Kamera:
Daniel L. FappHrají:
Natalie Wood, Richard Beymer, Russ Tamblyn, Rita Moreno, George Chakiris, Simon Oakland, Ned Glass, William Bramley, Tucker Smith, Tony Mordente (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Nejslavnější muzikál všech dob, oceněný deseti Oscary, s hudbou Leonarda Bernsteina. Příběh Romea a Julie přenesený do ulic New Yorku. Strhující filmová verze slavného muzikálu skladatele, dirigenta a klavíristy Leonarda Bernsteina vznikla v roce 1961, zatímco divadelní inscenace muzikálu měla premiéru už v roce 1957. Autoři scénáře čerpali svůj námět ze Shakespearova dramatu Romeo a Julie a vytvořili parafrázi na nejslavnější milostný příběh světa. Původní Montekové a Kapuleti zde byli nahrazeni bělošskými a portorikánskými partami, žijícími v západní části New Yorku poblíž Harlemu. Výjimečné filmové dílo získalo celkem 10 Oscarů: za nejlepší film, režii (Robert Wise) vedlejší role (tanečníci George Chakiris a Rita Morenoová), výpravu, střih, hudbu, Jerome Robbins, který je zároveň spolurežisérem filmu, získal speciálního Oscara za choreografii. U nás byl film poprvé promítán v roce 1973, mezitím už slavil obrovský úspěch u diváků celého světa. V hlavní roli Marii, k níž se váže nejslavnější píseň z muzikálu, uvidíme Natalii Woodovou, v postavě Tonyho Richarda Beymera. (Česká televize)
(více)Videa (23)
Recenze (258)
Tento muzikal sa mi tazko hodnoti ako celok. Pride mi, akoby si Robbins s Wiseom rozdelili ulohy. A zatial co Robbins tocil vsetky sceny s partou chalanov v spinavych manhattanskych uliciach, Wise sa zase specializoval na tie romanticke vsuvky okolo. Tak ako tak, z vysledku mam mierne rozporuplne pocity. Niektore sceny sa mi pacili velmi, niektore vobec. To iste plati aj o hudbe a piesnach. Oscara za vypravu beriem ako nevydareny vtip. To sa tie spinave tmave newyorske ulice aj niekomu pacia? Herecky to taktiez ziadna slava nebola takze vyzdvihnut mozem akurat choreografiu a krasnu Natalie Wood. Niekolko odlahcenych scen a emotivny zaver mnohe zachranuju. 75% ()
Ďalší veľký rest doplnený a som úplne nadšený. Po absolútne geniálnom prológu síce prichádza jemné vytriezvenie ale stále sa film pohybuje v škále od nádherného po fascinujúci. Krásny príklad toho prečo milujem filmy - nenávisť, láska, odpustenie sa tu mieša do epického a krásneho zážitku navyše prekladaný jedným hitom za druhým ( moji osobní favoriti sú america a I feel preety) . Ak je Spievanie v daždi najkrajším muzikálom a Moulin Rouge najcoolovejším, tak West side story asi najlepším. Nádhera, nádhera, nádhera za jasných 10/10. Ešte pol hodinu po dopozeraní som mal sánku na podlahe a slzu na krajíčku. A dnes si to dám asi zase. ()
Jako muzikál to stojí za πču, jako film je to ještě o řád horší. Nejsem muzikálový nadšenec, avšak přesto jsem viděl mraky vydařených. Tenhle mezi ně rozhodně nepatří. Stupidní příběh plný stupidních písní o stupidní válce dvou neskutečně stupidních gangů. Pokud bych si v tomhle momentě měl vzpomenout na horší muzikál, tak si vybavuji pouze Moulin Rouge. Ano, až takhle to bylo špatné. Nudil jsem se úplně celou stopáž. Jestli zazněl jeden poslouchatelný song, tak velmi přeháním. Už několikaminutový barevný opis města v samém začátku naznačoval, že se bude jednat o nestandartní hovadinu. V roce 1961 se zřejmě oscarovalo za mimofilmové aktivity a zdejší herečky byly v kouření jedničky. Nevěřím, že se film někomu líbil, když se na něm nemá líbit co. ()
