Ukradená vzducholoď

Když jsem jako malý viděl tento film chtěl jsem taky uletět se vzducholodí a prožívat velká dobrodružství. Příběh pro každého, kdo zůstal v srdci mladý a ve mě zanechal celoživotní lásku ke vzducholodím. Jako vždy se může Karel Zeman pochlubit podmanivým a hlavně nápaditým výtvarným pojetím a světem plným fantastických vynálezů. Díky žlutému filtru má film nádech starých časů, ale i přes barevnou jednolitost si pan režisér stále hraje s jednotlivým barvami a dává obrazu osobité kouzlo. Výrazně je cítit věnování průkopníkům letectví, kdy každý zdárně uskutečněný let byl velkou událostí. Rovněž jsem silně vnímal věnování dětem a jejich nevinným duším, které jsou plné bezbřehé fantazie a musí dennodenně svádět svůj boj o místo na slunci s pokryteckými a konzervativními dospělými. Pětici chlapců hrdinům našemu příběhu se shodou okolností podaří uletět se vzducholodí, která je převratným vynálezem. Strhne se pěkný poprask a po stopách vzducholodi a chlapců se vydají vojáci i tajní agenti, kteří chtějí získat formuli tajemného nehořlavého plynu. V divoké bouři se jim podaří dramatické přistání na tajuplném a zdánlivě opuštěném ostrově. Do příběhu tak vstoupí kapitán Nemo se svým legendárním ponorným člunem Nautilus, protože ostrov je jeho skrytou základnou. Nepřijdeme ani o krásnou dívku Katku v nesnázích a loď plnou zlotřilých padouchů. Na záchranou operaci se vypraví redaktor Marek ze světoznámého časopisu Světozor a prázdniny bez rodičů směřují k velkému finále. Hřejivá pohádka pro malé i velké dobrodruhy. (30.11.2013)

Nádherný klukovský příběh z úsvitu technického věku. Estetické usazení mezi secesi a ilustrace verneovek, úžasný fantaskní svět Karla Zemana plný neotřelých animací a bizarních vynálezů, kombinovaných filmařských technik a staromilských filmových triků, ironizace měšťáctví a s ním spřízněného pokrytectví (a také obžaloba zbrojení a války) a především ta nádherná klukovská výprava plná dobrodružství a tehdy tolik módní cesty kolem světa, ztroskotání na pustém ostrově, souboj s piráty, setkání se samotným kapitánem Nemem (i když už tu je trochu senilní), vzducholodě, letadla, honičky... Nádherný klukovský svět (byť gendrově asi mírně nepřijatelný:-)) ... (11.07.2007)

Promiňte, ale nemůžu jinak, jakožto fanda a řekl bych i znalec Vernových románů, půjdu proti proudu. Mám odjakživa problém se Zemanovou tvorbou. Jistě, musí se uznat na svoji dobu Zemanova pozoruhodná nápaditost v oblasti "triků", dokonce občas jakoby dokázal přenést slavné románové ilustrace na filmové plátno, až na člověka dýchne působivost původního obrázkového zpracování. Tím ovšem klady končí. V oblasti příběhu se dostaví nuda celkem záhy - podobný pocit se mi přihodil při sledování jiného Zemanova filmu u adaptace románu Na kometě. Je to k neuvěření, film nemá ani hodinu a půl a já se ošívám a koukám na hodiny před půlkou snímku... Navíc jsme u "Vzducholodě" svědky neuvěřitelného míšení motivů, postav a událostí z Vernových knih (Tajuplný ostrov, Dva roky prázdnin, Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem), což se mně osobně nelíbí. Ty tři hvězdičky dávám za Zemanovu karikaturu žurnalistů, ta se povedla. (12.03.2012)

Nádherná ukázka toho, jak byl Karel Zeman hravým filmařem, jak se prostřednictvím svých postav vrátil do dětství a divákům tak nabídnul možnost si dětství dotvářet. Krásná ukázka imaginace, a to jak té dětské, tak té filmové, kdy se mnohdy jedná o naprosto neopakovatelné scény, které mohl vytvořit jenom Zeman a nikdo jiný. (06.01.2016)

Jak už přede mnou psali někteří kolegové, ve druhé polovině se to už trošku vleče. Ale je to úplně, úplně jedno. Je to totiž film Karla Zemana a to se prostě snad ani nedá hodnotit jinak. Ukradená vzducholoď se navíc řadí k jeho povedenějším počinům, ale nechtějte, abych vám vysvětloval, v čem spočívá rozdíl s těmi méně povedenými... asi v příběhu, který tady má co nabídnout, jen je prostě roztahaný. Ale triky a vizuální a výtvarná stránka je opět naprosto špičková a nepřekonatelná, herci jsou fantastičtí, a je na nich vidět, že si to užívali. Naprostá filmová magie. 90%, která (pevně věřím a doufám), že nikdy nezestárne. Zatím to stále platí. (15.06.2021)