Mňága - Happy End

Mňágu - nebo Happy End? - neposlouchám, ale některé jejich kultovní skladby znám... o to větší překvapení pro mě bylo, že jsou od nich. Na otázku Je toto dokument či parodie dle tvého názoru? bych odpověděl jednoznačně parodie. Proč? Inu, snaží se to vypadat co nejpřesvědčeji, ale Petr Zelenka jak jeho tvorbu znám, tak občas ulítne tím svým ulítlým směrem a nějakou tu osobitou kravinu si tam prostě dá. A přesně podle takových věcí to poznáte. Jinak by to ale asi poznat nešlo - leda byste to měli jak já a bylo Vám roky a roky před zhlédnutím řečeno, že to je celý pseudodokument. Ale tu mystifikaci cením. (12.04.2023)

Když se film zabývá absolutně nezajímavou kapelou, není divu, že ani sebevětší mystifikační kouzla z toho nic zajímavého udělat nemohou. Nějak mi uniká smysl celé této taškařice, snad jen snaha kámoše dostat jméno kapely bez jediného hitu do povědomí. Záměr asi klapl, kapela kupodivu stále hraje (čas od času pronese její frontman nějakou svazáckou politicky angažovanou řeč, takže na akcích za veřejné peníze se vždycky nějaký prostor najde), leč té zbytečně ztrátě času, kterou někdo nazývá filmem, přísluší odpovídající hodnocení. (10.01.2013)

Výborná mystifikace o uměle vytvořené kapele Mňága a Žďorp, jejím vzestupu, vzpouře a následnému fungování kapely s úplně jinými lidmi (mimochodem hrají je Chinaski). Ani by mě nepřekvapilo, kdyby si někdo myslel, že je skutečný dokument. * *"Já jsem teda nechtěl hrát převlečenej vůbec za žádný ovoce, ale když už, tak ze všeho nejmíň jsem chtěl bejt ananas. No, samozřejmě to dopadlo tak, že jsem za něj byl převlečenej já."** (17.08.2006)

„Možná, že lidé prostě chtějí být klamaní. Možná...“  Uměle, nebo-li účelově vytvořena hudební skupina jako hlavní téma v uměle zkonstruovaném, mystifikačním (pseudo)dokumentu? Tak tady si Petr Zelenka už opravdu pohrál s tématem mystifikace a mediální manipulace dokonale, přičemž nepřekvapí, že celé dílko v takovém duchu i natočil. Viděl jsem to těsně po novějším Roku ďábla (2002), z něhož jsem měl spíše průměrný dojem, ale tady můžu hlásit velkou spokojenost! Je pravda, že jsem o skupině Mňága a Žďorp dosud jen věděl, že nějací tací existovali, ale neznal jejich tvorbu a možná o to víc jsem si užil tento neotřelý filmový kousek. Muzika oné kapely v něm byla sympatická svá a chytlavá, až jsem si nejednou začal během sledování písně pobrukovat. Celý nápad proveden ze strany režiséra velmi zdařile, všechny ty absurdní příhody nejen skvěle gradují, ale zároveň jsem v tomto případě stále více pociťoval a vnímal i hlubší smysl a poselství, které chce Zelenka skrze zábavnou mystifikaci předat a ukázat... aneb jak vlastně média, film či marketing mohou vytvářet umělé senzace včetně celých příběhů, celých osudů, předem smyšlených a vykalkulovaných (a dokonce i s využitím náhradního plánu, jestli poslušní otroci zklamou a zradí!) a lidí budou je schopni nekriticky příjmat jako realitu... což se na základě některých komentářů (viz. třeba Radyo) v souvislosti se Zelenkovým filmem nakonec i stalo a potvrdilo. Já si tenhle pseudokoment hodně užil a mám pocit, že už dlouho jsem v tomhle specifickém žánru neviděl nic tak zábavného. Tak nezbývá mi, než jen dodat tu oblíbenou větu: Kam se na tohle hrabe nějaká Záhada Blair Witch?! **** PS: Úplně nejvíc mě dostaly filmové scény s Markem Vašutem, u scény výslechu jsem už vybuchoval smíchy nahlas, ale snad poprvé v životě můžu říct, že tady zaválel i Zdeněk Troška! [85%] (23.08.2022)

Nejlepší ze Zelenkových hudebních filmů. Tam kde Visací zámek nebyl ještě dotažený, navázal s vtipným útokem na praktiky hudebního průmyslu, ale i na adorativní filmové dokumenty o slavných kapelách. Komorně natočené a civilně zahrané s parádní muzikou - období Made in Valzmez a Furt rovně od MaŽ fakt zbožňuji. Naprosto boží je Hodinový hotel zpívaný účastníky konkurzu, kde doslova zabíjí Hošek (Plexis) a Karel Zich. Moc mě potěšila i účast Ivana Krále a Zdeňka Trošky, kteří trošku střílejí do vlastních řad. No a záběry ze Slunce, seno a Mňága jsem si musel pustit hned několikrát... Pozdější Rok ďábla z mého pohledu již jen recykloval nápady z Mňágy a z Visacího zámku a jako takový mě celkem nebavil. Takže plný počet pro Mňága Happy End a to i vzhledem k inspirativnímu poselství filmu "Back to underground". Škoda jen že samotné Mňáze trvalo dost dlouho než skutečně přestala vydávat na major labelu (EMI) a desky si začala lisovat sama (v roce 2010 založili Surikata Records). (15.03.2015)