Zítřek nikdy neumírá

Musím férově přiznat,že i když mi Piers Brosnan nijak nevadí,o jeho Bondovi se to říct nedá,pořád na mě působí spíše jako komik než jako agent a scénář mu bohužel vychází vstříc až příliš ochotně.Hlavního padoucha si zahrál Jonathan Pryce a musím říct,že i jeho si pamatuji v lepších rolích,například v Brazilu byl nezapomenutelný,ale to byla jiná liga. (04.08.2016)

Vida, když jsem Zítřek komentoval poprvé, nebyl jsem zrovna příliš "sečtělý" bondovský fanda, čili jsem ho docela slušně utřel. Dnes však není včera, čili opravuji. Roger Spottiswoode natočil opravdu perfektního Bonda s aktuálním přesahem k manipulativní moci médií, ale jinak s typicky bezstarostným (v Brosnanově podání až klukovským) šarmem a stylem, který se v mnohém (hudební doprovod, starý dobrý Aston Martin, citace starších bondovek) dovolává 007 klasik. Jonathan Pryce je jako záporák opravdu výtečný, má v sobě ten typický mix prohnanosti, nebezpečnosti a slizké zbabělosti. Götz Otto alias Mr. Stamper není sice nic extra, ale pár světlejších chvilek má. Zcela ho však svým štěkem zastínil výtečný Vincent Schiavelli vulgo Dr. Kaufmann. Jinak je to Bond se vším všudy – vynálezů víc než kdy jindy, akční scény velkolepé přesně dle modelu Brosnan pro konec 20. století, ženy krásné, martini s vodkou protřepané, nemíchané. Jen dvě věci mi kazí radost – velmi nevtipný konec (kde jsou geniální štěky Rogera Moorea?) a titulní píseň Sheryl Crow, která se absolutně nemůže měřit se závěrečnou Surrender. Edit 2012: I v kontextu rapidně stárnoucího GoldenEye tahle bondovka pořád působí velmi svěže. Má mnohem vyváženější tempo, které sice některými postupy (rychlé jízdy kamer, obracení perspektivy) připomene módu 90. let, ale v zásadě se svým přehledným a od detailů oproštěným stylem odvolává ke klasickým filmům z počátku série. Konec je ale přeci jen slabší, statičtější a prkennější. Mimochodem, dobře, že Brosnan vzdal pokusy Bonda polidštit emocemi (romantická selanka s Teri Hatcher se skutečně do této kategorie nedá počítat) a vede ho před tím zpochybňovanou cestou "boy with toy". Přesně tady se mu celkem daří být přesvědčivý. (11.02.2004)

The Empire will strike back aneb "zpustlý agent ze zahnívajícího západu" postaví Občana Carvera před možnost volby - spokojit se s okurkovou sezónou, nebo zemřít.. Abych řekl pravdu, pár dní po Skyfall jsem si připadal jako bych sjel v Maserati z dálnice a drncal se čtyřicítkou obcí za rezavou Avií. Ústřední padouch byl spíše k politování, vždyť by na něj stačila i naše Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a Brosnan podal svého agenta 007 s takovou arogantní neohrožeností, že se o něj divák mohl maximálně bát, že chytne nějakou ošklivou pohlavní chorobu. V podstatě jediná zajímavá scéna budiž saigonská motocyklová honička, kde se to vzhledem k posedu Michelle Yeoh mohlo klidně zvrtnout i v honičku jiného charakteru, ale to by musel být James jiný frajer.. (15.11.2012)

Zrovna tak povedená bondovka, jako Zlaté oko. Scénáristé přišli s celkem zajímavou mediální zápletkou, režisér Spottiswoode odvádí (nejen na jeho poměry) nadprůměrnou práci hlavně při akčních eskapádách, Michelle Yeoh nemá chybu, Jonathan Pryce se může směle zařadit mezi vážně skvělé záporáky. Scéna "motocykl-automobily-vrtulník-šňůra na prádlo" je (po Bondově jízdě tankem ve Zlatém oku) asi nejnápaditější okamžik brosnanovských bondovek. (25.01.2010)

Pro agenta 007 zítřek neumře nikdy. Sedl mi osobnější a pragmatičtější záporák a sedly mi Brosnanovy hlášky. Jeho úlohu Bonda ale vždycky budu brát s rezervou - ze stíhačky pokosí celou armádu, vymrdá MILFku Teri Hatcherovou, pohraje si s mobilem v bavoráku a zaskotačí si na motorce. Beru to a baví mě to, ale pouze v rámci možností jako nezávazná zábava. Za střílení si z Bondovy postavy v několika scénách mírně palec nahoru. [Přesná stopáž: 119 min] (02.11.2012)