Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Souhvězdí Panny vypráví prostý příběh o lásce a kamarádství, který se odehrává v prostředí vojenského letiště. Za vojínem Standou Urbanem přijíždí jeho dívka Jana, tato schůzka má být rozhodující pro celý jejich další život. Na letišti je však vyhlášena pohotovost a jsou zrušeny všechny vycházky. Kamarádi z ošetřovny mají pochopení a zorganizují akci na pomoc nešťastnému Standovi… Povídku "Ošetřovna" Milana Uhdeho do filmové podoby realizoval režisér Zbyněk Brynych. Mladou dvojici hrála Jaroslava Obermaierová a Josef Čáp, kamarády v neštěstí pak Vladimír Pucholt a Jiří Wimmer, z dalších herců jmenujme Ivana Vyskočila, Rudolfa Jelínka, Jiřího Adamíru a Jana Libíčka. Hudbu k filmu složil Jiří Sternwald. Premiéra v kinech se konala 14.10.1966, film však byl kvůli jménu scenáristy a autora předlohy uveden na televizní obrazovce až po sametové revoluci v roce 2001. Diváky jistě potěší neznámá role Vladimíra Pucholta, kterému úspěšně sekunduje Jiří Wimmer, pamětníky i písnička „Schody do nebe“ Karla Kopeckého a Jindřicha Faktora. (Česká televize)

(více)

Recenze (28)

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Tenhle film mě neoslovil. Měl ukázat, jak to mají vojáci naší ČSLA těžké, když musí plnit svou povinnost a někde venku čeká na jejich návrat děvče. A když se jedna z takových dívek nemůže svého milého (= v novočeštině přítele)dočkat, rozjede se za ním do kasáren. Je to nějaký malý zapadlý útvar, kde jsou jen dva důstojníci (kromě cynického lékaře Adamíry) a pár záklaďáků, kteří však plní důležitou ostrahu našich hranic leteckým hlídkováním. Ten příběh je prostě jen z tohoto důvodu postavený na hlavu. Ovšem, přijdou lapiduchové Wimmer a Pucholt a rozhodnou se dívku Čápovi propašovat do kasáren. Dívka ovšem musí zůstat uzavřena po celou dobu na ošetřovně, její milý (= přítel) Čáp má hotovost, ale tu si bez dovolení vymění a pak následuje jakási jakoby erotická scéna (z dnešního pohledu vlastně žádná), přerušená poplachem, plno zmatků, všichni lítají po kasárnách a pak i po obloze cik a cak, nikdo neví, co se děje, než je konečně po poplachu a milý přítel Čáp se může vrátit na lůžko k Obermaierové... Blbý poručík Jelínek, připomínající důstojníky z Černých baronů (takových bylo v naší lidové armádě většina) nebo Švejkova poručíka Duba, se o dívce dozví a chce útvar potrestat, ale když po něm odjíždějící dívka mrkne ze sanitky očkem, rozmyslí si to a stane se člověkem. Dobrý výkon - Adamíra, ostatní čirý průměr. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

SOUHVĚZDÍ je živým příkladem druhé garnitury dějinné vlny šedesátých let. V mnohém tuto skutečnost ovlivnila kvalita scénáře, který se až příliš topí v rutině všedního kasárenského dne. Nejen na dobu vzniku filmu je za vlasy víc než přitažená historka o propašování dívky do ošetřovny s plným vědomím lékaře posádky ve více či méně bojové situaci zvýšené pohotovosti posádky. Odhalení propašovávané dívky, trávící v kasárnách i bojový poplach, by znamenalo nejen pro vojáky tzv. základní služby, ale i jejich velitele v lepším případě konec kariéry v tehdejší armádě a současně téměř jistotu delšího pobytu v obávaném sabinovském vojenském vězení na východě Slovenska. Místy herci téměř nemají co hrát, celá řada situací vyznívá až příliš hluše. Nejvíce patrné je to na tápají-cím a náhle často až figurkařícím Pucholtově herectví. Na druhou stranu nelze nepřipomenout, že v současnosti by tento film měl velkou naději na získání alespoň jednoho Českého lva. ()

