Pyšná princezná
The Proud Princess
Režie:
Bořivoj ZemanKamera:
Jan RothHudba:
Dalibor C. VačkářHrají:
Alena Vránová, Vladimír Ráž, Stanislav Neumann, Mária Sýkorová, Jaroslav Seník, Miloš Kopecký, Oldřich Dědek, Karel Effa, Gustav Heverle, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Pohádka všech českých pohádek o pyšné princezně Krasomile, která odmítla vzít si za muže krále Miroslava. Ten si to však nenechal líbit a v přestrojení za zahradníka se dostal do služby na její zámek. Pomocí práce a lásky napravil princezninu pýchu, nejdřív však pro ni vypěstoval zpívající květinu. A to nebylo v Půlnočním království jen tak – díky proradným rádcům král zakázal v celé své zemi zpívat. Než se vše v dobré obrátilo, museli Král Miroslav s princeznou Krasomilou uprchnout ze zámku, cestou se skrývat u prostých lidí, a tím se princezně otevřely ještě více věci, o kterých neměla dosud ani tušení… Tato půvabná filmová pohádka režiséra Bořivoje Zemana lámala rekordy v návštěvnosti a doposud se bez jejího uvedení neobešly snad žádné Vánoce. Jeho uvedení však potěší v kteroukoli roční dobu. Princeznu Krasomilu si zahrála mladá Alena Vránová, v době natáčení a prvního uvedení filmu se však skutečně jmenovala ještě Kohoutová. (TV Prima)
(více)Recenze (462)
"Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil." Nikdy jsem nepotkal nafrněnou slečinku, se kterou by mne bavilo hledat pod tlustou slupkou její povrchnosti tu její zlatou a upřímnou povahu. Asi jsem měl vždycky málo času, protože král Miroslav se dokázal na pár chvil vzdálit ze svého skleníku, věnovat pár výchovných lekcí protivné feudálce a hle ... ono to vyšlo. Já jim to přeju, zejména kvůli skvěle zákeřným rádcům, nádherně senilnímu králi a nadšené budovatelské oslavě práce. Takže i já slibuju, co jsem slíbil, odvolávám, co jsem odvolal a pokud někomu není jasné mé rozhodnutí, tak trubte na poplach. ()
Klasická česká pohádka, kterou už televizní stanice dokázaly neustálým opakováním docela znechutit (nemusíte se na to ani dívat, stačí pořád dokola vidět upoutávky:-)). Mezi mé nejoblíbenější pohádky však "Pyšná princezna" nepatří, je příliš naivní, příliš přeslazená a příliš, přespříliš agitační. 75% ()
Ačkoliv příiš nepochybuji o tom, že Pyšná princezna je ideologicky poplatná svojí době, její jednoznačná ideologická čitelnost se s postupem času smazává a již 20 let po svém vzniku by člověk, jemuž by se zachtělo, relativně přesvědčivě překroutil její význam jako kritický k socialistickému režimu a oslavující svobodný trh. +++++ Především nic nenasvědčuje tomu, že by Miroslavovo království bylo plánovanou společností, v níž vládnoucí moc (král) rozhoduje o struktuře výroby. Jednotliví řemeslníci se setkávají na trhu, na němž svobodně, zpěvem nabízejí svoje zboží. Král tuto svobodu schvaluje a jediné, co požaduje, aby byla práce dělána poctivě, to jest, aby spotřebitel nebyl klamán. Pohled na trhovce nenasvědčuje, že by v této zemi existovala sociální rovnost, pouze v ní chybí chudoba. Královo kralování se prakticky neobjevuje, většinu času věnuje svým koníčkům, které finančně zajišťuje vlastní produktivní činností, stejně jako ostatní "poddaní". Právě toto "nevládnutí" s minimem regulace je jádrem učení rakouské ekonomické školy. Film sice oslavuje dělbu práce, ovšem ekonomie nás učí, že právě trh zajišťuje tuto dělbu nejúčinněji. +++++ Pokud jde o scénu pálení obrazů, je nejspíše nejjednoznačněji spojitelná s ideologií tehdy vládnoucí strany. Na druhou stranu, král Miroslav si objednal vypracování věrného obrazu a nelze se divit, že platí pouze umělci, jenž vyhověl přání svého zákazníka. +++++ Oproti Miroslavově zemí ovládá Půlnoční království striktní regulace a důraz na hmotně produktivní činnosti, z čehož pramení zákaz zpěvu, jenž produkuje pouze nehmotné statky. Jsou to spíše levicoví ekonomové, kteří odmítali zahrnovat služby do národního produktu, tedy mezi produktivní