Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (2 373)

plakát

Poslední zůstává (1996) 

Duo W&W, tedy Bruce Willis a Christopher Walken, proti sobě v jednom filmu, to jsem si nemohl nechat ujít, a nakonec jsem byl i vcelku spokojen. Willis odvádí svůj vysoký standart a sledovat jeho zručnou práci při likvidaci mafiánských protivníků je zážitek jako vždycky. No a Walken opět potvrdil, že když Hollywood potřebuje chladnokrevného a cool záporáka, on je prostě tou nejlepší a nejjistější volbou, byť mu zde bylo ponecháno na můj vkus trestuhodně málo prostoru. Poslední zůstává je svým pojetím hodně netradiční gangsterskou podívanou, která si ale zaslouží větší pozornost už jen proto, že takové pocty Leonemu, Coppolovi a dalším legendám již v dněšní době bohužel nevznikají, a těžko se jich ještě někdy dočkáme. Od Bruce už jsme sice zvyklí na mnohem kvalitnější kousky, ale přirovnávat tuhle spíše komorní kriminálku k Poslednímu skautovi nebo Smrtonosné pasti by byla stejná hloupost, jako očekávat od Uwe Bolla, že někdy natočí dobrý film... 75%

plakát

Pravdivé lži (1994) 

V jednoduchosti bývá občas velká síla. Arnold, nejjednodušší slavný herec vůbec, kterému ale žereme každou pěst i úšklebek, Jamie Lee Curtis, která v plavkách vypadá jednoduše božsky, vedlejšák Bill Paxton, který je duševně jednoduchý a náramně vtipný, a James Cameron, který umí natočit jednoduchou akční komedii skoro stejně jistě a nápaditě jako své vizuální spektákly. Je to sice zbytečně dlouhé a závěr už evokuje spíše osmdesátkové přepálené Komando (hlavně tedy počtem mrtvých na metr čtverečný), ale přesto velká zábava a jeden z nejrajcovnějších zástupců akčního Hollywoodu let devadesátých... 85%

plakát

A-Team: Poslední mise (2010) 

Málokdy se tak hodí použít známé rčení "Mnoho povyku pro nic", jako právě zde. A-Teamu bych ještě rád odpustil to, že se nezmůže na pořádný a originální příběh, ale že mi všechna ta očekávaná a opěvovaná akce připadala jako tupá a přeplácaná slátanina s nulovou gradací a zoufalou absencí hlášek a nadhledu, to už si s odpuštěním líbit nenechám. Ty 3* jsou víceméně za to, že Neesona a Coopera mám opravdu rád a že i přes nemastný neslaný výsledek se A-Team alespoň vydatně snažil vzdát poctu a navázat na klasické akční filmy, které se ještě před dvaceti lety braly v Hollywoodu jako naprostá samozřejmost...)) Nedávno jsem četl, že když sní Chuck Norris celou krabičku prášků na spaní, projeví se to u něj jedním mrknutím.., já jsem si pustil údajně nejstylovější a nejnadupanější akčňák posledních let, a na konci jsem spinkal jak miminko.. 55%

plakát

Desperado (1995) 

Robert Rodriquez je pro mě prostě jednou velkou neznámou. Už dávno nepochybuji o tom, že umí točit řádně nadupané a zábavné žánrovky, v nichž se naplno projevuje jeho obrovský filmový zápal a samozřejmě také talent, ovšem pak přijdou takové akční slátaniny jako Od soumraku do úsvitu, Machete nebo nedejbože Planeta teror, a moje sympatie k mistru Rodriquezovi se zase pomalu otáčejí o 180 stupňů. Desperado naštěstí patří do té první skupiny, může se chlubit skvěle napsaným scénářem, brilantním střihem akčních scén a především odshora až dolů bezchybně vybraným castingem, který tomu také hodně pomáhá. Nejen charismatický Banderas a nádherná Hayek, ale především příběhově méněcenní Buscemi, Trejo nebo sám velký Quentin Tarantino (jeho scéna patří k těm vůbec nejlepším) představují onu hybnou sílu, která dodává příběhu nevídaný lesk a tempo. No a hračička Rodriquez už jen vše podtrhne svým úžasně specifickým rukopisem, který sice není a asi nikdy nebude úplně bez kaněk, ale bez něj by to tentokráte prostě a jednoduše nebylo ono... 80%

plakát

Pach krve (2003) 