(1001) Když se dnes podívám do zrcadla, tak je jasné, že se mi podařilo překonat čistou neředěnou nenávist ke "klasickým" muzikálům (ačkoliv z těch vzniklých před rokem 2000 mám pořád doopravdy ráda jenom Jesus Christ Superstar). Nevím tedy, jestli je to osobnostní vývoj hodný poplácání po rameni, ale vzhledem k tomu, jak jsem si užila nový nezaujatý pohled na West Side Story, tak asi ano. Jedním z definitivních plusů je to, že film používá tanec a potažmo zpěv jako vyjadřovací prvek se smyslem a účelem (a ne jenom proto, že chce nebo může, viz například můj nedávný vzteklý hejt vůči samoúčelnosti v La La Land). Hudba a tanec pomáhá pouličním chuligánům kočkovat se beze slov, ale s jasným významem a univerzální srozumitelností, a není to vlastně to, co od filmů obecně chceme? Já ano. Taky jsem extrémně spokojená s převládající barevnou paletou (fialová, karmínová, oranžová a tyrkysová forever), protože se mi často zdá, že filmy, o kterých se říká, že jsou vizuálně krásné, používají takové barvy, ze kterých se mi buďto rovnou obrací žaludek, a nebo se mi prostě jen zdají přeplácané a nelogické (moderní desaturovaná modrošedá šeď, jakou používá třeba Wan v těch svých hororech, a nebo naopak kolotočářsky svítivé primární modré, červené, zelené, žluté ala Avatar, z té ohavné barevnosti jsem se nevzpamatovala dodnes). Kvůli West Side Story jsem objevila malíře Roberta Vickeryho a jeho úchvatné obrazy plné světla a stínů, takže za to taky díky, filme. Bez čeho bych se vlastně nejvíc obešla je ústřední milenecká linka, jakkoliv to může být kacířský názor, když má být celý příběh aluzí na Romea a Julii. Jenže co nadělám, jejich společná unylá chemie i hudba pro mě obstarává nejnudnější pasáže filmu a jako by ani nebyla úplně potřebná pro finální pointu. Nejspokojenější jsem byla, když to bylo temperamentní drámo o tom, že v Americe jsou si všichni imigranti rovni, ale někteří jsou si rovnější. ()
Keby to nebol muzikál, ale obyčajný romantický film, bolo by to nanajvýš na dve hviezdy, ale to by sa dalo povedať o väčšine muzikálov. keďže sú postavené na jednoduchom príbehu. Hudobná zložka je tu ale veľmi silná, množstvo slávnych hitov v úžasnom prevedení a vďaka tomu ide o jeden z najlepších muzikálov. Škoda, že to nebolo viac filmovejšie, tá divadelnosť bije až príliš do očí - vyľudnený New York, kde okrem dvoch bánd a zatúlaného policajta nestretnete živú dušu, ani rodičov Marie a Bernarda, ktorí sú vraj niekde za oknom... Chybičiek by sa našlo pomerne dosť - nerealistické bitky, či správanie sa postáv, alebo okamžitá smrť po pichnutí vreckovým nožíkom, keď by možno ani 20 takýchto bodnutí nestačilo na vykrvácanie, ale privriem nad tým oči, aj kvôli úžasnej Natálke. ()
Galerie (149)
Photo © United Artists
Zajímavosti (40)
- Film byl natočen na širokoúhlý formát v systému Super Panavision 70. (Langy10)
- I když se filmový děj odehrává v New Yorku, snímek byl v převážné míře natočen v Los Angeles. (Langy10)
- Při studiovém nahrávání hudby skladatel Leonard Bernstein vyčetl Jose Carrerasovi, známému opernímu pěvci, který nazpíval Tonyho (Richard Beymer) árie, že neumí správně dýchat, neumí vyslovovat a že jako přední operní pěvec nestojí za nic. (Eratashi)
Reklama