O Ječmínkovi

Jsem holt na ty veselé pohádky. Upřímně, kdyby zde nehrál titulní roli kolega spoluhodnoticí a kamarád, pan Radim Drexler, asi bych tuto pohádku, vycházející z staré moravské legendy, ani nedokoukal. Hvězdičky za docela pěknou výpravu a docela sympatické herce (samozřejmě, že v čele s Radimem, u něho si umažte slůvko docela). 35% (01.04.2013)

Kupodivu to není zase tak špatná pohádka. Má hlavu a patu, vychází z bájné české legendy, takže se děti i přiučí a herecké složení se zde také dalo přežít. Především Linda Rybová mě zde zaujala v roli půvabné potvory a ten její nevinný kukuč se dá tak dobře použít do záporné postavy - působí to pak tak schizofrenicky, že seběvětší záporačka by nepochodila lépe. Ostatní herecké složení je sice zapomění hodné, ale naštěstí nikde nějak extra nevyčnívala herecká topornost. Jako nedělní pohádka to splnilo účel dokonale. A abych nezapomněl, celou dobu, co jsem pohádku sledoval, mě uchvacovala příjemná hudba, takže na jméno Jiří Pavlica se ještě zřejmě zaměřím. (05.01.2014)

JEČMÍNEK je až neblaze poznamenán polistopadovou krizí tvorby pro děti a mládež a nese na sobě až nepříjemně mnoho stigmat této truchlivé skutečnosti. Slabiny díla sice z větší části vykrývá krása krajinných záběrů této východní české země a bájeslovná nosnost silného tématu, vše však zvládnout nemůže. Truchlivá družina domnělého moravského markraběte reprezentuje spíše zchudlého korouhevního pána (barona), herecké výkony titulních představitelů by byly pohromou i pro Jiráskův Hronov, některé dějové zvraty vyžadují, mají-li být divácky zvládnuty, meprobomat či jiný léčebný dryák tohoto druhu. Panicky nepoznamenán tak zůstává výkon bezelstného představitele Ječmínka. Na závěr zbývá podotknout, že děj pohádky - je-li kam - není položen do baroka, ale do renesance (pojetí víl je skutečně spíše barokni) a že velkomoravský záběr, jehož umělecké i odborně věcné uchopení by vypadalo velmi jinak, v tomto ztvárnění ani nepřichází do úvahy. (13.06.2010)

Velké očekávání a velké zklamání, zvláště pro mne, neboť s touto pověstí vyrůstám od malička. Dávám za pravdu, že tento film je vlastně spíš nějakou inscenací s prkennými hereckými výkony, nepřesvědčivými dialogy a jen malou podobností se skutečnou legendou. Zázraky, jež se zde odehrávají, jsou vykreslovány větou „lidé říkali, že… .“ Někteří zde píší, že historická doba není důležitá, ale u zpracování legend a pověstí je podle mne zásadní a staví příběh do úplně jiné roviny (souhlasím s Houdinim, počátek středověku - v pověsti šlo o dřevěný hrad). Musím také souhlasit s tím, že snad jen chlapeček v roli Ječmínka podává přesvědčivý výkon a zachraňuje moje dvě hvězdy. (03.11.2011)

Pověst o Ječmínkovi zasazená do doby podstatně mladší, než jsem si to vždycky představovala. Zlá víla a krásná Marina, které jsou si typově dost podobné, takže člověk vlastně mladého knížete vcelku chápe, když to nevyšlo s jednou, tak tu ještě byla ta druhá a smutnou pravdou je, že s potvorama je větší zábava. Asi nemá cenu komentovat, že Ječmínek byl už druhý den po narození tak tři čtvrtě roku staré pachole. Kde mají filmaři ta mláďata v raném larválním stádiu brát, že jo. Zato reálně, a věřím tomu, že reálně, vidíme, že šeptanda fungovala vždycky docela spolehlivě. Proč se lidi pořád tak diví nad daněmi z komínů a z kde čeho? Vemte už na vědomí, že ve středověku se takové daně opravdu platily, to nebylo výsadou zlých, pohádkových zloduchů. Vždycky se mi moc líbily šperky zlé víly, ta mrcha věděla, co jí sluší. (31.03.2013)