činnosti. Poddané zatěžují těžké daně, přičemž se obsluha daňové soustavy jeví jako velmi nákladná (výběrčí, hlídači, byrokracie), takže státu (králi) zbývá pro výkon jeho činností jen málo prostředků. Stát se jeví neefektivně (starý dědula) v porovnání se státem jemuž vládnou tržní principy (Miroslav). Nadto je přeregulovaný nesmyslnými nařízeními. Pokud se nějaký statek ukáže jako nezbytný, neváhá udělit monopolní privilegium (král dovolí zpívat pouze zahradníkovi, a to za účelem naučit zpívat květiny - zahradník privilegium zneužívá k vlastním cílům). Boj krále Miroslava se vede důsledně proti státní moci, jež narušuje svobodné podnikání. Ne náhodou hned po "revoluci" následuje snížení daní a odstranění řady nařízení. +++++ Tak co, překrucuji? Možná. Ale současný divák již nemá důvod číst Pyšnou princeznu jako komunistický škvár, stejně jako nemůže (a nemá důvod) vnímat Čaroděje ze země Oz jako podobenství o boji mezi zlatým standardem a bimetalismem, ač ten toto téma nepochyně obsahuje. Nejde o to, že by byl současný divák slepý. Má prostě jen jiné brýle a otevírají se mu s nimi docela jiné pohledy. Kolik mu jich otevře Pyšná princezna? Dětskému snad dost, pořád se v ní těčí úctě poctivost, laskavost, dobrota, pravdomluvnost a svoboda. Že ukazuje mocné a bohaté v horším světle než chudé a bezmocné? Ssoučasné psychologické výzkumu naznačují, že peníze a moc charakter skutečně kazí, bohužel. +++++ Zbývá nám film, jehož děj je velmi jednoduchý, jehož hrdina až příliš snadno dosáhne svých cílů, v němž vývoj prodělá jediná postava. Film s herci, jež zastiňuje Kopecký a trochu snad i ta Vránová. A je tu velká Miroslavova kláda. Silné ***. () (méně) (více)
Šíleně smutná princezna se sice Bořivoji Zemanovi povedla ještě více, nicméně neznamená to, že by se mi na Pyšnou nějak špatně dívalo. Za to, že spoustě lidí leze krkem, a cukrovím obtěžkané vánoční televizní diváky nutí dýchavičně sáhnout po ovladači od televize, podle mě mohou hlavně její častější než časté reprízy. Lidem, kteří v Pyšné princezně hledají ideologické dvojsmysly a považují ji za komunistickou propagandu nejhrubšího zrna, se musím smát. Ne že bych jejich postřehy (tedy alespoň ty méně paranoidní) popíral, já je zkrátka dokážu ignorovat, nezajímají mě. Dívám se na pohádku, ne na filmový týdeník. Navíc když to Aleně Vránové s Vladimírem Rážem tak sluší a hudba Dalibora Vačkáře bezesporu patří k tomu nejlepšímu, co pro tuzemskou kinematografii vzniklo. ()
Prostě nádherná pohádka, na kterou mohou být Češi, Moraváci i Slezané pyšní. Alena Vránová jako mladá byla vážně krasavice a pyšnou princeznu, jako paK i napravenou zahrála výborně. Velmi se mi líbila "cesta na dřevech". Taky bych se projela. Nádherná krajina, kde bylo natáčeno (Dolský mlýn, Čertovy skály...). Byla jsem tam na dovolené a doufala jsem, že najdu tu skluzavku, ale bylo mi řečeno, že byla zničena už velmi dávno. Ovšem Dolský mlýn má snad ještě větší kouzlo než předtím. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (59)
- Vladimír Ráž počas nakrúcania okrem vášnivého vzťahu s Alenou Vránovou prežil aj veľkú osobnú tragédiu. Krátko po sebe zomrel jeho polročný syn Dávid a jeho matka. (Arsenal83)
- I když byla pohádka nadmíru povedená, kritici ji rozhodně nešetřili. V časopise Kino se například dočteme, že princezna Krasomila (Alena Vránová) by neměla hrát na loutnu, protože se jedná o románský nástroj, jehož přednesem se odnárodnil český charakter písně. (rublik05)
- Ve scéně, kdy král Miroslav (Vladimír Ráž) přichází do Půlnočního království, sedí na rozcestníku sup. Je však jasně viditelné, že je k němu za nohy uvázán. (Bejdule)
Související novinky
Filmový workshop Telč 11. - 13. 6. 2015
Chcete se zúčastnit natáčení filmu? Poznat osobnosti z oblasti filmového průmyslu ? Chcete strávit tři dny ve „filmovém městě"? Filmový workshop v Telči je tu právě pro vás. Už za pár dní! Máme zde… (více)
Reklama