě. U nás je známý pod českým názvem 'Pevnost mrtvých' a spíše filmová verze třetí z roku 1966. Proč zrovna pevnost mrtvých, když příběh pojednává o třech adoptovaných nevlastních bratrech a ukradeném safíru, je zřejmé hned na samém počátku vyprávění, které začíná nalezením takové pevnosti určitou jednotkou cizinecké legie. Poté se rozvine příběh začínající už v období dětského věku oněch bratrů, čím se postupně dozvíme, co se na té pevnosti vlastně stalo. Scénář je zpracovaný dobře a je pevný jako skála už v samotných základech. Filmové zpracování se striktně drží dobrodružného žánru, je poklidný a srozumitelný. I po technické stránce je to paráda. I když se jedná o příběh těžko uvěřitelný i tak zůstává v zábavné formě příkladný, neboť pojednává především o sebeobětování a cti. Okouzluje obětním gestem, odtud ční originální název, který vede k tomu, že vojáci, kteří jsou povzbuzení kamarádstvím bratrů, trpí pod sadistickým důstojníkem, dokud nepodlehnou v boji s Araby, právě ve zmíněné pevnosti. Možná je určitou zajímavostí účast Johna Wayna na samém začátku filmu, což bude zajímat spíše jen jeho fanoušky. Jedná se o krásný film a a tak je vcelku škoda, že v rámci honosných filmových klasik je u nás poměrně neznámý. (25.06.2019)

Čekal jsem něco jiného, ale přestože mě první pohled na papundeklovou pevnost šokoval, nakonec jsem zklamaný nebyl. Můj chybný předpoklad spočíval v očekávání klasického válečného filmu. Beau Geste je v prvé řadě o vztahu mezi bratry, v řadě druhé o otázce, kdo ukradl vzácný safír a šikaně, které se autoritářský poddůstojník dopouští na podřízených. Celé válečné dění je tak nějak odsunuto do pozadí, k bojové akci dochází až v samotném závěru a musím přiznat, že navzdory příšerně vypadajícím kulisám, šlo o působivou a napínavou sekvenci. (03.10.2011)

Dobrodružný snímek, který realitu Francouzské cizinecké legie rozhodně nezobrazuje. Film vypráví příběh o třech bratrech a jakémsi diamantu – takováhle zápletka nebyla vůbec potřeba a spíš se mi zdá, že to byla zbytečná výplň času. Film hrozně připomíná atmosféru snímku The Four Feathers , která ale vypráví o Britech, bojujících proti Afričanům, čili se jedná o úplně odlišný příběh. Nebylo to až zas tak nic moc vyjimečného, spíše bych bral kratší stopáž a to si myslím, že by mě bavilo více než sledovat malé děti hrající si na krále Artuše a jeho poddané. Ale celkem je to pěkný film. (03.10.2012)