Tři přání pro Popelku

Česko/Německý originál "Tři oříšky pro Popelku" byl nejlepší verzí v době, ve kterém vznikl. Norsko/Litevský remake "Tři přání pro Popelku" je nejlepší verzí doby dnešní. Nechává to nejlepší a to přežité mění tak, jak se společnost posunula od dob originálu. A skvěle mění. Upřímně se k této verzi budu vracet raději, než k verzi originální. (01.02.2022)

PLUSY: Vynikají nápad s třetím oříškem, který o dost předčil obsah původního oříšku rozlousknutého Libuškou.  Norské řešení víc odpovídá povaze Popelky, její samostatnosti a sebevědomí. Zlá sestra – zde jen holka, která se za svou matku evidentně stydí, ale zároveň je v jejím vleku, přestože by se s Popelkou ráda kamarádila. A tudíž má i vlastní osobnost, nikoliv jako česká Dora, která byla jen hihňající se přívěšek své matky. Přenádherná norská příroda v zimě.  Krásné Popelčiny plesové šaty (rozhodně hezčí než ten přeplácaný růžový hadr s vlečkou od Pištěka). Vtipně transformovaný netopýří klobouk zlé macechy z české verze do zastrašujícího účesu norské macechy. MÍNUSY: Nedostatek humoru a hlavně téměř nulové budování atmosféry. Ten film je mdlý. Plyne si od scény ke scény, propojení žádné a náladu v divákovi vzbudí leda v podobě stále zklamaného očekávání, kdy už ho vtáhne do děje. Nevtáhne. (06.06.2022)

Sice je to velká vyžíračka právě té naší Popelky, ale remaků tu máme všeho možného, tak proč né něčeho našeho? A světe div se, ono je to už 50 roků - trošku to oživit a zmodernizovat chtělo. V Norsku si aspoň nemuseli dělat umělý sníh. Rozhodně nesrovnávám s Libuškou (pro některé hrdé), ale Astrid je také moc krásná popelka, princ je sice větší ťulpas a moc kouzla nepobral, ale macecha je tu rozhodně drsnější. Líbí se mi, že trochu upravili chování postav, například popelčiny nevlastní sestry a pak i Popelka sama řekne, že se s princem znají chvíli a neměli by spěchat do chomoutu. Jen ten zbytečný nesmysl na konci s princovými kamarády si mohli odpustit. Vtipný byl dabing Trávníčkem :). (29.12.2023)

Když dva dělají totéž, není to totéž. Chápu oblibu našich Tří oříšků v Norsku. Paní režisérka si zřejmě řekla, že pokud má pohádka úspěch, stačí jí natočit v norských reáliích s norskými herci a bude mít superúspěch. Říkám si proč ne, použijí motiv, přidají svoje repliky, mají k dispozici víc peněz, lepší techniku ... Vznikla ale spíše nezdařilá kopie, vlastní invenci jsem zaznamenala až ke konci filmu. Škoda, v tomhle ohledu jsem Norům dost fandila. A proč zrovna Tří přání? No znít to mnohem lépe než Tři žaludy pro Popelku ... :) (23.12.2022)

Tato kompletní pseudo-předělávka naší krásné Popelky s Libuškou Šafránkovou má tři nechutné excesy - jedním je ke konci políbení panošů, druhým Popelčina záchrana prince visícího za nohu nad propastí a třetím je tragický český dabing. Bohužel ten možná ještě to něco málo dobré hodil úplně do koše a muži jako panoši či stylista jsou v podání českých daberů přihřátí tupí omezenci. Princ je naprostý nýmand, který by zasloužil pár facek, jeho tata je líný středověký panovník, matinka je spíš mladá králova milenka, komoří je arabský Maur zřejmě nedávno osvobozený z otroctví a další služební jsou absolutně totálně nezajímavé postavy. Popelčina macecha je nejen vizuálně, ale také chováním spíše královna zloby Angeliny Jolie a Popelčina nevlastní sestra je asi jediná postava, jakou známe z české předlohy. Tohle byl pohádkový armageddon a ukázka dnešního absolutně trapného norského vidění světa. (20.12.2022)