Strážci vesmíru

Dneska už nevim, jestli to je taková sračka, jak to vypadá podle hodnocení, ale vim, že na základní škole jsme z toho měli velikou srandu. První na co se kdo zeptal v pondělí ve škole bylo "tak co? Dívali jste se na strážce?" a každej jasně, že jo.. a hnedka všichni začali hulákat morfujem a řvát jméno svýho oblíbence. A bylo hnedka o zábavu postaráno. A to nemluvim o tom co se dělo, když někdo někde sehnal nějakou tu reklamní hračku strážců vesmíru. Tak jenom kvůli této vzpomínce dávam aspoň dvě hvězdičky. (22.10.2009)

Jedna hvězdička, .. asi jen za tu nostalgii z dětství. Když jsem se na Strážce koukal po 15 letech, tak jsem si myslel, že mám půjčeno něco uplně jinýho. Každopádně, jak tvůrce scénáře (to sem asi dost přehnal, přisuzovat tomu scénář), tak asi i rejža ujížděli na Speedu, LSD, Rohypnolu a Trip se dostavil, jak při psaní scénáře, tak i natáčení. Takže, .. každý díl je téměř identický, bezduchý se spoustou akce, blbejch keců a neuvěřitelných příšer, který by někdo při normálních smyslech nevymyslel. Ale když jsem na to koukal s 3 letým bratránkem musel jsem si ZAMORFOVAT. Něco na tom asi bude. (09.09.2009)

Kdo tvrdí, že to jako malý kluk nežral, je největší lhář. Kvůli tomuto seriálu jsem o víkendech vstával před sedmou hodinou a když se strážci "morfovali", byl jsem ve varu :-) :-). Nevím jestli bych se na to podíval znova ( no po pravdě určitě by sem se na to nedíval znova), ale už jenom za ten nápad a také za to, že mi tento seriál sáhl do dětství, tak dávám 4* (4* pro děti do deseti let, pro racionálně uvažující lidi je to hvězda jedna :-)) (04.05.2009)

Možná je to největší vymývárna mozků své doby, možná se skládá z totálně trapných dialogů, možná je to jedno klišé vedle druhého a možná je to totální provar, ale kdo ve čtyřech letech nekoukal na Power Rangers, nesypal hlášky z rukávů a nechtěl být jako oni, ten prostě nebyl (Navíc pořád lepší než současný seriály pro děti)! Takže GO, GO POWER RANGERS! (18.02.2011)

Absolutně jsem to nechápala ani jako dítě. Když se mě kamarádi ptali, jestli jsem žlutá nebo červená, nevěděla jsem, která bije a měla jsem sto chutí si poklepat na hlavu. Ale stejně jsem řekla, že jsem červená, jak jinak, aby mě neměli za blba, i když jsem absolutně něměla páru. Když jsem zjistila, co tím mysleli, byla jsem vděčná, že nám mamka jako malým zakazovala Novu. Bůh jí žehnej! (17.03.2010)