Příběh opravdového člověka

Vynikající snímek, který nám ukazuje, co vše dokáže lidská vůle a vnitřní přesvědčení! Původně jsem očekával líčení strastiplné cesty Meresjeva, ovšem film se více zaměřuje na rehabilitaci a rekonvalescenci pilota a jeho následný návrat na oblohu, do kokpitu letadla. Velmi působivé dílo sovětské kinematografie, kterému rádi odpustíte i to stáří, které na tomto snímku je patrné (nejste-li ten typ člověka, co automaticky odsuzuje vše, co je sovětské). Já jsem byl jako divák spokojený, bylo zde možné vidět i tehdejší společenské poměry Sovětů... (29.12.2008)

Film, který je na první pohled obvyklým ždanovovským budovatelským kýčem, úspěšně klame názvem, žánrem i kvalitou. Příběh, který zobrazuje, se opravdu stal, postava, o které pojednává, Alexej Petrovič Maresjev, se dožila 85 let a její smrt byla stejně pozoruhodná jako život. Letec-historik, hrdina SSSR (byl jím vyznamenán za statečnost poté, co jako invalida nastoupil znovu do válečného letectva za mimořádnou statečnost-záchranu životů dvou bojových druhů v mezní válečné situaci, při níž byl v bezprostředním ohrožení i Maresjevův život), autor práce o kurské bitvě, podlehl srdečnímu infarktu hodinu před zahájením slavnostního večera k 85. narozeninám v moskevském Divadle ruské armády v prvním roce nového století 12 let poté, so byl zvolen poslancem prvního nenomenklaturního ruského parlamentu v roce naší něžné revoluce. To nejsou bulvární titulky, to jsou další skutečná data podivuhodného života opravdového ruského člověka. Jak románová povídka Polevého, tak film jsou nadprůměrnými uměleckými díly, kterým se podařilo nemožné: sloučení imperativního optimismu a heroickobudovatelského klišé se životem mimořádné osobnosti do nadprůměrného uměleckého díla. Připočteme-li k výborné režii nadprůměrné výkony protagonistů v hlavních rolích (mj. i úlohu politického komisaře v nemocnici, kam se posléze Maresjev /Maresěv/ dostane, patos, kterým se film nese, i věty o bolševicích působí lidsky a při vší své horoucné citovosti i věcně a přřirozeně. To není řeč filmu, to byl jazyk doby existenciálního ohrožení ne jedince, ale veškerého evropského - a nejen evropského - lidstva. (Pro ty, kdo pochybují, připomínám např. patos Lamačových filmových londýských exilových žurnálů z roku 1940 nebo JANA ROHÁČE Z DUBÉ.). Nemožné se stalo skutečností i v případě životopisného filmu o neskutečném životě skutečného člověka: vzniklo ryzí, nadčasové dílo, které dokázalo takřka odolat dobovým klišé a frázím. (08.08.2010)

Z první třetiny jsem nijak nadšený nebyl. Přesto po skončení filmu zůstal pocit, že to bylo dobré. ★ ★ ★ Spoiler. ★ ★ ★ Meresjev se plazí pouze na začátku filmu. Další děj, odehrávající se v nemocnici, je o propadání depresím a následné rekonvalescenci. Film nevnímám jako válečný, nýbrž jako psychologický. O vůli člověka. Pokud se vykašleme na veškerou sovětskou propagandu, zůstane překvapivě dobré dílo o tom, že člověk má vždy šanci a možnost. (06.04.2010)

O Maresjevovi jsem toho dost slysel jako maly a tento pribeh me skutecne zaujal. I kdyz film mel nekolik negativ, dnes udelam vyjimku a dam tomuto filmu plny pocet, protoze vule Maresjeva vratit se zpet do letadla byla natocena mistrovsky! Myslim, ze je nutno smeknout klobouk pred takovym clovekem, az neuveritelne... (20.07.2008)

Samozřejmě, jde o propagandistický film, ale profesionálně natočený a skvěle zahraný Bondarčukem, který právě touhle rolí nastartoval velmi slušnou kariéru. Ve filmu se samozřejmě projevuje krátký odstup od válečných let, takže patos je pochopitelný, nicméně v kontextu doby je to nadstandardní snímek, který vypovídá o válce na východní frontě i době svého vzniku. Celkový dojem: 55 %. (17.04.2008)