Režie:
Věra JordánováScénář:
Josef BoučekKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrají:
Marta Vančurová, Jan Kačer, Radoslav Brzobohatý, Hana Kreihanslová, Jaroslava Adamová, Viola Zinková, Magdalena Reifová, Věra Petáková, Ladislav Kazda, Jiřina Petrovická, Hana Davidová (více)Epizody(4)
Obsahy(1)
Čtyřdílný miniseriál Jana Eyrová vznikl v roce 1972 podle stejnojmenného románu Charlotty Brontëové. Vypráví příběh dívky, která svým charakterem, statečností a vytrvalostí získává úctu i lásku lidí kolem sebe. Jana Eyrová je jeden z prvních moderních typů dívky nebo ženy v literatuře, citově bohaté a oduševnělé bytosti, která hrdě vystupuje proti pokrytectví, falši a dobovým předsudkům. Ryzí charakter, který sází na absolutní poctivost lidí, na jejich hodnocení podle vlastností a ne podle společenského postavení. Televizní zpracování je ale také vyprávěním o velké, osudové lásce. Režisérce Věře Jordánové se ve čtyřech částech televizního přepisu románu podařilo zachytit podmanivou atmosféru doby dostavníků, svíček v arkýřových oknech a krinolín. A Marta Vančurová se stala ideální představitelkou titulní role. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (40)
Zdařilé zpracování klasické anglické literární předlohy bylo a je souzněním režie, scénáře-adaptace i hereckého obsazení. Současně šlo o asi první výraznější hereckou příležitost pro Martu Vančurovou jako představitelku - řečeno s určitou nadsázkou - kultivovaného, intelektuálního dívčího typu. Míru autentičnosti pojetí i zvládnutí anglického prostředí a také zvláštností subtilně uchopitelné tzv. národní povahy nemůže posoudit nikdo jiný než Brit. Je nepochopitelné, že toto zdařilé a myslím i pro mladší více než vděčné dílo zůstává mimo pozornost výrobců DVD nosičů. Není to poprvé a bohužel ani naposled, co musím končit komentář tímto bolestným povzdechem. ()
Nie, nie toto nebola Jana Eyrová. Ani to nemôžem považovať za jej podarenú modifikáciu. S knižnou predlohou to má spoločné asi len mená (aj to iba niektoré) a veľmi hrubý obrys deja. Najviac mi prekážalo poňatie hlavných postáv. Marta Vančúrová bola veľmi milá, veľmi dobrá a priveľmi pekná učiteľka, ale absolútne sa nehodila ani vzhľadom ani prejavom do úlohy Jany. Jan Kačer ako Edward Rochester bol o niečo lepší, ale taktiež to nebolo to pravé orechové. Keby som z hlavy vytesnila, že ide o adaptáciu slávneho románu, považovala by som to za celkom pekný romantický príbeh. Ale nemôžem prehliadnuť, že to vzniklo v roku 1972, no vyzerá to akoby to natáčali tak 30 - 40 rokov dozadu. Už to skrátka malo vyzerať inak. ()
Tvorba sester Bronteových mě sice také dvakrát nezasáhla, ale pořád je to lepší než Jane Austen. Jednoznačně nejlepší z jejich (beru to dohromady) děl je pro mě právě Jana Eyrová a řekněme ... Větrná hůrka (i když...). Prvně jmenovaná čs. minisérie s Martou Vančurovou v hlavní roli je velmi zdařilá. ()
4/4 Zatím mám za sebou tu nejnovější verzi Fukunagana a předcházející Zeffirelliho. Tohle je můj první seriál s Janou a opět se nepotkáváme vyloženě s otevřenou náručí. Na to, že jsou tu k dispozici hned 4 díly a je vynecháno celé Janino dětství, je dramatizace takové všelijaká. Technicky seriál odpovídá tomu nejhoršímu standardu své doby, tedy zpátečnická práce s exteriéry, o primitivních postsynchronech ani nemluvě. Celé to vypadá hůř než neblaze proslulé první domácí zvukové filmy z 30. let. Herecky taky nejsem úplně v 7. nebi, hlavně Kačer hraje celého svého Rochestera za pomoci jediného výrazu a Marta Vančurová, ta všemi milovaná éterická bytost, navýsost lyrická herečka, jen opět ve své roli existuje a je úplně stejná jako vždycky. Určité herecké schopnosti předvedli alespoň tací, jako Jaroslava Adamová, Jiřina Šejbalová, Josef Langmiler nebo Radoslav Brzobohatý, ale ti zas měli jen nepatrný prostor. Tehdejší začínající dětská herečka Magda Reifová pro změnu do budoucna neslibovala vůbec nic. Doufala jsem, že když má seriál tak dobrou pověst, bude tu zajímavě vykreslená alespoň odlišná Janina povaha, důležitost vzdělání nebo bude nějakým aktraktivním způsobem pracováno s Rochesterovým tajemstvím. Leč jsem doufala marně. Vrcholem všeho jsou tu Janiny emocionální zmatky podtržené citováním veršů, což ústí v ještě větší roztříštěnost celého dramatu. ()
Vůbec ne špatný pokus československé televize o anglickou klasiku s nádhernou hudbou Vadima Petrova a šílenou kvalitou obrazu, bez které by to ovšem už tak nějak nebylo ono. Pokaždé, když tohle zpracování vidím, mě ale zamrzí jedna věc – že si Radoslav Brzobohatý a Jan Kačer neprohodili role. Stačí, aby se St. John v seriálu objevil na pár minut, a hned pochopíte, kdo z těch dvou byl ve skutečnosti lepší herec. Brzobohatého charisma a ironický smysl pro humor, kterým obdařil svoji postavu, by se podle mě k roli Rochestera výborně hodil, zatímco Kačerův neměnný výraz i intonace a jako by chladné vystupování, tedy věci, které mě u něj po celou dobu příšerně štvaly, by se v roli pastora Riverse daly celkem dobře zúročit. No co už... I tak se na to ale vždycky ráda podívám. ()
Reklama