Režie:
Peter SolanScénář:
Tibor VichtaHrají:
Jana Gýrová, Jitka Zelenohorská, Stanislav Dančiak, Marián Labuda st., Július Pántik, Valentina Thielová, Vlado Durdík st., Erna Suchánová, Viliam Polónyi (více)Obsahy(1)
Slovenský film režiséra Petra Solana rozpráva príbeh o dvoch mladých úradníčkach, ktoré si po celý rok šetria na niekoľko dní bezstarostného života, o dvoch mladých inštalatéroch, hľadajúcich erotické dobrodruž- stvo, stavebnom majstrovi, ktorý spreneveril výplatu celej partie, neuz- nanom vynálezcovi a bývalom majorovi britskej armády, ktorého politické príkoria povojnových čias priviedli k alkoholizmu, pričom celý dej sa odohráva počas jednej noci v prepychovom nočnom tatranskom podniku. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (72)
Ve filmu se vyskytuje jen pár lidí, kteří se v tuto noc sešli v luxusním baru. Pár hostů, barmanka, číšník, kapela, tanečnice. Dvě naivní mladé dívky, muž s velkou částkou, kterou hodlá propít nebo rozdat, dva kamarádi, z nichž jeden balí ženy, kudy chodí, smutný manželský pár. To jsou hlavní hrdinové, kolem nichž se točí děj a jejichž charaktery jsou ve filmu ukazovány. Též mě ve filmu zaujaly tehdejší ceny lihovin a vůbec pití v luxusním tatranském baru. Tehdy ještě koruna něco znamenala. ()
Slovenská konverzačka, ktorá sa nehrá na Ameriku, aj keď je zasadená do luxusnej tatranskej reštiky. Pôsobí prirodzene a pritom zobrazuje určitú nevšednosť autonómneho územia jedného večera v alkoholovom opojení. Snaživý Labuda, frajerský Dančiak, krehká Zelenohorská a pekelne presvedčivý Pántik na tom majú obdobný podiel ako skvelá réžia a scenár, ktorý údajne sprevádzala ich improvizácia. ()
Po vážném dramatu Boxer a smrť přichází Peter Solan se zdánlivě odlehčeným tématem. Na malém prostoru hotelové restauce se odvíjí banálně vypadající příběh. Všichni se chtějí bavit, seznamují se, tančí. Jak postupuje večer, odkrývají se nenaplněné sny, touhy, zklamání osobní selhání. Film má díky improvizovaným dialogům neuvěřitelně uvolněnou atmosféru, která se nakažlivě přenáší na diváka. Zvuk nalévajícího se Napoleóna vhání sliny do úst, příjemná hudba svádí k tanci. Atmosféra se mění skoro neznatelně a najednou je tu konfliktní situace, po předešlé pohodě není ani stopy. Mírně v pozadí, ale nikoliv upozaděna stojí barmanka, jako studnice vědění (co je který host zač), bar je přístavem, místem posílení, krátkých epizod před dalším vyplutím do sálu nadějí. Postava pijana a zároveň hostitele, který vyhledává kontakt, aby jej vzápětí odmítl a ponořil se opět do své samoty. Asi nejvíc si Solan vyhrál s mladou rozvernou čtveřicí. Když vezmu reálný věk herců, je všem něco kolem dvaceti, tedy období naivity a závislosti na rodičích mají za sebou, před sebou více očekávání, než může reálný život splnit. Pomyslný přelom začíná dobou placení, rozchodu domů a zavíráním baru. Okamžik odhalení, rezignace, únavy po nočním bdění. Velmi jemné provedení jak ze strany scénaristy a režiséra, tak i herců. ()
Dobová příbuznost s filmy Formanovými je na bíle dni. Totéž mistrné zachycení trapnosti, nudy, marných nadějí a zoufalých pokusů se vymaniti z této pavučiny všednosti, které končí blamáží a rezignací. Nenápadná tragédie u které se dá i zasmát. Dvojice chalanov v podání pánů Dančiaka a Labudy je skvělá. ()
Peter Solan vie, ako z hercov dostať tie správne herecké výkony a v tomto filme to platí niekoľkonásobne... Dančiak, Labuda aj Pántik sú jednoducho svetoví! Scenár filmu takisto znesie prísnejšie kritériá, aj keď je pravda, že ľuďom, ktorí nezažili tie časy, kedy vlastne u nás neexistovali bohatí ľudia, to až tak veľa nemusí povedať. Ale ináč, psychológia postáv je fakt výborne vykreslená. ()
Galerie (8)
Photo © Štúdio hraných filmov Bratislava – Koliba
Zajímavosti (6)
- Scenár mal pôvodne názov "Prv ako sa skončí tento deň". (kosticka7)
- Pôvodný scenár cenzúra odmietla kvôli úplným banalitám a scenáristu ohodnotili, že nepozná život. (Raccoon.city)
- Nakrúcanie prebiehalo na vtedajšie slovenské pomery experimentálnym spôsobom. Na čo najpresnejšie zachytenie spontánnych a uvoľnených situácií boli použité súčasne dve kamery (obalené dekami na zníženie hlučnosti) snímajúce rovnakú scénu z rôznych uhlov. Herci nepoznali presné texty, boli oboznámení len s témou rozhovorov, s príbehom jednotlivých scén a ich celkovým vyznením. Mali teda možnosť na danú tému improvizovať. Vo filme bol použitý kontaktný zvuk, čo bolo na Slovensku novátorské. (Raccoon.city)
Reklama