Nic jsem nečekal, ale překvapivě se z toho vyklubala poměrně sympatická a zábavná pocta klasickým survival thrillerům v čele s Boormanovým Vysvobozením. Je sice pravda, že film kopíruje snad všechna zajetá hororová klišé a příběh nemůže vlastně ničím překvapit, ale na druhou stranu se může Wrong Turn pochlubit celkem slušnou atmosférou rozlehlých lesů, dvěma opravdu vkusně zvládnutými hororovými scénami a trojicí vcelku sympatických hlavních hrdinů, jejichž jednání mi nepřipadalo ani zdaleka tak hloupé, jak to u těchto snímků většinou bývá. Hory mají oči se mi sice líbilo trochu více, ovšem ani tento kanibalský příspěvek určitě nepovažuji za zavrženíhodný. 65%

plakát

Hory mají oči 2 (2007) 

Wesi, Wesi, jestlipak víš, proč byla jednička tak úspěšná a otevřela dvěře tomuto geniálnímu a úžasnému pokračování? Protože měla hustou atmosféru, moment překvapení, úchvatně gradované finále a spoustu hororově skvěle zvládnutých scén, z nichž občas opravdu přebíhal mráz po zádech. Zato tahle slátanina je nic, jedno velké nabubřelé nic, které je sice nanejvýš hnusné a nechutné, ovšem příběhově úplně jalové, samoúčelné a zoufale nezáživné, snažící se skrýt režisérskou i hereckou impotenci za hromadu nadržených a brutálních hnusáků. Navíc všichni hlavní hrdinové mi byli od začátku naprosto ukradení, a jestli jsem dvěma pěkným "hérečkám" smrt nepřál, tak tím to úplně haslo. Hledáte-li tupou vyvražďovačku s potoky krve a vyhřezlými střevy, tak ANO. Ovšem dáváte-li přednost stejně jako já hororu, který má smysluplný příběh a pořádnou atmosféru, tak NE, NE, NE. 30%

plakát

Tygr a drak (2000) 

Tak úplně nevím, co si o tomhle filmu mám myslet. Je vidět, že Číňané nejen ve svých filmech, ale i v celkovém životním stylu strašně moc dbají na svou historii a tradice, tolik odlišné a oddělené od všech ostatních. Tygr a drak představuje úžasně noblesní podívanou, v níž se právě to zvláštní historické aroma dokonale odráží a společně se skvělými herci, nádherným prostředím a poutavým hudebním doprovodem je nám předkládána naprosto hypnotická sága do duše odhodlaných a moudrých válečníků, jejíž působivost jí i přes některé výhrady rozhodně nemohu upřít. No a co se těch výhrad týče, byla to spíše pomalejší orientace na vznešený a pro mě zcela neobvyklý asijský styl, co mi nakonec zabránilo v plném hodnocení. Jednou si to celé jistě s chutí zopakuji a kdo ví, co bude potom, ale momentálně mi těch 80% připadá jako naprosto odpovídající a zasloužené číslo...

plakát

Falešná hra s králíkem Rogerem (1988) 

Skvělý námět, jemuž se dostalo ještě lepšího zpracování. V dnešní době by to už určitě taková bomba nebyla, ale tehdy muselo takhle kvalitní skloubení hraného a animovaného filmu způsobit velkou slávu, a to zdaleka ne jen u malých dětí. Králík Roger a i ostatní kreslené postavy jsou více než fajn, ale ne tak jako příjemná Zemeckisova režie, která dává prostor velké škále postav a hromadě vtípků, nebo Bob Hoskins a hlavně Christopher Lloyd, jenž jako nelítostný soudce prostě nemá chybu. Uběhlo již skoro 25 let, ale tenhle kouzelný snímek stále nenašel ve svém žánru přemožitele, a i za to si plné hodnocení jednoznačně zaslouží..

plakát

127 hodin (2010) 

Hodně sugestivní a nepříjemný film, kterému se v rámci režisérovy vize asi nedá nic moc vytknout. Byly tam chvíle, kdy jsem se nudil, a ani celkově mě 127 hodin nestrhlo nijak závratným způsobem, ale minimálně za závěrečnou třetinu, za Jamese Franca a za velmi originální a odvážné zpracování nemůžu jít pod ty 4*...

plakát

Fantomas (1964) 

Fantomas je legenda v tom pravém slova smyslu. Ať už mám na mysli celou třídilnou sérii, která je úžasně zábavná, nápaditá a skvěle zahraná, nebo samotnou postavu nepolapitelného padoucha, kterou jsem v mládí vždy bezmezně obdivoval za všechny ty super převleky, plány a vynálezy. Jen je mi pokaždé líto chudáka komisaře Juvea, jenž se může přetrhnout a vyvztekat, ale na Fantomase mu vždy ten jeden krůček chybí.)) P.S. Díky moc, pane Filipovský...