Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kontroverzní film podle románu Liona Feuchtwangera (1925) vyrobený na zakázku říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse. Příběh se odehrává u dvora vévody z Wurttemburgu v době, kdy ambiciózní židovský obchodník Oppenheimer díky úplatkům obsazuje post finančního poradce. Postavení Židů ve společnosti je špatné, do některých měst nemají vůbec povolen vstup, a tak Joseph Süß Oppenheimer chce využít svého vlivu u vévody a nařízení nechat zrušit. S přibývajícími úspěchy jsou jeho plány postupně stále smělejší... Je paradoxem, že spisovatel Lion Feuchtwanger patřil ve své době mezi nejznámější antifašisty a po 30. lednu 1933 musel před Hitlerem emigrovat do Francie. (dopitak)

(více)

Recenze (62)

fragre 

všechny recenze uživatele

Poprvé (před lety) to na mne působilo silněji, snad že to našinec bral jako ten neblaze proslulý film. Řemeslně je to běžný dobový slabý průměr, takový film pro pamětníky, žádné zázraky, a herci občas přehrávají, jak to bylo tehdy zvykem. Jako zažíhač nenávisti to byl v té době film nadmíru úspěšný. Vždyť co spolehlivě naprudí každou komunitu, než když jim cizáci sahají na ženské, a zde vilný Žid chystá se prznit árijskou blondýnu, majíc jejího árijského milého zavřeného v kobkách podzemních. To jistě každého upřímného soukmenovce napružilo, takže pak se spravedlným zadostiučiněním poslouchal zbabělé škemrání padouchovo na šibenici, a říkal si: "Pověste ho vejš!". Ale kdyby to byla jen neblahá minulost. Vždyť podobně nenávistných manipulativních filmů je i v TV plno. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Viem si predstaviť sfanatizované davy nemeckých divákov, ktorí opúšťali kinosály so zaťatými zubami a myšlienkou, že všetkých židov treba vykántriť. Veit Harlan sa opäť vyznamenal a v duchu etnickej nenávisti splodil na objednávku fašistického Nemecka svoj azda najznámejší "klenot". Historický román Liona Feuchtwangera z roku 1925 bol do značnej miery upravený a prispôsobený dobe. V tomto bol Harlan geniálny, dokázal manipulovať charaktermi postáv tak dokonale, aby mala čistá germánska rasa vždy právo dovolať sa spravodlivosti alebo zaslúženej pomsty. Ak v Zlatom meste útočil na Čechov, v tomto príbehu si vzal na paškál najúhlavnejších nepriateľov - Židov. Film je pre mňa po technickej stránke sklamaním, je však dôležité ho vidieť, aby si každý uvedomil, že nenávisť k rasám sa dá zneužiť pri akomkoľvek nevinnom námete. ()

Reklama

Přemek odpad!

všechny recenze uživatele

Za zvrácený zcela obrácený výklad Feuchtwangerova skvělého románu. Ad dopitak: To je nesmysl, pokud se Jan Werich někde inspiroval při vytváření "svého" Rudolfa, pak u vynikajícího Harryho Baura, představitele Rudolfa II. v Duvivierově Golemovi (1936); odtud ostatně vítr fouká i v případě vévodova představitele.... ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Strhující drama s vynikajícími hereckými postavami Žida Oppenheimera (Ferdinand Marian) i knížete Karla Alexandra. Postavu Süsse lze zobecnit na všechny prospěchářské darebáky všech národností a postavu vévody na hloupé a poživačné panovníky. Film je sice (v některých momentech) propagandistický, nicméně má obecnou platnost o neschopnosti, hlouposti, mazanosti, zlu a drzosti. (Zajímavost: ve filmu se objeví autentičtí Židé z pražského ghetta). ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Nadčasový snímok ala vtedy antisemitská propaganda, dnes vzťahujúci sa na každého tretieho človeka, ktorý je v politike alebo bažiaci po moci. Kontroverzný iba pre tých, ktorý v ňom kontroverznosť chcú vidieť, resp. ju hľadajú. Po technickej stránke až na tie nudné interiéry mu nemám čo vytknúť. Príbeh vychádza s knižnej predlohy, a hoci ju nepoznám, aj podľa vyjadrení tu z komentárov z nej film verne vychádza. Vyčítal by som mu však prílišnú ukecanosť a pár zbytočných prvkov ako sú balet či spev. No a viac takých atmosférických prvkov ako sú nesenie mrtvoly dievčaťa. Na svoju dobu pozorudný snímok/propaganda. Hodnotenie: 60% ()

Galerie (7)

Zajímavosti (11)

  • Některé scény, např. uctívání v synagoze a vstup Židů do Württemberska, byly natočeny v Praze. V hlavním městě Protektorátu Čechy a Morava byl také proveden nucený nábor židovských komparzistů. (Kmotr76)
  • K účinkování v komparzu byli donuceni i někteří Židé z pražského ghetta, celé scény v synagoze se natáčely v Praze. (gjjm)
  • Je to jediný antisemitský film, který byl promítán i po druhé světové válce. V roce 1955 byl přetlumočen do arabštiny. V arabských státech ho distribuovala sovětská agentura Sovexport. [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)

Související novinky

Das FilmFest 2010

Das FilmFest 2010

02.10.2010

Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (více)

Reklama

Reklama