Batman se vrací

Pokud přistupujete k adaptaci klasických komiksů, největším problémem je, jak se chcete vyrovnat s faktem, že šlo o konzumní čtivo pro pracující třídu, v podstatě o komerční brak. Naivní příběhy se superhrdiny a superpadouchy, kteří zasazení do dnešní doby vypadají silně nepatřičně. Nolanova trilogie, nechť se na mě její četní příznivci nezlobí, i při vědomí toho, že akční stránka je skvělá, působí svým patosem a vážnou tváří nemístně. Převážná většina komiksových adaptací trpí schématismem a snahou zavděčit se teenagerskému publiku. Snaží se ohromit, sází na efekty. Burtonův Batman je hravý, vizuálně vybroušený, má osobitý styl a nezaměnitelnou poetiku, je originální a dotažený do posledního detailu. Většina komiksových filmů má problém s přepjatostí, tenhle Batman je neodolatelně ironický, evidentně se nebere vážně. Nemyslím, že jde jen o dosud nejlepšího Batmana, ale i o jeden z nejlepších komiksových filmů vůbec. Celkový dojem: 90%. (24.02.2019)

wow, u tohohle filmu jsem se vždy bál.. což se nestalo nikdy ani u TDK (ano nepříjemný svíravý pocit a strach z anarchie a všeho toho aktuálního pro dnešní dobu, ale stejně..). Burton pokračuje ve vykreslování a doplňování města hříchu Gotham city, ve kterém se zjevuje ještě větší zrůda: Penguin, maniakální mostrum, které se očividně rozhodlo překonat v šílenosti i Jokera. A skvěle zahráno Dannym DeVitem.. Michael Keaton stejně skvělý jako minule, a na scéně se objevuje i další "hrdina" - legendární pološílená Catwoman.. Zběsilost, kanály, temnota, batmobil, bičíky, drápy, plášt, netopýři, tučnáci, sežraná kočka :-)) - mix ala další šílenost Burtonova ražení, tehdy si ještě nebral servitky a točil opravdu dobré filmy. samotný Penguin se zařazuje mezi nejhnusnější, nejodpornější zločince století.. jako obvykle bez jasného činu či jasného vidění věci.. Opravdu se oplatilo, že byl tento film točen nezávisle.. téměř předčí Batmana č. 1 (18.10.2008)

Takhle si představju comicsovou adaptaci od Tima Burtona. Úvodní titulky jsou typická Burtonovština (a Elfmanoviština pochopitelně), Michael Keaton je v civilní poloze Bruce Wayna nepřekonatelný (byť v obleku už to taková sláva není), Danny DeVito je ve své tučňákovské kreaci přinejmenším stejně dobrý, jako Nicholson v prvním Batmanovi, Michelle Pfeifferová je neskutečná kočka, Walken je Walken. Tučňáci se povedli, a v některých scénách nadchne Burtonův smysl pro absurditu (Tučňákovo ovládací autíčko, kachnička...) Velmi dobré. (24.07.2006)

Neskutečně temná atmosféra spolu s Elfmanovou hudbou zprostředkovávají divákovi skutečný komiksový zážitek. Troufám si tvdrit, že druhý Batman je nejen režijně zdatnější, ale i vizuálně namakanější, atmosféričtější a na sto procent temnější. Akce není zase tolik a je zde kladen důraz spíše na charaktery. Batmanovy hračičky jsou nám opět představovány v plné parádě a po celé dvě hodiny se člověk nemá šanci nudit. Famózní výprava dává zapomenout na pozdější Schumacherovy barevné eskapády. (24.12.2005)

Takové to když se s odstupem takřka tří dekád kouknete na film, který na vás udělal dojem v raných nácti letech, a zjistíte, jak je překvapivě bizarní, vyšinutý, zvrhlý, nadržený, unikátní a nádherný. V dnešní éře důkladně plánovaných blockbusterů, které se sice marketingově tváří jako ohromně novátorské či originální, ale při tom jsou úzkostlivě kontrolované v zájmu korporátní image, působí Burtonův druhý Batman jako skvostně antisystémový počin. Nejen, že Burton ignoruje komiksový kánon obsedantně střežený fanoušky, na které zcela vědomě kašle. Zaštítěn štědrým rozpočtem a tvůrčí kontrolou spřádá romanticky chorou a slizce krásnou antitezi různých amerických mýtů od politického systému přes superhrdiny až po Vánoce. "Batman se vrací" je jako sněžítko obrácené vzhůru nohama, jehož dno odhaluje skrývané ošklivé nitro kýčovité idyly na jeho nyní odvrácené straně. S až operní rozmáchlostí Burtnon diriguje fantasmagoricky stylizované výjevy, v nichž se snoubí gotická monumentálnost s vychýleností expresionismu. V tomto světě pak nechává řádit cirkusácké zjevy, od nichž se zdejší hrdinové i padouši liší jen v tom, že z různých důvodů nemohou dávat průchod svým niterným tužbám. Spandex byl vystřídán latexem, přičemž masky a kostýmy tu nevyznívají jako silácká brnění, nýbrž fetišistické oblečky, které marně zkouší před vnějším světem skrýt dětská traumata i dospělácké perverze, obsese a sny o nespoutané moci. Burtonův batmanovský biják ale při tom všem není nabubřele temný a vážný jako ty z nového tisíciletí. V jeho groteskní vizi je ponurost stejně zásadní jako klasická komiksová nevážnost až slapstickových rozměrů. Stejně jako zdejší svět, také jeho logika, násilí i sami antihrdinové jsou poťouchlí, teatrální, dětinsky zlovolní, ale také plní zármutku, bolesti a naivní touhy po něčem lepším. Nakonec stejně jako všechny správné vánoční bijáky i tento pojednává o rodině, sounáležitosti a spočinutí v náruči blízkých. Jen s tím rozdílem, že zdejší hrdinové o tom mohou pouze snít. (27.12.2022)