Faustka

A pak že jsou dostihy nuda. V italském provedení ani náhodou. Sázení na koníčky může být i velká zábava. Paňák (seladon s vybroušeným úsměvem modelky), Pomajz (užvaněný „odborník na tipy“, věčně s cigárem v hubě) a Felice (tak trochu do počtu) jakoby říkali: „Království za koně!“ Bohužel žádným královstvím nedisponují. Popravdě většinou nemají v kapse ani liru, ovšem moc je to netrápí a sází a sází. Ona se totiž těch tří vykutálených troubů ta štěstěna přece jen drží.

Před letním horkem se utéct nedá a před přitažlivou sexy svědkyní je to zcela nemožné. Montalbano si ovívá větráčkem orosený obličej, ale moc to nepomáhá. Krev se v něm vaří a vztek narůstá. Snoubenka Livia se plaví po moři s jiným mužem a Salvo žárlí. A když se na scéně objeví rajcovní dvojče zavražděné sestry, tak Salvovi nahromaděné emoce vybuchnou přímo silou činné sopky. No co! Montalbano si přeříká pár Otčenášů a já mu to jako jeho pravověrná fanynka odpustím.

Poslední noc v Soho je film, který diváka zavede do víru šedesátých let v Londýně, kde se snoubí elegance s temnotou. Edgar Wright nám předkládá příběh plný barev, hudby a tajemství, který vás vtáhne do světa, kde se každý detail počítá. Thomasin McKenzie a Anya Taylor-Joy jsou jako Eloise a Sandie dokonalé. Jejich herecké výkony vás pohltí a nepustí. Wrightův film je jako labyrint, ve kterém se snadno ztratíte, ale nechcete najít cestu ven. Je to směsice nostalgie, strachu a obdivu, která vás nutí zamyslet se nad tím, jak minulost ovlivňuje přítomnost. Poslední noc v Soho je film, který vás donutí přemýšlet, cítit a snít. Je to důkaz, že některé sny se mohou stát nočními můrami, ale i tak stojí za to jít za nimi.