Zlověstná posedlost

Minimálně ve dvou třetinách skvělý atmosférický horror, který nepotřebuje žádné zvukové lekačky ani prázdná žánrová pozlátka. prostě stará dobrá béčková žánrová práce jdoucí více do hloubky příběhu. Pin je poměrně děsivý, oba hlavní hrdinové poměrně dobře napsaní i herecky podaní. Je obrovská škoda, že v poslední třetině filmu i atmosféře začne docházet dech a k nepřekvapivé pointě se dokodrcá už jen samospádem. 3,5* (23.04.2022)

Niekedy sa behom jedného roka na scéne objavia dva filmy s rovnakou tematikou. V roku 1988 sa to stalo hororom o bábkach. Okrem legendárnej Detskej hry je to i prípad zaujímavého psychologického hororu PIN. PIN má však v skutočnosti oveľa bližšie k Čarom Richarda Attenborougha s Anthonym Hopkinsom v titulnej úlohe z roku 1978. Páčilo sa mi hranie na psychologickú strunu a mierne (alebo dosť?) kontroverzný incestný motív. A pravdaže samotný „pin“ bol pekne mrazivý a znepokojujúci, aj jeho hlas (v ostrom kontraste s pokojným, nemenným, bezhybným vzhľadom). Musím sa každopádne priznať, že napriek všetkému ma to trochu nudilo, dlhé dialógy ma ničím nezaujali a scenár mi pripadal predvídateľný (hlavne motív o žiarlivosti). (09.01.2021)

Výbornej film a to navzdory tomu, že se ubíral celkem pomalým tempem a nebyl nijak zvlášť násilný a už vůbec ne krvavý... Schizofrenní kluk píšící nechutnou poezii, přehnaně hlídající svou sestru, kterému po smrti rodičů pěkně hrábne a vede dialogy s plastovou figurínou, kterou si přinesl z tátovi ordinace (panák samozřejmě nemluví, kluk je břichomluvec) a která (jakože) zlikviduje pár nevítaných hostů, to je vážně slušné psycho i bez litrů krve. Ten panák byl vlastně to jeho "zlé já"...Všichni přece víme, že není zlých plastových panáků, jen zlých lidí :) (11.03.2012)

Příběh o dvou sourozencích (bratr a sestra), kteří odmalička vyrůstali v přísně kázeňské rodině. Jejich výchova, především pak otcovy (decentně šílený "Ztracený Otčím" Terry O´Quinn) podivné metody, který je psychicky fixoval na lékařskou figurínu, zanechala nesmazatelné stopy hlavně na starším bratrovi. Po smrti rodičů sice oba zůstávají sami v jejich rodinném sídle, ale situace se začíná nebezpečně vyhrocovat... Pin je spíše psychologickým dramatem, než plnohodnotný horror. Má dost pomalé tempo, což asi nebude vyhovovat každému, ale postavy jsou pak o to více trojrozměrnější. Každopádně je film vystavěný s citem a důrazem na podivný vztah mezi mladou dívkou a jejím psychicky labilním, schizofrenním bratrem. Kam až může dosáhnout sourozenecká (a vlastně i rodičovská) láska, touha vlastnit a ovládat? (08.05.2011)

Solidní psychárna, která ač není tím pravým hororem, zvládá být tak nějak skrytě děsivá, a dokaže diváka dostat z komfortní zóny. Dva sourozenci, purytánská výchova při které otci pomáhá lékařská figurina, interně pojmenovaná PIN. Na dětech to samozřejmě zanechává následky. V synovi se po smrtí rodičů rozvine solidní schýza, přebirá roli loutkovodiče a ochránce sestry. Ovšem s jeho patologickou duševní poruchou nečeká nikoho v jeho blízkosti nic dobrého. (09.10.2023)