Žid Süss - Film bez svědomí

Neříkám, že je to bůhví jak převratné dílo, ale mě se to líbilo dost. Celkem neotřele ale vypráví o zákulisí tvorby propagandistických filmů. Především Goebbels je tu opravdu dobrý. Jsem taky hodně rád za pohled na poválečnou americkou zónu Německa. Uvědomil jsem si, že je to poprvé, co jsem ve filmu viděl toto období trochu blíže. (14.10.2010)

Jeden z nejlepších filmů ze zákulisí filmového průmyslu ve Třetí říši. Cesta Ferdinanda Mariana k hlavní roli v nechvalně proslaveném filmu Žid Süss je zobrazena jako skvělý materiál pro herecké koncerty Tobiase Morettiho a Moritze Bleibtreua. Oba zvolili vysloveně atraktivní a účinné herecké polohy, aby znovu ztvárnili notoricky známé reálné osobnosti. Marianova profesní i osobní cesta po dokončení Žida Süsse je už ale bohužel načrtnuta jen v určité zkratce a chybí informace, že Marian pokračoval do konce války v nejméně deseti dalších zajímavých filmech. Jako vedlejší téma je v celém filmu přítomna píseň z Marianova průlomového hitu, který natočil se Zarah Leander v roce 1937, La Habanera. A to by měl být váš další kinematografický zážitek poté, co si doplníte toho Harlanova Žida Süsse. Co se týká Morettiho, už v Speer und er si zkusil samotného Hitlera a po Marianovi se pokusil navázat v životopisu jiného německého filmaře, ale Luis Trenker – Der schmale Grat der Wahrheit zůstal už jen v jeho stínu. Jak se povedl v jeho podání Mackie Messer je zatím otázka. (03.04.2021)

Tento povedený německý film se zaměřuje na okolnosti vzniku nechvalně proslulého nacistického propagandistického filmu Žid Süss (1940) na základě osudů osoby hlavního představitele tohoto filmu, vídeňského herce, Ferdinanda Mariana, který po dlouhém váhání přijal roli v tomto vysněném Goebbelsově projektu.. To z něj sice udělalo přes noc velkou filmovou hvězdu, ale na druhou stranu jak si čím dále více uvědomoval obludnost tohoto snímku a skutečné působnosti své role, také nešťastného člověka, jenž se utápí v alkoholu. Nejedná se však o historicky reálné ztvárnění problematiky - historické realitě odpovídají pouze základní komtury filmu, zbytek je však autorskou fikcí - odpovídá tak spíše na otázku - jak to mohlo teoreticky proběhnout, než jak to ve skutečnosti proběhlo.. V řadě ohledů se pak autoři odprostili od historické skutečnosti. Je to tedy spíše film (bohužel dosti plochý) o otázce svědomí a o (ne)možnosti svobodné volby a rozhodován, k čemuž nabízí vhled do nezávazného života nacistické smetánky. Herecké výkony jsou velmi dobré - vyčnívá z nich pak Tobias Moretti jako představitel hlavní role. Někomu se možná ale nebude zdát pojetí postavy nacistického ministra propagandy Goebbelse, jež podle rakouského deníku Die Presse odpovídá karnevalovému princi. Ke shlédnutí tohoto filmu by mohla nalákat i skutečnost, že je v něm možno zhlédnout i některé klíčové scény originálního filmu Žid Süss (částečně autentické, částečně nově nahrané), které i přes své vytržení z kontextu umožňují dobrou představu o charakteru tohoto snímku. (01.10.2010)

Tento dramatický film máš spíš úlohu dokumentární, popisuje totiž vznik slavného propagandistického filmu, hlavní roli tu hraje Tobias Moretti (známý z komisaře Rexe), ale ten mi nebyl sympatický ani mě moc nezajímal první půli filmu, tahle část patřila Moritzi, který ztvárnil dobře ministra propagandy Goebelse, postava Mariana mě začala zajímat až ho začalo pronásledovat svědomí kdy si uvědomil v čem německé mašinérii pomohl, také jak ho jeho starý zahradník odsoudil. Ten jeho konec byl pro zajímavější než začátek. (26.11.2011)

Myslím, že tento kousek může být zajímavý i pro ty, kteří nemají naštudováno Jud Süß, či jinou nacistickou propagandu. Tento kousek poodhalující pozadí za jakých okolností film vznikal a nelehkém osudu hlavního hrdiny a herce v represivním režimu, Ferdi Mariana. Absolutním vrcholem je pak výkon Moritze Bleibtreu, který si střihnul Josepha Goebbelse s takovou parádou, že ho trochu podezřívám z nacismofilie. Což je mnou momentálně vymyšlený výraz pro lidi, kteří se sexuálně ukájejí při parodování nacistických pohlavárů. (17.02.2012)