Equilibrium

Equilibrium se snaží po vzoru Matrixu skloubit futuristickou akci a drama založené na silné, filozoficky laděné myšlence. Bohužel Kurt Wimmer není jeden ze sourozenců Wachowských, a tak zejména v akčních scénách je poznat nižší režisérská zručnost (celé je to tak nějak rušivě zrychlené) a nedostatek peněz na vizuální efekty. Přesto je Equilibrium velice působivý a silný film s opravdu super námětem. Svět bez emocí je vykreslen takřka hrůzostrašně, ale díky Christianu Baleovi dokáže i na tak chladném místě nakonec vykvést element lidství... 7/10 (24.07.2008)

od Kurta Wimmera sem prvne videl Ultraviolet a i pres to, ze tam byla stejne zbesila a neuveritelna akce, tohle me oslovilo mnohem vic.. I tady sice je vizual dosti ubohy, ale vse kompenzuje mnohem dramaticnejsi pribeh, nekolik fajnovych zvratu, charismaticky Christian Bale, totalitni budoucnost a co je hlavni, skvele doslova brilatne natocena akce, obcas v komiksovem razu rychlych strihu, nekdy zase skvely prehled dobijeni sidla povstalcu a totalni bojove umeni.. No rozhodne bych nechtel aby mir nastal na ukor svobody... Ale nastat by urcite mohl, jen kdyby lide prestali byt takovi vztekli jeden na druheho.. opravdu pekna scifi s temnou ideou za velmi maly rozpocet.. Doporucuji (narozdil od Ultraviolet) dobre 4 PS: co se tyce soundtracku, hlavni tema je opravdu dobre a akci skvele podkresluje.. takze to taky bod k dobru (20.05.2009)

U antiutopických filmů, které si berou příklad z knih My, Konec Civilizace, 451°F, 1984 a spol., by jeden čekal, že fungování totalitní společnosti bude jednou z hlavních náplní. V tomto směru sice Equilibrium tak docela nezklamalo, o to víc se mu dostalo příležitostí k chybování a nepřesvědčivosti. Jelikož jsem to od počátku tak trochu tušil, vnímal jsem Equilibrium jako pohádku o zlém černokněžníkovi, který vzal lidem city, a princi, který proti němu bojuje. A to mi, myslím, umožnilo, abych na film nahlédl o mnoho smířlivěji, než kdybych jej bral jako seriózní pokus o zobrazení světa bez emocí. Takový svět totiž dozajista nepotřebuje exaltované řečníky s jejich proslovy, symboliku (nápadně se podobající třetí říši), politická hesla nebo třeba účesy a líčení (navíc u vězňů!). Nepotřebuje vypadat chladně cool, vystačí si s ošuntělostí (jakou ukazuje např. film 1984). Ona politická hesla navíc mnohdy v historickém kontextu působí velmi podivně. Např. "Prozium je opium lidstva" je zaručenou parafrází na komunistické "Náboženství je opium lidstva." Tu nevím, zda-li varuje Equilibrium před komunismem či náboženstvím, protože Tetragrammaton chápe opium jako pozitivní a komunismus náboženství jako negativní. Je však zcela lhostejné zda-li brojí proti nacismu, komunismu či teokraciím. Všechny tyto systémy (zvláště v jejich nejtotalitnějších formách) totiž mají společné, že nejsou postaveny na ztrátě emocí, ale naopak na zdůraznění některých z nich, obvykle nenávisti k nepříteli, kterým mohou být židé, imperialisté či nevěřící psi. Když se to dá vše dohromady, ústřední teze filmu nepůsobí dvakrát propracovaně. SPOILER - S ohledem na použitou symboliku se nabízí dvě omluvy. 1) Film chce varovat před konkrétními představiteli "zdrojů totality" a to nejsnáze udělá pomocí symbolů 2) Symboly a projevy jsou dílem cítícího nejvyššího klerika. Pokud ovšem platí bod 2, je divné, že klerici nižší, prozium poctivě beroucí, již dávno s těmito cituplnými móresy neskoncovali. Byl by to možná o dost lepší, byť smutnější film. KONEC SPOILERU. Ale jak jsem říkal, moje pohádkové brýle dobromyslně smyly velkou část těchto hříchů, stejně jako nepřesvědčivou emocionalitu hlavního hrdiny. Těžko věřit v autenticitu klerika, který pro záchranu roztomilého štěňátka bez hnutí brvou postřílí kohortu lidí, jejichž jediným zločinem bylo, že si ráno poctivě píchli svou dávku prozia. On vůbec John Preston projevuje city jenom tam, kde se to hodí, kde je to krásné a pozitivní. Takové opomenutí ovšem jeho postavu neskutečně zplacaťuje. A výslednou placatost přenáší na celý film. (16.02.2009)

Lidské city jako nemoc a strážci zákona, jejichž posláním je vymýtit tento zdroj krutosti…. Film, jenž silou dialogů (chvíli filozofickými, jindy drsně realistickými) nutí přemýšlet, jak bych se zachoval JÁ! Ch.Bale (jehož klerik si nezadá s elegancí netopýra) mne vtáhl do svého vnitřního boje s cestou k citům, tedy s cestou do zatracení. Samozřejmě, odkazy na jiné ,,legendy“ jsou více než patrné, ale 96 minut věnovaných zajímavému tématu s výtečnou hudbou (K.Bedert), proložených akčními střeleckými katy nepovažuji za zbytečných. Vždyť kolik jste v poslední době viděli sci-fi s myšlenkou? PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? Viděli jsme. K.Wimmer vyslyšel uživatele ,,Lima“. BOHUŽEL. Tady nepomůže ani PROZIUM! (19.03.2009)

Žánrový mix s myšlenkou, kterou ani legendární 1984 nedokázalo dotáhnout do konce. O co zde v některých pasážích chybí akce, o to je pak lepší. Škoda pomalejšího rozjezdu, který místo strhující akční sci-fi jízdy připomínal spíš unylou postapokalyptickou story, zbytek je vizuálně atraktivní a myšlenkově plná záležitost, napodruhé pak ještě vydatnější a komplexnější. (03.05.2006)