Smrtící věž

Tak už konečně vím, kde se Tarantino inspiroval. Velice zajímavý, i když paradoxně obyčejný námět o psychopatickém střelci, co se rozhodne vystřílet široké okolí. Na technické stránce se tedy v celku nedalo co pokazit. Střídají se jednoduše záběry na střílejícího Charlese a postupně se přibližující policisty. Všem zúčastněným bych ale každopádně dal metál, horko bylo evidentně tak nelidský, že za sebou nechávali stopu z potu. Více než samotný film se mi ale líbila samotná myšlenka ohledně ošemetné problematiky držení zbraní v USA. Tento problém přetrvává i po téměř 50 (!!!) letech a nejde mi prostě na mozek, proč s tím ještě něco neudělali. Kolik se ještě musí stát masakrů, aby to ty namyšlený elegáni pochopili. Asi víc takovýchto snímků, jako "oddechovka" plní účel na výbornou. 70% (17.05.2013)

V noci na 1. srpna 1966 se Charles Whitman (Kurt Russell) zběžně nasnídá, zabije svoji matku, pečlivě si vyčistí boty, zabije svoji ženu, nakoupí střelivo, zabalí krabici zbraní, vystoupá na věž austinské univerzity a začne střílet na vše, co se hýbe... Nepopisuji děj filmu, nýbrž skutečnou událost a v tom je síla tohoto televizního filmu, který si ovšem nemohl dovolit vybrat tuto postavu jako jedinou hlavní a přidal nám hispánského policistu Martineze (Richard Yniguez), který má tvořit protipól "šíleného" střelce. Na čí straně budou naše sympatie už pochopitelně závisí na nás. (27.02.2005)

Znova sa dostávame k téme Amerika a zbrane. A znova to neznačí nič dobré. Je treba povedať, že pri vykresľovaní "incidentu" sa tvorcom skutočne podarilo čo najviac priblížiť k realite 1.8.1966. Atmosféra neorganizovaného chaosu medzi občanmi i príslušníkmi poriadkových jednotiek, ulice pokryté niekoľkými desiatkami tiel mŕtvych alebo zranených, občania pobehujúci so zbraňami a robiaci si z miesta činu strelnicu, toto je jednou z hlavných devíz pôsobivého televízneho spracovania šialeného vyčíňania Charlesa Whitmana. Škoda, že sa dnes už Jerry Jamesom svojej niekďajšej tvorbe natoľko vzdialil. 80% (18.05.2013)

Mám rád zemi neomezených možností, ve které je každá rána z prasklého výfuku důvodem k zahájení palby ze všech okolních oken. Jen tam se může člověk legálně vyzbrojit a jít si zastřílet do svých spoluobčanů. Já jsem se tedy již dlouho tak skvěle nepobavil jako u tohoto vraždícího snímku. Odstřelovač totiž bez míření rozvážně pálí přibližně jednu ránu za sekundu, balistické dráhy jeho střel v poklidu ignorují fyzikální zákony, hrdinný polda kmitá s vytaženým koltem již několik kilometrů od věže, policie nebrání budoucím mrtvolám v pohybu na místě střelby a co se týká útoku dvojplošníkem na věž, tak něco tak vtipného jsem už dlouho neviděl. Škoda, že to bylo „podle skutečných událostí“, protože kdyby to oficiálně byla komedie, tak bych pod čtyři hvězdy určitě nešel. (14.10.2014)

Taková televizní standartka, která nekecá kolem a jde rovnou k jádru vlka. K úspěchu jí pomáhá neumírající téma vlastnictví kvéru, snadnost jeho U.S. získání a kontroverze kolem pokaždé, když libovolný asociální psychouš nemůže najít bačkory a vystřílí za to rodinu i sousedy. Za všechno mluví několik citátů z filmu. Policajt: „Tam dole je stovka civilistů a mají lepší zbraně než my!“ Prodavač zbraní: „Přijde chlap, chce zbraň a my mu jí prodáme.“ Kněz: „Nikdy by mě nenapadlo, že může být nebezpečný.“ - takže víme, kde je problém, kapiš? (08.01.2014)