Reklama

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Tak tohle dílko, jehož název nechápu, se mi hodnotí velmi nesnadno. Připadá mi, že se veze na vzedmuté vlně mimořádně vynikajícího období v čs. filmové tvorbě, které tehdy panovalo - ale opravdu jen veze, aniž by samo mělo co nabídnout. Trochu slepenec jakoby se ve svých postupech snažící být tehdy "in", který na to ale prostě nemá. Přesto si podle mne zaslouží lepší hodnocení než těch kolektivních 55%. Je tu především jistá okouzlující technika, která na mě zapůsobila. Jakési kontrátní kombinování hlučného cvrkotu na pozadí a tichých replik v popředí, které tomu všemu dává podivuhodnou plastičnost a zdání autenticity. Toho bych si ale sotva všiml, kdyby mě film nezaujal obsahově. Zápletka je jistě nereálná (alespoň co do přístupu nadřízených) a samotná vojna jistě ani v šedesátých letech nebyla takovou selankou, jak se zde zobrazuje. Ale celý ten film na mě působil spíš divadelnickým než filmařským dojmem a jako "fraška z kasáren" jednak působí velmi sympaticky, jednak si to naivní vytržení z reality může dovolit. Mladičtí záklaďáci působí velmi přesvědčivě i vtipně a celý ten cvrkot je opravdu "vymazlený". Trochu mi vadilo, že to v závěru míří na schématický protiklad "otcovský velitel" versus jediný buzerující (karikovaný) poručík. Na druhou stranu: divadelní fraška snažící se prosadit určitou myšlenku - a tedy je zcela namístě, jak jsou nakonec všichni zajedno v tom, že "to tak má být", přičemž se každý tváří, že o ničem neví. Že jsem se celou dobu velmi dobře bavil, je ovšem zásluhou herců. Krásně se svým partem naložil Adamíra, výborný je Pucholt, který táhne celý film, přičemž celou dobu působí dojmem, že totáně improvizuje. Jeho sparingpartner - mladý Wimmer - byl pro mne překvapivým a velmi příjemným objevem (nevím, jestli tak dobře hrál nebo jeho topornost prostě tak dobře sedla, leč na tom nesejde). Slečna z Jednoty, o níž váhám, zda byla slabomyslná, sjetá nebo jen zamilovaná do Pucholta, mě dostávala a její odpověď na otázku "Jak vypadala?" - "No, tak - jako z Prahy" voní nostalgií starých zašlých časů. Samozřejmě nebylo možno přehlédnout Libíčka, ale ani "Vyskočila" Vyskočila. Samotná J.O. byla opravdu moc hezká nejen svým půvabem, nýbrž i projevem. Jestli bylo jejím úkolem vystihnout nepříliš zajímavou tuctovou slečnu, která má ale v sobě přece jen jakýsi zvláštní šmrnc, tak to se jí podařilo dokonale. Naopak představitel jejího milého je nejslabším článkem celé taškařice - naprosto nezajímavý kořen. Slabší mi připadal i představitel karikovaného poručíka. No a konečně ta na dvě části přerušená milostná scéna. Za prvé: Jelikož v celém filmu šlo vlastně právě "o to" (aby si to ti dva spolu mohli rozdat), přičemž však tehdejší divák mohl právem očekávat spíše jen nějaký cudný náznak "splynutí duší", byla odvážnost této scény geniálním vyvrcholením i kontrapunktem celé té komedie okolo. Za druhé: Od okolní taškařice je oddělena zapouzdřením scénami cvičného útoku. A za třetí: Veškerá odvážnost této scény tkví vlastně jen ve studii tváře slečny při aktu (v několika polohách) - tímto se režisér odvážil na velmi horkou půdu, nikoli pohledem na její ňadra. A tu si myslím, že tvůrci tímto filmem opravdu mysleli především na "naše chlapce v zeleném", aby ten umělecký zážitek pro příslušníky naší lidové armády stál za to. () (méně) (více)

