Remivsremi

Seriál vám nenabídne kdovíjak propracovaný děj, většinou se jedná o úkoly typu dones tři kytky a já ti řeknu co dál nebo ať se Mando rozhodne jít kamkoliv, někdo na něj šije boudu a on se ze všeho bude muset probít. Síla seriál tkví jinde. Tvůrci umí pracovat s universem SW. Dodají vám momenty a zejména postavy, které chcete vidět a ani jste to nevěděli. Pedro Pascal umí hrát pouhým hlasem bravurně, Baby Yoda je pro Disney trefou do černého, Jon Favreau znovu potvrzuje svou auru bezchybného a spolehlivého startovače a my všichni hledíme na zásadní prvek nově rodící seriálové smrště, která v následujících letech přijde. Pokud se budou držet podobného plánu, přijde velký úspěch a plusko poroste do stratosféry.

Trilogie je uzavřená, příběhy se dopsaly, ale Ewokové mě budou štvát při každém opakování.

Tolik momentů, které se nesmazatelně zapsali do historie kinematografie, ale k absolutoriu mi něco schází.

Začátek, který na mě působí při každém zhlédnutí lépe a lépe.

Završení trilogie jak se sluší a patří a za mě jeden z kandidátů na nejvydařenější závěrečný díl vůbec. Měřítko je ohromné, vizuál líbivý, gradace famózní. Neustále se něco děje, není tady žádné hluché místo a působí to na mě i na lidské rovině. Pro mě dokonalá jízda od začátku do konce.

Zdlouhavé, utahané, natahované. Než se děj prokouše k závěrečné půlhodině budete většinou znudění a podráždění, pak už jen záleží jak moc dokážete odpouštět snímku nevyrovnanou kompozici.

Snímek má závod a závěrečný souboj, ale zbytek dokáže tak neuvěřitelně otravovat a prudit, že si ve finále budete pamatovat pouze to negativní.

Když jsem opouštěl kinosál, byl jsem nadšený. Dopamin proudil tělem po hektolitrech. Poprvé jsem totiž viděl SW na velkém plátně. Ale už po krátké době ve mě začínal hlodat podivný pocit, který se každým dnem jenom zvětšoval. Když jsem se dostal k filmu podruhé, dokázal jsem ten pocit pojmenovat i bez přispění černé kočky. Déjà vu. Všechno zásadní v tomto snímku jsem již viděl. A co je nejhorší, viděl jsem to v rámci jedné série. Repetitivnost nosných motivů je donebevolající a s každým zhlédnutím vás více a výrazněji praští do očí. S odstupem času ale můžu říct, že se jedná o nejlepší díl nové trilogie, což bohužel znamená jen průměrný zážitek. Vynahrazení za tyto tři přešlapy je až Mandalorian.

Tým se dává dohromady a záchranná mise může začít. Naštěstí se u této epizody nikam nespěchalo. Tvůrci si dali záležet na choreografii soubojů, i správnému dialogu. Krásně to plynulo, dostali jsme cylony, Starbuck pilotovala vesmírnou stíhačku a na závěr přišel moment, který bude v nejbližších dnech a týdnech plnit všechny weby, stránky a memy. Vydařené ukončení druhé sezóny. Podívejte se i na potitulkovou scénu, zjistíte jaká postava bude mít realizovaný nejbližší spinoff.

Nikdy bych si nepomyslel, že tohle řeknu u filmu Nolana, ale první hodinu jsem se převážně nudil a druhou střídavě obdivoval a proklínal veškerý děj. Technologicky je samozřejmě snímek naprostá extratřída. Nolan a jeho tým se pohybuje v top klubu filmařů, který pravděpodobně dnes čítá pouhé jednotky. Kamera, střih, hudba jsou nepřekonatelné, ale to je jediné pozitivum Tenetu. Jedná se asi o nejsrozumitelnější Nolanové hrátky s časem. Když pochopíte dualitu tohoto filmu, která vás praští do nosu uprostřed, budete v obraze. I když tato dualita se ke konci snaží ještě jednou zamotat. Na konci jsem se však cítil rozčílený a celkem prázdný, protože jsem si nedokázal najít nikoho, komu bych fandil nebo jinak projevil přízeň. Přijde mi, jako by někdo tu nejdůležitější událost v historii odvyprávěl pouze v highlightech zobrazující jen důležitá data. Bez kontextu, přiblížení či objasnění, kdo měl jaký motiv a cíl. Jakoby vám komplexní problém vysvětloval někdo, kdo dokonale chápe jeho problematiku, ale musel ji někomu převyprávět tolikrát, že ho to už nesmírně štve a proto ze sebe vychrlí svou nastudovanou mantru a když se pokusíme nadechnout a na něco se zeptat, vybuchne vzteky, začne na vás řvát, že je to přece jasné a vy jste úplný idiot, když to nechápete a odejde z místnosti. Obdivuju, jak dokázali poskládat tuhle skládačku, bez toho aniž by se rozsypala pod rukama. Plánovaní každého kroku muselo být Heráklovým počinem a klobouk dolu, jak se jim to podařilo vše sestříhat. Výsledek mi však přijde bez duše. Studený, jak psí čumák. Je to taky recyklát předchozích snímků. Někdy je to úplný Batman, jindy zas Inception. Jako bych už většinu věcí viděl v předchozích projektech. Tenhle pocit jsem ještě u Nolana nezažil a sám jsem z něj překvapený.