Transit Carlsbad

(Ne)vtipná parodie na špionážní filmy, která chtěla být kriminálním dramatem aneb Kdo neviděl, neuvěří. 1) Karlovy Vary jako rejdiště agentů zpravodajských služeb působí světácky stejně jako hotel Pupp (tehdy Moskva). Mluví se zde anglicky, francouzsky, německy, rusky a výjimečně i česky. Důvěrně známí herci jsou nadabování, ale i tak jejich dialogy vypadají, jakoby je psali frekventanti jazykových kursů pro začátečníky. 2) 36letý Josef Vinklář - francouzský agent Carter s licousy vypadl z nějakého arabského komiksu. To takový 42letý sovětský generál Josef Bláha je jinší kafe. Z povzdálí všechno řídí československá rozvědka a šarmantní vedoucí pohraničníků, 44letý Josef Větrovec mluvící několika jazyky, je taková pěkná tečka za tím naším případem. (27.03.2015)

Tak opravdu nevím, jak tento film hodnotit. Brát ho vážně (což snad ani nejde), bylo by to tak stěží na dvě hvězdičky, ale jako parodie to dosahuje občas grádů agenta W4C. Velice legrační pokus o špiónské drama v prostředí háj sosajety, plné kůl západních agentů, které ovšem přečůrají naši bodří hoši ze státní bezpečnosti. Sofistikovaný plnovous(?) J. Vinkláře mne dostal do kolen. Snad jedině V. Thielová zde vypadala natolik mondénně, že by si mohla střihnout i nějakou Bond-girl. Ani soustředění velkého počtu kvalitních herců nezmohlo nic s tak přiboudlým příběhem. Radši nehodnotím. (19.02.2011)

Vůbec mi nevadí, jestli se v českých filmech mluví cizími jazyky s využitím titulků, pokud jde o cizokrajní postavu nebo zahraniční prostředí - naopak oceňuju využití takového prostředku k dosáhnutí autenticity. Jestli má ale pak v celém filmu odznít 85% replik a dialogů v angličtině, francouzštině, němčině a ruštině (jak tomu v případě filmu Transit Carlsbad je), přijde mi to celé na hranicích zvláštního experimentu. Pokud jsem dobře slyšel, Miroslav Macháček mluvil opravdu své německé repliky sám za sebe. Jinak nám zbývá řada prvotřídních herců mluvících cizí řečí a cizím hlasem v podivné špionážní šarádě v karlovarském hotelu, jejíž význam a mnohé souvislosti jsem moc nepochopil. Scénáře Jana Procházky jsou někdy opravdu zvláštní (viz. třeba Kočár do Vídně s minimem smysluplných a srozumitelných replik), záleží na výsledném zpracování a režii, což se u Karla Kachyni velice povedlo, u Zdeňka Brynycha je to bohužel rozporuplné. Zůstává opravdu diskutabilní, zda by nám film mohl něco zajímavého nabídnout, kdyby tedy byl namluven celý v češtině. Potěšilo vidět mé oblíbené herce Jiřího Adamíru a Josefa Vinkláře ve filmu, který jsem ještě neznal; dostala mě zde (mimo jiné) jejich netradiční vizáž. Občas došlo na zajímavé, až parodicky laděné momenty, ale jinak moc nevím, co si mám o tomhle dílku myslet. (10.09.2017)

Výborné špionážně komedialní drama s vynikajici atmosferou a neuvěřitelnými agentskymi převleky předních herců té doby. Špioni na rozdíl od ostatních českých filmů nemluví všichni česky, ale každý svou řečí, tzn. že nám vzniká zábavný babylon, kde se přechazí s francouzstiny do nemciny, cestiny, anglictiny ci rustiny. Pokud jset polyglotem, tak vam zaplesa srdce blahem. Film je mimořádně stylový a co se týče uvěřitelnosti postav a jejich národností, tak jsem v českém filmu neviděl lepší. (07.08.2006)

Tenhle film měl aspoň zápletku a perfektně vybrané lokace a kamera byla obzvlášť vymazlená, přitažené za vlasy to samozřejmě bylo, ale ruku na srdce, různý druh špionáže může probíhat v libovolné zemi. Co mi bylo ale hodně proti srsti, byli notoricky známí čeští herci, hrající Amíky, Francouze a Němce, to fakt ani v těch šedesátých letech nešlo sehnat zahraniční herce? Autenticita snímku a tím i kvalita a hodnocení by se rozhodně zvýšily. (03.11.2020)