Snowdonia (E03)

Na tento díl jsem se těšil, protože jsem byl těsně před začátkem pandemie covidu týden v prosinci v severním Walesu na úpatí Snowdonie. Všude byly mraky ovcí. Organizátoři nás vzali jen na výlet k přehradě, která zásobuje Liverpool pitnou vodou. Dokument je obrazově překrásný a podrobný. Nám silně pršelo osm dní a osm nocí. Zde se říká, že tu prší 200 dní v roce. Celý národní park je ošklivě bezlesý. Před stálým větrem a deštěm se není kam schovat. Ale filmaři navštívili původní prales o velikosti 300 hektarů (300 budějovických náměstí). Tzv. Keltský prales. Jinak jsou okraje hor tam, kde by měl být les, ožrány od ovcí. V dokumentu se říká, že v oblasti jich žijí tři miliony. Překvapilo mě, že na nejvyšší horu Snowdonie jezdí vláček. Horolezci se soustředí prakticky na jedinou skalnatou horu. Místní průvodkyně vypadá jako každá Britka - jako naše důchodkyně. Přitom určitě tak stará není. V severním Walesu mají lidé strach z alkoholismu. V jídelně u jezera s námi byli místní děti a dostal jsem od jejich učitelů vynadáno, že jsem před nima držel v ruce jablečný alkoholický cider. Místní kuchyně je chutná - samé hranolky, maso, sýry... Kousek po silnici od Snowdonie je svérázné originální město Manchester s dvoupatrovými autobusy a třetinkou piva v baru za tři stovky našich korun. Ve městě všichni omílají , jak je všechno a všichni "amazing", ale jak se setmí, se v klubech a na koncertech ukáže fašistická povaha místních obyvatel. (15.04.2023)