Tři přání pro Popelku

Celý ten Popelčin příběh mi přijde divný a nelíbila se mi zatím žádná varianta od černobílé, přes Vorlíčkovu a ani tahle není moc dobrá. Minimum humoru, který v pohádkách mnohdy marně hledávám a nelogické kotrmelce, které kazí i to málo dobrého. Parádní jsou norské exteriéry (myslím krajinu) a krutopřísná je taky macecha. Jinak je to nuda a takové nijaké. Co člověk nadmíru docení je genialita herců malých rolí, kteří mnohdy zachraňují nejen záběr či scénu, ale ve výsledku se bez nich celý film drolí. Například tady chybí Jan Libíček. Má tu sice svého norského dvojníka, který je ale jen šašek... (22.12.2023)

Nóri nám ukázali, ako sa to dá dojebať ešte viac. Stačí pridať zberačov, buzerantov, kriplov a celkovo tak nejak netrafiť casting, a sme tam. Snáď tá Astrid lepšie spieva ako hraje. Príroda fajn, pokus o remake fajn, ale celý ten zvyšok sa nepodaril. Snáď to žiadna TV nenasadí na štedrý večer namiesto našej Popelky, lebo také protesty budú, aké ešte neboli! 2 z 5 a veľké sklamanie (27.04.2022)

Sice je to velká vyžíračka právě té naší Popelky, ale remaků tu máme všeho možného, tak proč né něčeho našeho? A světe div se, ono je to už 50 roků - trošku to oživit a zmodernizovat chtělo. V Norsku si aspoň nemuseli dělat umělý sníh. Rozhodně nesrovnávám s Libuškou (pro některé hrdé), ale Astrid je také moc krásná popelka, princ je sice větší ťulpas a moc kouzla nepobral, ale macecha je tu rozhodně drsnější. Líbí se mi, že trochu upravili chování postav, například popelčiny nevlastní sestry a pak i Popelka sama řekne, že se s princem znají chvíli a neměli by spěchat do chomoutu. Jen ten zbytečný nesmysl na konci s princovými kamarády si mohli odpustit. Vtipný byl dabing Trávníčkem :). (29.12.2023)

Z větší části film kopíruje děj i mnohé scény filmu Tři oříšky pro Popelku (1973). Norská Popelka je zralá kurážná žena, která v sobě nemá ani zblo něžnosti Miluše Šafránkové. O nic lépe na tom není ani princ. Jeho pohled připomíná spíše kovářského tovaryše než zamilovaného prince. Pro mne je také velkým minusem cesta k zámku lemovaná zapálenými ohni. Nemohl jsem si pomoct, mně to připadalo jako vjezd do pekla. Snad v každém záběru jsem postrádal hudbu Karla Svobody. Přesto přese všechno film úplně neodsuzuji. Je zde jistá naděje, že lidem, kteří neviděli českou verzi  Tři oříšky pro Popelku (1973) se film bude líbit víc než mně. (26.12.2023)

"Nějaká norská zpěvačka přece nenahradí Libušku!", "Proboha, oni se tam líbají chlapi!" Ale jděte. Tak aby bylo jasno, sama jsem tomu moc nevěřila, ale tak povedenou pohádku jsem neviděla roky. Norové tady vzorně odkazují na Vorlíčkovu verzi, takže ano, některé scény jsou prakticky obraz od obrazu totožné. V detailech ale došlo k mírné aktualizaci a rozhodně ne k horšímu. Například postava Popelčiny zlé sestry Dory není tak úplně zlá a divák ji může vnímat spíše jako nešťastnou dívku, která je manipulována matkou. Macecha je oproti předloze výrazně démoničtější a v některých momentech mi z její představitelky až běhal mráz po zádech. Popelčino třetí přání se od našich "Oříšků" liší docela výrazně (nebudu spoilerovat), ale vše mi zapadalo do nenásilné snahy tvůrců příběh aktualizovat a trochu emancipovat. Pětadvacetiletá Astrid S sice nevypadá úplně jako mladinké pískle, její výkon byl ale sympatický a zvládla jak něžnější polohu, tak tu "mysliveckou". Líbila se mi taky hudba, úplně jiná než Svobodova, a přesto kouzelná a do pohádky pasující. A co vlastně ten homosexuální polibek? Myslíte dvouvteřinový záběr na upřímnou radost dvou mladých mužů, kteří k sobě během celého filmu mají evidentně hodně blízko? Ano, tak ten tady je. A rozhodně nemá šanci nikoho pohoršit. Věřím, že až tahle kontroverze trochu opadne, najde si nová "Popelka" cestu i k českým divákům, rozhodně si to zaslouží. (25.01.2022)