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Takhle základní vojenská služba rozhodně nevypadala. 1) Socialistická pohádka byla zřejmě určena k pobavení těch, kteří měli vojnu už za sebou, čas otupil vzpomínky na buzeraci a v hlavě zůstala jen neurčitá vzpomínka na mládí a tehdejší lásky._____ 2) A vskutku - uplynulý čas dodal původně mdlému a nezajímavému filmu na hodnotě. Dnes oceňuji i písničky a atmosféru šedesátých let, lehoučké dobové novovlnění a především řadu herců, když ještě byli mladí._____ 3) Chvílemi úsměvné a naivní dialogy nás ale nesmí zmást. Film ukazuje jednu nejnenáviděnějších režimních institucí, základní vojenskou službu, lidskýma očima. Ideologičtí fanatici či byrokratičtí rutinéři jsou upozadněni v rolích úsměvných figurek. Polidštění vojny v podání budoucích disidentů je patrné. Snímek je prodchnut očekáváním nové doby, odlišující se od slibovaných lepších zítřků._____ 4) Film versus realita._____Vojáci drží partu a vědí, co si mohou dovolit. To jsem nezažil._____Káč, jakou je Jana ve filmu, jsem zato potkal spoustu._____Ožralého kuchaře jsme chytali na naší odloučené jednotce, kde běhal s nožem a chtěl nás pozabíjet, protože nemohl odjet na svou podle dopisu nevěrnou ženou domů na východní Slovensko._____Práce s vojenskou technikou na letišti působí švejkovsky jako ostatně skoro celá tehdejší Československá lidová armáda. Autoři měli dost vkusu, aby se nepokoušeli předstírat skutečnou vojenskou připravenost. Na druhé straně však realitu očividně zobrazit nemohli._____A tak šikana nebo nebetyčná hloupost většiny lampasáků zůstává jen v malých nenápadných náznacích, kterých si dnešní divák ne-pamětník možná ani nevšimne._____Za zmínku stojí i závěrečný "přerod" buzerujícího poručíka Toneisera._____ 5) Účinkují 19letý Josef Čáp (Standa Urban, čeká na svou dívku Janu), 19letá debutantka Jaroslava Obermaierová (Jana), 30letý Rudolf Jelínek (poručík Toneiser), 22letý Jiří Wimmer (ošetřovatel vojín Rejman), 23letý Vladimír Pucholt (ošetřovatel vojín Veleba), 22letý Jan Kotva (hypochondr vojín Samek), 34letý Jan Libíček (kuchař), 19letý Ivan Vyskočil (dozorčí roty svobodník Vyskočil), abych jmenoval alespoň některé._____ 6) Smírný konec předznamenává naděje šedesátých let. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Humorný pohled na vojenskou službu 60tých let. Kdyby jsi byl na rotě s vojíny Pucholtem, Wimmrem, Libíčkem, nebo se svobodníkem Vyskočilem, určitě by ti vojna utekla mnohem rychleji. Klasická pucholtovská atmosféra herectví je zde opět naplno rozjetá. Společně s Jiřím Wimmerem nám ukazují jak se co nejvíc zašívat, nebo jak třeba bez jakéhokoli průseru nechat přespat na rotě holku nějakého vojína Urbana. Ten dokonce po absolvování poplachu dokončí to, co s ní před tím začal. Jesli máš rád herectví V. Pucholta určitě doporučuji. Film má i dramatickou část, ale hlavním pilířem je necenzurovaný humor. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (4)

  • Film bol v dobovej tlači propagovaný ako "eroticky výbušný“. (Raccoon.city)
  • I když Jaroslava Obermaierová natáčela slavnou nahou scénu se svým tehdejším přítelem Josefem Čápem, podle jejích slov už Čápa nemilovala, a naopak se jí velmi líbil druhý kameraman snímku Saša Rašilov ml.. Natáčení scény bylo proto pro ni velmi nepříjemné. S Čápem se krátce nato rozešla, s Rašilovem ale pár nevytvořila. (Komiks)

Reklama

Reklama